V srpnu tohoto roku měl náš tým Helveti možnost absolvovat školení pro značku Seiko, pořádané společností Design Trade. Pozvání jsme si samozřejmě cenili a možnosti získat nové informace o značce s radostí využili.
Školení by se dalo rozdělit do 3 částí:
1. Pohled do historie firmy; postavení mechanických hodinek na trhu cíle a směřování firmy
2. Důležité komponenty a jejich vývoj
3. Parametry strojků, představení řady Presage
1. Pohled do historie firmy, postavení mechanických hodinek na trhu, cíle a směřování firmy
Porovnání prodeje švýcarských značek – vztažení na Seiko, plus cíle do budoucna.
Informacím spojeným s historií firmy Seiko jsme se již před časem věnovali v článku „Seiko – jak plynul čas japonského gigantu“, neuškodí však, když si krátce připomeneme jednotlivé milníky značky.
Seiko historie
Založení firmy Seiko se váže k roku 1881, kdy Kintaro Hatori ve svých 21 letech zakládá hodinářskou dílnu. Zprvu hodiny a hodinky pouze dováží z Evropy a následně v Japonsku prodává, posléze se uchyluje k dovážení strojků, jež osazuje do hodin a hodinek vlastní výroby, postupem času se pouští taktéž do vývoje vlastních strojků, což je pouhý krok ke kompletování hodinek ryze vlastní výroby (strojky, pouzdra, ciferníky atp.).
Tento krok (je dobré si povšimnout, že cesta od založení dílny, vedoucí od prodeje hodinek vyrobených mimo Japonsko, přes postupné osamostatňování v podobě vlastní výroby pouzder, ciferníků a nakonec kompletně celých hodinek, včetně strojků, trval pouhých 11 let), který byl uskutečněn v roce 1892, se zvěčňuje uvedením prvních hodin pod názvem Seikosha – odtud také název firmy – (seikosha = dům přesnosti) na trh. Již tři roky poté, v roce 1895, představuje dílna své první kapesní hodinky.
První japonské náramkové hodinky spatřily světlo světa v roce 1913, nesly označení Laurel a jejich připomínce jsou věnované letošní velice zdařilé limitované edice z řady Presage. Tento krok byl pro firmu stěžejní, další vývoj a usilovná práce, přinesly po letech kýžené ovoce.
S rokem 1956 je spojeno představení prvních hodinek s indikací rezervy chodu, rok 1959 se do dějin zapisuje představením mechanismu, který umožňuje efektivnější, totiž obousměrný, nátah hodinek pohybem rotoru – tento mechanismus dostal příhodné označení, magic lever.
V roce 1969 se japonským hodinkám Seiko podařilo předstihnout ty, od nichž se dlouhé roky učili, totiž švýcarské hodinářské firmy, značka Seiko byla první, která představila automatický chronograf, u jehož stopek byla použita vertikální spojka (vede se tichá pře o to, zda tuto technickou inovaci představilo první Seiko, anebo Zenith se svým El Primerem). V tomtéž roce si Seiko připisuje také označení průkopníka na poli náramkových hodinek, představuje totiž první quartzový model s názvem Seiko Astron a plní tak jeden z plánů – najít technologii, která by byla přesnější než mechanické hodinky. Od mechanických hodinek se liší především svou přesností – oproti mechanickým hodinkám se u těch quartzových odchylka v jednotkách sekund neobjevuje v řádu dní, ale měsíců.
