Na přelomu ledna a února 2024 jsem se vydal s pár přáteli do Ománu, kde jsme prozkoumávali místní hory, wádí a spíše vesnické oblasti než velká města. Byl to skvělý zážitek! S sebou jsem vzal hned dvoje hodinky, které se střídaly na mé ruce. Do vyprahlé krajiny, písečných dun a do společnosti se mi vzhledem hodily hodinky H01 a pro sportovnější aktivity jsem vzal svoje Garmin Fenix 6X Pro Solar. Není náhodou, že oba modely tou dobou čekal brzký nástupce.
Poznámka autora: nejde o recenzi hodinek ani o cestopisný článek. Pouze pár zápisků a fotek z cest nadšeného hodinkáře. Máte-li chuť pro nás napsat podobný, nebo naopak odbornější článek, ozvěte se nám.
Obsah článku
Problém s nedostatkem rukou vyřešen
Už na začátku se začala rodit myšlenka, že nosit na každé ruce jedny hodinky není zase tak bláznivé 🙂. Zvlášť u chytrých hodinek měřících aktivitu na jedné ruce a těch klasických na ruce druhé. Poděkování za inspiraci letí za Janem Lidmaňským.
Tímto fenoménem ale trpí více známých i méně známých osobností: Marlon Brando, Chris Pratt, Billie Eilish a legendární Diego Maradona. Ne že bych se chtěl řadit mezi slavné, ale cesta divnosti už je díky nim mírně prošlapaná, a tak mi nebude hloupé po ní chvíli taky kráčet.
Momentálně mě tedy můžete vidět na levé ruce s Garmin Epix 2 a na druhé s nějakou klasikou (Mido, Tissot, Seiko, Laco, H1/H2, atd).
Omán – kam že jsme se to vydali?
Omán je malebná země na jihovýchodním pobřeží Arabského poloostrova, láká svou exotikou a bohatou historií. S přibližně 4,5 miliony obyvatel je Omán známý svou bohatou kulturou a tradičními hodnotami. Od starověku hrál klíčovou roli v obchodních trasách mezi Asii, Evropou a Afrikou, což ovlivnilo jeho bohatství a rozmanitost.
Během posledních 100 let prošel Omán podstatnými politickými změnami, které ovlivnily nejen poměry v zemi, ale i její vystupování na mezinárodní scéně. Po dlouhá desetiletí byla země pod vedením sultána Qaboose bin Saída, který vládl od roku 1970 až do své smrti v roce 2020. Jeho modernizační snahy transformovaly Omán z uzavřeného a izolovaného království na důležitého hráče na mezinárodní scéně.
Jeho roli převzal sultán Haitham bin Tarik a pokračuje v reformách a otevřené politice Ománu. A nutno podotknout, že z atmosféry je to cítit. Lidé jsou velmi přátelští, nápomocní a hrdí na svou kulturu. Země je pro turisty naprosto bezpečná.
Velkou část místních obyvatel tvoří pracující síla v podobě Indů, Bangladéšanů a jiných národností. Samotní Ománci jsou většinou v pozadí jako majitelé podniků, nemovitostí a nebo pracují například ve školství (zde velmi ceněno). Obecně lze říci, že sultán investuje velkou část prostředků získaných z těžby ropy a zemního plynu do rozvoje školství, vědy, turismu a komunikací (cesty tam budují neskutečnou rychlostí).
Co je to wádí?
V Ománu je „wadi“ označení suchých říčních koryt nebo kaňonů, které se vytvářejí v horských oblastech a slouží jako sezónní toky vody během období dešťů. Tyto wadi jsou charakteristické svou dramatickou krajinou, často obklopenou skalnatými útesy, a během dešťů mohou být zaplaveny proudící vodou. Nicméně v suchých obdobích mohou poskytovat cestovatelům jedinečné a malebné prostory k průzkumu, včetně přírodních bazénů a oáz. Je to pastva pro oči, úžasná možnost koupání a nádherné treky.
Celkem je v Ománu přes 50 takových wádí. My jsme jich navštívili nespočet: Wadi Shab, Wadi Dhum, Wadi Tiwi, atd.
A i zde mi byly Garminy vhodným doplňkem, když jsem potřeboval určit směr pochodu, upozornit náčelníka na blížící se pauzu na oběd nebo pouhé ujištění, že od cíle jsme stále daleko 🙂.
