Mělo to být dobrodružství, měl to být zážitek a vystoupení z komfortní zóny. Měl to být zajímavý příběh vhodný pro publikování na blog a sociální sítě. Měl to být prostor pro perfektní icebreaker při klasických zdvořilostních otázkách: Jak se vám líbí v Baselu, kde jste ubytování a jaká byla cesta?

My na to: To víte, přijeli jsme obytnou dodávkou, v které i spíme. Asi tušíte ty pohledy manažerů našich značek. Údiv, zkontrolování, že si s z nich nestřílíme a potom úsměv od ucha k uchu. 

Jenomže jsme nedojeli. Náš plnoletý (r. 2001) Peugeot Boxer odmítl poslušnost už kousek za Berounem, kde na dálnici v rychlosti okolo 120 km/h vypnul motor a dělejte si co chcete, já už dál nejedu. Pravda, zážitek to byl hluboký, ale zamrzel.

Spousta lidí si neodpustí hlášku: „Já vám to přece říkal“. Kolega Martin dokonce tipoval, že dojedeme k Plzni a šmytec. Nebyl daleko od pravdy, ale vlastně nám ještě moc fandil 🙂 My jsme to ale zkusili, věřili tomu a tyhle věci se holt dějí. Baselworld se bez nás asi nepoloží, ikdyž jsme slyšeli, že neúčast některých existenci ohrozila. A nejspíš tady bude i ročník 2020, kde už snad dojedeme (opět obytnou dodávkou?).

Na Baselworldu zástupce máme!

Naštěstí máme v záloze kolegyni Darču, která se vydá na Baselworld trošku tradičnější dopravou – letecky. Nebudeme tak o novinky a zážitky přímo z víru dění ochuzeni.

Tímto končí (stejně rychle jako začalo) zpravodajství z cesty na hodinářský veletrh Baselworld 2019 obytnou dodávkou.

Za dvojici naivních odvážlivců – Jiří Štencek

PS: Děkuji Jiřímu Barešovi, že do toho se mnou šel.