Obliba quartzu rychle roste a na trzích způsobuje tzv. quartz krizi, soumrak mechanických hodinek, který nebyl pouze důsledkem přílivu levných hodinek z východu, ale také důsledkem krize 70. let, v důsledku níž došlo k propadu měn a skokovému zdražení švýcarských hodinek. Mimochodem je zajímavé, že tato krize je pociťována ještě v dnešních dobách a svět mechanických hodinek se s ní jen postupně a těžko vyrovnává. Úspěch quartzových hodinek byl spojen především s popularitou, kterou si získaly digitální modely, v 80. letech Seiko představuje digitální hodinky s kalkulačkou, televizí apod. Ačkoliv si quartz krize vyžádala mnoho obětí na poli hodinařiny a musely se jí přizpůsobit i věhlasné značky, vysoká hodinařina neumřela a postupem času jí byla právem opětovně věnována pozornost, vrátila se snaha firem představit nová vylepšení a technologie na poli mechanických hodinek. Jedním z nedávných úspěchů, které si může připsat značka Seiko, bylo představení Hi-beat, tzv. vysokofrekvenčního modelu hodinek Grand Seiko Hi-Beat 36000 GMT, za něž v roce 2014 Seiko získalo ocenění GPHG – Grand Prix d’Horlogerie de Genève. Toto ocenění pro Seiko rozhodně není prvním – již roky 67 a 68 jsou spojeny s předními umístěními hodinek na soutěžích pořádaných na evropském kontinentu, v roce 1967 je to 2. místo značky v soutěži výrobců, v roce 1968 pak 1. místo za nejpřesnější chronometr na světě, na soutěži pořádané ve Švýcarsku.
Jak vidno, patří značce respekt a obdiv nejen za to, čím hodinkovému světu od svého založení přispěla, ale i za fakt, že veškeré komponenty hodinek – od pouzder, přes ciferníky, ručky, strojky, včetně jednotlivých součástek jakými jsou například kameny – si firma vyvíjí a vyrábí sama. Precizní práce a zručnost pracovníků je možné vidět na nejednom modelu hodinek Seiko.
Aktuální situace na trhu hodinek
Po krátkém připomenutí historie je dobré si nastínit, jakou pozici dnes zaujímají mechanické hodinky na poli hodinkového trhu. Jak jsem již zmínila, ne-li quartzová krize jako taková, pak minimálně její dozvuky jsou patrné ještě v dnešních dobách. Podle čísel vyjadřujících objem tržeb sice stoupá prodej mechanických hodinek, je ale třeba si uvědomit, že tato informace může být svým způsobem zavádějící, jelikož prodej jednoho dražšího kusu mechanických hodinek je u quartzu roven prodeji několika kusů – mnozí hodinky berou jako spotřební zboží, předmět každodenního použití, za nějž nejsou ochotni platit zbytečně vysoké částky, ať už pro určitou starost, kterou by drahý kousek na zápěstí představoval, anebo pro absenci významu vynaložení vyšší částky za hodinky, když je v dnešní době tak snadné odečítat čas, uvážíme-li, že snad každý jedinec disponuje mobilním telefonem – s tím je také spojena otázka přesnosti. Nač dávat vysoké částky za mechanismus, jehož chod je stejně nutné kontrolovat, nota bene, když spolehlivější přesnost mi zaručí quartz strojek v hodinkách za pár stokorun a je navíc téměř bezúdržbový?
Cenové důvody a jakási nedokonalost hrají v neprospěch mechanických hodinek především. Podporuje je i fakt, že nákupy mechanik se pohybují především v hladině 3000 franků a více – právě nákupy v této sekci se ve statistice odrážejí nejvíce. Vyjádříme-li stav procentuálně, mluví prodejní čísla jasně ve prospěch bateriových hodinek – 93 % quartz vs. 7 % mechanika. Pozitivní na celé věci je, že se však celkové prodeje hodinek rok od roku zvyšují.
Cílem firmy Seiko je proto například i snaha dostat do povědomí lidí více o vlastnostech a fungování mechanických hodinek, poukázat na jejich ekologický aspekt, jelikož neprodukují odpad v podobě baterií a také představit hodinky jako předmět, jenž se může v čase zhodnotit, přetrvat po generace a k němuž si můžeme vytvořit vztah i díky vědomí vložené ruční práce. Firma si zřetelně uvědomuje problém, který se světa hodinek dotýká, že největší prodeje tvoří ty nejlevnější nebo naopak ty nejdražší modelové řady a segment střední třídy bývá opomíjen.