Pouze v období dešťů jsou wádí rizikem, kdy může dojít k rychlému vystoupání vodní hladiny, a to vám nepomůžou žádné hodinky ani přílivové a odlivové tabulky.
Výstup na nejvyšší horu
Součástí naší aktivní dovolené byl i výstup na horu Džabal Šams (Jebel Shams nebo Jabal Shams), která je nejvyšší horou Ománu (3009 m). Bohužel hlavní severní vrchol je určen pouze pro armádu, a tak se stoupá na druhý, o pár metrů nižší, jižní vrchol (2997m).
Přesto stoupání z našeho tábora znamenalo výstup cca 1300 výškových metrů a zabralo nám to (nejslabší skupině) cca 4,5 hodiny. Cesta dolů po kamenitém a často dosti strmém povrchu nebyla o nic snazší, a tak se celkový čas blížil 10 hodinám. Celkem jsme měli v nohách přes 22 km. Dodám jen osobní poznámku: příště by to chtělo víc než 1 l vody na cestu 🫢.
A co mi naměřily hodinky Garmin Fenix 6X Pro Solar?
Například to, že jsem vypotil kolem 6 l vody, aktivní chůzí strávil pouze 4,5 h (to se mi ani věřit nechce) a další zajímavé statistiky. Ostatně podívejte se sami, jak takový záznam aktivity může vypadat: connect.garmin.com/modern/activity/13794093081
Na fotkách jde vidět, že výškoměr Garminů nebyl úplně přesný (ukazoval 3004m), ale na kalibrování v tom vichru na vrcholu jsem tzv. neměl morál a pádili jsme zase dolů. Ona nás totiž hora ani moc nepotěšila, protože v době našeho hrdinného dobytí vrcholu byla všude hustá mlha a z výhledů tentokrát nebylo nic.
Treky, treky, pohřebiště
Do Ománu asi většina turistů jezdí jinak a jinam. Tipuju to na návštěvu hlavního města Muscatu, několika wádí, hlavně pak resortu s nádhernou pláží, výlet na pozorování delfínů a želv, na safari do pouště a pak hurá domů. My jsme to měli jinak a většinu času jsme strávili někde na nohou a na pláž jsme zabloudili skoro omylem. Ostatně posuďte sami z fotek.
Asi nejhezčí z celého Ománu bych zvolil místo označované jako ománský Grand Canyon (Wadi Nakhr) a hned v závěsu budou průzračné bazénky v jednotlivých wádí.
Ománská poušť
Moc romantičtějších věcí, než zapadající slunce nad pouští, si člověk jenom těžko představí. Velbloudi kráčejí pomalu kolem silnice, tu a tam vykoukne z písku zeleň v podobě suchého keře a tuny písku se rozprostírají v podobě dun celé kilometry, kam oko dohlédne.
Ale nesmí se to domýšlet do všech detailů. Třeba do těch, co zahrnují je písek úplně všude (jídlo, věci, auto…), vysoký rozdíl teplot den vs. noc a všudypřítomní štíři, hadi a jiná havěť. Aspoň na strašení vyděšených členů výpravy se zmiňovaní o této pouštní fauně hodilo skvěle. A Omán má třetí největší poušť na světě, tak si představte všech těch štírů všude 😁.
Garmin se osvědčil
Co se mnou hodinky zažily? Koupání ve wádí, noc v poušti, kávu na terase s členy sultánovy rodiny (dobře, ne tak úplně, ale byli od nás kousek), spousty nachozených kilometrů a také několik běhů, ke kterým mě v rámci zlepšování fyzičky donutili mí sportovněji založení spolucestovatelé. Ke všem těmto aktivitám se Garmin skvěle hodí. To je bez diskuze!
A že to byla cesta pro mé Garmin 6X Pro poslední, to vám napíšu v dalším článku 🙂.
Luxus v Mall of Oman
Abych ještě chvíli zůstal u hodinek, tak v Mall of Oman najdete mimo zimních atrakcí (bruslení, lyžování, pozorování tučňáků) také butiky značek jako Rolex, Omega či Seiko. Věřím, že podle plných výloh zde bude možná snazší sehnat některé jinde nedostupné modely. Ale nezkoumal jsem to nijak blíž, takže mě nepranýřujte, kdybyste tam kvůli tomu jeli a neuspěli.
