Redakce Helveti Říkáte ciferník, nebo číselník? A je rozdíl mezi voděodolností a vodotěsností? Svět hodinek je plný výrazů, které matou i nadšence. V našem přehledném průvodci vysvětlíme, jaká slova používat správně, kde na tom záleží a kde jde jen o zvyk.
Svět hodinek je plný slov, která znamenají totéž. Pojďme si udělat pořádek v synonymech, která slyšíme nebo říkáme v hodinářských diskuzích denně. Hodinářské pojmy mají své významy – ujasníme si, jestli záleží na tom, jakou variantu používáte. Je totiž vesměs jedno, zda říkáte ciferník nebo číselník, ale třeba u sekundy a vteřiny vůbec ne.
Autorem článku je Tomáš Ejem
Obsah článku
Ciferník vs číselník
Slovo ciferník zná skoro každý, i ten, který se nenakazil chronobundusem. Co ale termín číselník, se kterým se většina lidí ani nesetká, a i podle wikipedie se používá zřídka?
Ciferník je germanismus, který vzešel z německého „Ziffernblatt“ (Ziffer = číslice + Blatt = část). Z toho důvodu tak puristé odmítají používat „ciferník“ a holdují ryze českému číselníku. Rozdíl byl zde tedy řešili pouze vášnivý češtináři, ale rozdíl významový zde nenajdeme.
Komplikace nebo funkce?
Kalendář, chronograf, GTM a mnohé další. Souhrn mechanismů, které mají jak quartzové, tak mechanické hodinky, pro které bychom nejčastěji použili nadřazené slovo „komplikace“. Slovo komplikace najdeme ale pouze u mechanických hodinek.
Pokud najdeme quartzové hodinky s tím stejným vybavením, „komplikace“ se téměř vždy změní na „funkci“. Proč tomu tak je?
Slovo komplikace má až úsměvně přímočarý původ. Zakomponovat do hodinek mechanismus, který má na starost cokoliv nad rámec zobrazování hodin, minut a vteřin je pro hodináře doslova a do písmene komplikace.
Co to jsou hodinářské komplikace?
Udělat quartzové hodinky, které zobrazují například datum, den v týdnu nebo druhé časové pásmo je ovšem podstatně méně komplikované. Proto se „komplikace“ u quartzových hodinek nazývají mnohem méně vznešeným pojmem „funkce“ , a rozdíl ve významu je v tomto případě značný.
Sekunda nebo vteřina?
Při této diskuzi nemohu opomenout mého fyzikáře ze střední školy, který mi svým řevem místo vědomostí o fyzice zařídil spíše posttraumatický stres. Rozdíl těchto dvou slov pro něj byl vášnivou záležitostí, takže jsem si na tuhle kapitolu nemusel dělat absolutně žádnou rešerši. Fakticky je správně pouze pojem „sekunda“.
„Sekunda je základní jednotka času v soustavě SI. V běžné mluvě bývá užíváno i slovo vteřina, které ale v oblasti vědy, techniky a práva není správné. Vteřina, plným názvem úhlová vteřina, je jednou z jednotek rovinného úhlu.“
Zde je tedy rozdíl ve významu jasný. Pan Reichl na mě může být konečně hrdý.
Voděodolnost a vodotěsnost
Zde na chvíli opouštíme synonyma, jelikož tyto dva pojmy mohou být, poeticky řečeno, rozdíl mezi životem a smrtí vašich hodinek. Voděodolnost i vodotěsnost značí schopnost pouzdra hodinek nepropustit dovnitř vlhkost a vodu. V čem je tedy rozdíl?
Voděodolné (značené jako water resistant nebo zkráceně WR) hodinky by měli zvládnout každodenní styk s vodou v podobě mytí rukou nebo deště. Pokud ale hodinky nechcete sundávat z ruky ani při plavání, je potřeba sáhnout po vodotěsných hodinkách, značených voděodolností minimálně 100M. I ty ale nemusí stačit na vše, a pokud byste ve vodě chtěli jít do hloubky, je ideální pořídit si potápěčské hodinky, které mají vodotěsnost běžně 200M nebo 300M.
Voděodolnost – Není to žádná věda, stačí vám základní info
Stěžejka nebo osička?
Každý, kdo si někdy sám měnil řemínek ví, co je stěžejka. Pro vysvětlení se ale znovu odkážu na definici: „Stěžejka je osa nebo pant, která umožňuje pohyblivé spojení dalších součástí. Nejtypičtějším využitím stěžejky je uchycení řemínků, tahů a spon náramkových hodinek“. Už z definice tedy vyplývá, že v kontextu hodinek jsou tyto slova synonyma. Jediný rozdíl je, že slovo osička je slovo nadřazené a stěžejka slovo podřazené. Používat „stěžejka“ je víc konkrétní, oboje je ale zcela správně.
Dýnko nebo víčko?
Dýnko je zadní část hodinek. Může být šroubovací, nebo nacvakávací, ale pořád je to dýnko. Víčko je spíše něco, co najdeme na PET láhvi nebo zavařovačce. Tento pojem může laik použít pro označení dýnka, ale určitě není správný.
Přesto o víčku můžeme mluvit souvislosti s kapesními hodinkami, jejichž historie je velmi zajímavá. Zde byl běžně používaný přídavný kryt číselníku (ciferníku 🙂 ), a to buď plný, nebo s malým průhledem, aby nebylo nutné hodinky pokaždé otevírat. Takovému přídavnému „ochrannému obalu hodinek“ se někdy říká víčko.
Tah, řemínek nebo náramek?
Zde je to také velmi jednoduché. Náramek je všechno, co drží hodinky na ruce – jenže hodináři to tak neberou. Pokud je to z kovu, je to tah, nebo kovový náramek. Pokud je to z kůže, gumy, látky nebo něčeho jiného – je to řemínek.
Jak vybrat řemínek k hodinkám?
Zamotaly vám hodinářské pojmy hlavu?
Pokud ano, není se čemu divit. Hodinářská terminologie je plná výrazů, které se v běžné mluvě pletou nebo zaměňují. Typickým příkladem je rozdíl ciferník vs. číselník, sekunda vs. vteřina nebo pojmy jako komplikace a funkce u hodinek. Často jde jen o synonymum a je úplně jedno, které slovo použijete – důležité je, že si rozumíte.
Jiná situace nastává u pojmů jako voděodolnost a vodotěsnost. Zde nejde jen o jazykový detail, ale o vlastnost, která může rozhodnout o tom, zda vaše hodinky přežijí sprchu, plavání nebo dokonce ponor do hloubky.
Ve všech ostatních případech ale platí, že jazyk má rád pestrost – a hodinářský svět také. Ať už tedy mluvíte o řemínku, tahu nebo náramku, vždy se bavíme o tom, co drží hodinky na ruce.
Takže až příště povedete diskuzi mezi hodinářskými nadšenci, nemusíte se bát sáhnout po „nesprávném“ slově. Hodinky by totiž podle nás měly být hlavně pro radost, ne jazyková hádanka.
Komentáře 1 komentář
Dobrý den, dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že pojem víko použije jen lajk, řekl bych, že v češtině je stejně správné, jako pojem dýnko. Chronotechna resp. PRIM používá pojem víko/víčko od počátku výroby až do dnešních dní, taktéž v odborné české literatuře se téměř výlučně používá pojem víko/víčko.