2. Důležité komponenty a jejich vývoj
Jednou z cest, jak přitáhnout pozornost širších vrstev k mechanickým hodinkám, je i snaha poukázat na jejich přednosti, což firmě Seiko s jejími technologickými úspěchy a inovacemi, nečiní žádný problém.
Jednou z předností, jíž se Seiko může chlubit, je systém Trimatic. Tento termín v sobě sdružuje poukaz na tři důležité součástky vyvinuté firmou Seiko, zajišťující hodinkám vyšší přesnost, efektivitu a delší životnost, které jsou použity ve strojcích zmíněných hodinek. O systému jsme již psali v článku „Seiko Presage – ohromující dokonalost“. Trimatic zahrnuje součástky Magic Lever, Diashock, Spron. Nyní se na každou podíváme trochu blíže.
Magic Lever
Tato nepatrná součástka je vynálezem 50. let. Až o dvacet procent zvyšuje účinnost nátahu hodinek tím, že umožňuje nátah při obou směrech pohybu rotoru.
Funkci systému znázorňuje obrázek – součástka zajišťuje, že při otáčení rotoru na jednu stranu je pérovník tlačen a na druhou tažen, tudíž dochází k otáčení pouze jedním směrem a tedy možnosti nátahu hnacího pera při otáčení rotoru v obou směrech.
Zajímavostí je, že podobnou součástku pro nátah používá krom Seika ještě značka Panerai a IWC. IWC svůj systém s názvem Pellaton, vynalezlo již před Seikem, jedná se ovšem o systém komplikovanější a hlavním rozdílem je fungování. Pellaton, na rozdíl od Seika, pérovník vždy tahá, nikdy netlačí.
Obyčejně je problém nátahu řešen podobným vlastním, avšak složitějším systémem, skládajícím se někdy i z řady součástek, tvořících celou nástavbu, díky níž roste i výška pouzdra.
Výhodu jednodušší – systém o jedné / dvou (vezmeme-li v úvahu ještě kolo pérovníku) – součástky, krom provázanosti s výškou pouzdra, lze spatřovat i v očekávání její vyšší spolehlivosti, dané právě menším počtem dílů, ze kterých je složena. Magic lever se nachází ve strojcích 4/6/8R (hacking) i strojcích 7S, jež patří mezi základní, levnější, jednoduché strojky (jednoduchost nemusí být pouze negativní – strojek může být, relativně snadno opravitelný a díky menšímu počtu dílů se toho může méně porouchat) používané u některých modelů Seiko 5 (více o hodinkách řady Seiko 5 a použitých technologiích v článku „Seiko 5: Japonská ikona“), nemajících funkci hacking = zastavení vteřinové ručky po vytažení korunky při seřizování času. Momentálně je na trhu již 3. řada Magic leveru.
Spron
Slitina pro výrobu vlásku je vlastním vynálezem Seika. Poprvé byla tato technologie / materiál použita v roce 1957 a zajišťuje dlouhou životnost vlásku (plochá pružinka – spring) ze setrvačky. Spron je vysoce tepelně odolný, antikorozní, antimagnetický a disponuje vysokou mírou elasticity. Více o Spronu možno přečíst zde.
Vývoj materiálu pro výrobu pera Seiko
- 1946 Co-elinvar Fe+Co
- 1955 Spron 100 Co+Ni+Fe+Cr
- 1981 Spron 510 Co+Ni+Cr+Mo
- 2009 Spron 530 Co+Ni+Cr+Mo+α (2009 vyvinut i Spron 610)
Použité materiály u jednotlivých kalibrů Seiko
4R/7S – Spron 100
6/8R – Spron 510
9S (GS) – Spron 530
Spron 610 – použit u modelů Grand Seiko s strojky 9S6 a 9S8, až trojnásobně odolnější proti magnetismu a dvojnásobně proti otřesům, než nižší řady.
