Tuňák, aneb japonská plechovka na zápěstí

První potápěčské hodinky s titanovým pouzdrem z roku 1975 a jedna z jejich současných verzí.

Pojďme se podívat na příběh legendární modelové řady SEIKO TUNA, která byla vytvořena jako profesionální nástroj speciálně navržený pro potřeby japonských potápěčů. Jde i o dlouhodobě nejoblíbenější potápěčské hodinky Seiko. Kde se vzaly a jak šel vývoj „tuňáků“ kupředu, se dozvíte v dnešním článku.

První SEIKO TUNA, ref. 6159-7010

Legendární model vznikl na základě stížnosti

Vývoj této řady začal v roce 1968, a to stížností japonských potápěčů z města Kure v prefektuře Hirošima. Potápěči si v dopise adresovaném firmě SEIKO stěžovali na problémy, které při saturačním potápění s hodinkami SEIKO mají. Hodináři byli překvapeni, jak velké nároky profesionální saturační potápěči na hodinky kladou (popis toho jak saturační potápění funguje najdete ZDE).

V Seiku šli jako obvykle originální cestou

Tým pod vedením mistra Ikuo Tokunaga strávil 7 let hledáním správných řešení na hned několik problémů, mezi které patřilo zejména přežití pobytu v dekompresní komoře a zvýšená mechanická odolnost. Vývojáři firmy SEIKO šli opět vlastní cestou.

Zatímco jiné firmy vybavují své hodinky pro saturační potápění speciálními heliovými ventily, Omega ve formě korunky, Rolex ve formě automatického ventilu (podrobnosti ZDE), Japonci na to šli po svém. Neudělali (jako zmíněné firmy) další díru do pouzdra, ale vytvořili jednodílné pouzdro (bez zadního dýnka) a aplikovali mnoho dalších vylepšení.

První SEIKO TUNA byly hrdým držitelem 20-ti patentů a světových prvenství, například:

  • jednodílné titanové pouzdro,
  • ochranný titanový kryt s keramickým povlakem,
  • těsnění ve tvaru L, a dalších.
První SEIKO TUNA – ref. 6159-7010

První verze s označením SEIKO 6159-7010 byla uvedena na trh v roce 1975. Rozhodně to nebyli žádní drobečci, pouzdro mělo průměr 51 mm (jen o 4 mm menší než B-Uhren) a výšku 16,5 mm. 

Původní Seiko leták s popisem

SEIKO leták mluvil za vše

Hodinky nebyly rozhodně odbyté ani z hodinářského pohledu. Disponovaly funkcemi, které před téměř 50-ti lety měl jen málokdo:

  • hacking (zastavení sekundové ručky při seřizování času),
  • rychlou změnu datumovky
  • a automatický nátah s možností manuálního nátahu.
  • Nesmíme zapomenout ani na to, že použitý kalibr 6159 je Hi-beat (tzn. strojek s frekvencí 36 000 polokmitů za hodinu, tzn. 10 polokmitů za vteřinu).
Popis ze SEIKO návodu, zdroj obrázku: https://www.plus9time.com

2. generace: SEIKO Golden Tuna Quartz 7549-7009

Druhou generací byly po třech letech SEIKO Golden Tuna Quartz 7549-7009. Hodinky nebyly zlaté, povrch titanového pouzdra byl upraven nitridováním (nitride plated titanium) a kryt s keramickým povlakem. Z dnešního pohledu může vypadat použití quartzového strojku jako snížení kvality, ale opak je pravdou. Quartz v té době rozhodně nebyl levný a byl velmi žádanou novinkou, zaručující excelentní přesnost a vůči mechanickému strojku ještě vyšší odolnost. Velikost hodinek se zmenšila a průměr byl „pouhých“ 48 mm.

SEIKO Golden Tuna Quartz, ref. 7549-7009

3. temná generace a další verze

SEIKO Darth Tuna, ref. SBBN011, zdroj obrázku https://www.righttime.com/rt/pre-owned/seiko_sbbn011.htm

Po pár letech následovala třetí generace, která u fanoušků získala přezdívku podle hlavního padoucha hvězdných válek – SEIKO Darth Tuna – ref. SBBN011. Stejně jako lord Vader, byly hodinky celé černé (pouzdro i kryt). Nově byla použita na povrchovou úpravu technologie DLC (Diamond Like Coating).


Následovalo velké množství dalších verzí a variant, které si získaly srdce potápěčů i milovníků tohoto designu. Vzhled je nezaměnitelný a hodnocení jejich vzhledu je často binární. Lidé je buď bezmezně milují, nebo stejně bezmezně nenávidí.

Na první pohled mohou odradit velkým průměrem, ale fakt, že buď nemají vůbec žádné, nebo velmi malé nožky pro uchycení řemenu je činí velmi pohodlně nositelnými i na menších zápěstích. Svou roli hraje i kónický tvar pouzdra a kombinace krytu a široké lunety (díky tomu je číselník menší a hodinky působí menším dojmem; tento efekt jsme popisovali i v jiném článku o velikosti hodinek).

Odkud se vzal bizarní název?

Zajímavostí je, že název TUNA nedali hodinkám v SEIKO, ale vymysleli jej fanoušci značky, kterým tvar pouzdra připomínal konzervu s tuňákem (u nás by se jim asi říkalo sardinky🙂).

Ti, kdo si design Seiko Tuna neoblíbili alespoň nepopřou, že je víc, než originální.

V současnosti si můžou milovníci vybrat z mnoha modelů TUŇÁKŮ, od těch klasických, velkých, o průměru 47,7 mm – viz ZDE, až po menší verze, tzv. baby Tuna, viz ZDE, jejichž průměr je „pouhých“ 43,2 mm.

Historie firmy SEIKO je velmi bohatá. Pokud se chcete o této značce dozvědět více, tak si přečtěte sérii článků:

Tuňáky si můžete přijít prohlédnout a vyzkoušet naživo do jedné z našich prodejen. A pokud s nimi už svou zkušenost máte, podělte se o ni s dalšími čtenáři, kteří by se o těchto legendárních potápkách rádi dozvěděli více.

Fotografie: Helveti, SEIKO, www.righttime.com, www.plus9time.com

Rádi si čtete naše články? Navštivte také náš e-shop s hodinkami.
Přihlaste se k odběru novinek:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.