Použití tohoto materiálu by mělo hodinkám zajistit delší životnost. Zásadní věcí, která má napomáhat větší výdrži materiálu, je užití molybdenu v rámci slitiny. Tento kov se používá i ve vesmírném programu, zajišťuje odolnost proti stárnutí a je zároveň „mazivem“, říká se mu také „černý tuk“. Jako mazivo bylo použito ve vesmírné misi agentury JAXA – Hayabusa 2.
Seiko a firma Nivarox (použití u ETA strojků), jako jediné firmy tyto své výrobky prodávají, ostatní značky buď používají své výrobky, které dále neprodávají, anebo kupují od těchto dvou.
Diashock
Technologie, chránící strojek proti nárazu, respektive je uložením hřídele setrvačky. Konec hřídele je tenčí, než vlas (0,08mm), proto je náchylný ke zlomení a je třeba ho chránit. Ochrany je dosaženo Diashockem, vydrží působení 15G, což je rovno váze cca 90 kg působící na tužku postavenou na hrotu (pro zajímavost, jezdci F1 odolávají přetížení 5-6G, na horské dráze je dosaženo 3,5-6,3G, sáňkaři odolávají krátkodobě přetížení 52G).
Seiko používá dvou a tříramenný systém Diashock. 2ramenný od roku 1999 ve strojcích 8R, 3ramenný od roku 1967 ve strojcích 9S/8L.
O technologiích dále čtěte například na oficiálních stránkách věnovaných řadě Presage – www.seiko-presage.com/technology/.
3. Parametry strojků, představení řady Presage
Třetí část školení postupně navazovala na předchozí dění bližším zaměřením na jednotlivé strojky, používané firmou Seiko a zmínění určitých parametrů.
Prvním, nač jsme se zaměřili, bylo krátké povídání o magnetismu (k tématu např. článek „Antimagnetismus hodinek“). Je třeba si uvědomit, že magnetismus je jednou z věcí, se kterou denně přicházíme do styku. Hodinkám vstup do magnetického pole spíše škodí, a tak je třeba pro správný chod, dodržet určitá pravidla. Seiko doporučuje udržovat vzdálenost mechanických hodinek od přístrojů min. na 5-10 cm. Zároveň však u svých hodinek dokáže zaručit i splnění standardu ISO764, podle něhož by měly být hodinky odolné proti 4800 A/m, 60 Gaussům – 5 cm vzdálenost. Je důležité si uvědomit, jaký vliv mohou mít jednotlivé přístroje.
Mobilní telefon
- 10 cm – 0 A/m
- 5 cm – 400 A/m
- 0 cm – 16000 A/m
Mikrofon PC
- 10 cm – 0 A/m
- 5 cm – 0 A/m
- 0 cm – 8000 A/m
Tablet
- 10 cm – 0 A/m
- 5 cm – 0 A/m
- 0 cm – 32000 A/m
Ruku v ruce s odolností proti magnetickému poli se pojí téma spolehlivosti hodinek. Firma Seiko je známa svým důrazem kladeným na spolehlivost, jenž se projevuje i postupy při vývoji komponent a výrobě hodinek. Nejvíce namáhaným součástkám je věnována automaticky větší pozornost a procházejí důkladným testováním, případně úpravami. Jednotlivé části strojků jsou například opatřeny povrchovými úpravami, jiné části jsou zahřívány a tvrzeny, pro dosažení větší odolnosti.
Podobné úpravy a technická vylepšení mají zákonitě vliv i na přesnost hodinek. Firma Seiko u svých strojků garantuje maximální odchylky, ve kterých se může strojek pohybovat – běžnější modely uvádí přesnost +25/-15 s/den. Z osobní zkušenosti mohu však říci, že odchylka se většinou pohybuje v neznatelných mezích, což značí opravdu výborné nastavení už z výroby.
Posledním mechanismem, o němž bych se ráda zmínila a jenž je také spojen s přesností, je tzv. stop lever. Jedná se o systém zastavení vteřinové ručky při nastavování hodinek. Šokové zastavení vteřinovky, ke kterému dojde zaseknutím trnu do soukolí při vytažení korunky, se může po častém používání odrazit na přesnosti a chodu strojku. Seiko proto vyvinulo systém, díky němuž dojde při seřizování a zastavení vteřinové ručky pouze k zatlačení na setrvačku a tím zastavení chodu celého strojku. Toto řešení je součástí všech strojků od série 4R.
Představení nové kolekce Seiko Presage
Nová kolekce řady Presage byla představena letos v Baselu, tento krok znamenal zároveň i zpřístupnění pro světové trhy. Kolekce je tvořena čistě mechanickými hodinkami s cenovkou do 1000 €.
Mezi lákadla řady patří limitované edice, vydané k příležitosti 60. výročí výroby automatických hodinek. Mezi nejzajímavější jistě patří ta s emailovým povrchem ciferníků – nános je ruční prací, výroba trvá několik dní, číslice jsou na ciferník ručně malovány. Tyto ciferníky nabízí kusy z limitované edice Seiko SRQ019J1. Zajímavostí je, že modřené ručky u této bílé varianty jsou modřené tepelnou úpravou a jsou zapékané po jedné, ne ve více kusech, jak bývá obvyklé.
Pro limitovanou edici s černým ciferníkem – Seiko SRQ021J1 – je typické použití jiné techniky malby číslic a barvení ciferníku než u bílé verze. Výroba jednoho ciferníku trvá dva až tři týdny. Je na něj použita tak hluboká černá barva, že neodráží žádné světlo – veškeré pohlcuje. Technika Urushi se také vyznačuje tím, že při nanášení barvy se nemaluje po povrchu ciferníku, ale štětec je držen rovně a pohybuje se číselníkem, čímž je dosaženo stejnoměrného nánosu barvy na celou plochu.
Tyto limitované edice, obojí v množství pouhých 1000 kusů, je možné pořídit za 68 000 Kč za světlé, respektive 76 200 Kč za černé provedení.
Vlajkovou lodí kolekce je model SPB041J1 s kalibrem 6R27 – rezervou nátahu 45 hodin, frekvencí 28 800 kmitů/h, vodotěsností 100 m, ukazatelem rezervy nátahu na ciferníku, texturovaným ciferníkem s cenovkou 24 500 Kč.
Tříručková verze – model Seiko SPB039J1 s bílým strukturovaným ciferníkem, strojkem 6R15, rezervou nátahu 50 hodin, frekvencí 21 600 kmitů/h, vodotěsností 100 m, ukazatelem data, pyšnící se skvělou přesností – je nabízena za 20 400 Kč.
Za pozornost jistě stojí i limitovaná edice Seiko SSA309J1, nabízená v počtu 3000 kusů, která je vydána také k 60. výročí výroby prvních automatů. Jedná se o tříručkové hodinky s modrým ciferníkem, ručkami a indexy v barvě růžového zlata. Hodinky pohání strojek 4R57 s rezervou nátahu 41 hodin, frekvencí 21 600 kmitů/h, vodotěsností 100 m, mimo středovým ukazatelem data a rezervy nátahu na ciferníku. Cena 15 490 Kč.
Více o řadě Presage a limitovaných edicích se dočtete v článku „Seiko Presage – ohromující dokonalost“, případně přímo na stránkách věnovaných kolekci – http://www.seiko-presage.com/.
Zajímají vás limitované a speciální edice Seika i dalších značek? Objevte je u nás jedním klikem.
Autorka článku: Darina Vokrojová
Zajímavé články:
Pingback: Strojky Seiko 4Rxx a 6Rxx | Blog.Helveti.cz