Bulova Computron aneb zpátky do sedmdesátek

Mnozí z Vás si možná všimli projektu „putovních hodinek“, kdy se ve spolupráci s distributorem určité značky snažíme vyslat do světa vybrané hodinky. Myšlenka projektu je taková, že zájemcům umožníme vyzkoušet si na několik dní až týdnů zvolený model hodinek, za což očekáváme zpětnou vazbu v podobě fotografií, poznatků, recenzí apod. Cílem projektu je představit zajímavý model dané značky, který by účastníky možná ani nenapadlo si pořídit. Spolu s hodinkami podstupuje putování i cestovní deník, do nějž každý člen může zapisovat, co vše s ním hodinky prožily, jak na něj působily, co by jim vytknul, nebo naopak pochválil. Celý projekt je zakončen dražbou, jejíž výtěžek je věnován na dobročinné účely. Je třeba zmínit, že samotný nápad putovních hodinek není náš, inspirovali jsme se na fóru hodinkových nadšenců Chronomag, kde se tato myšlenka vyskytla asi poprvé.

V prosinci 2019 jsme zahájili již v pořadí čtvrté putování, tentokrát ve spolupráci se společností Goldtime, jehož středobodem jsou hodinky Bulova Computron 97C110. Computrony mne zaujaly už při jejich představení někdy v březnu 2019 a proto když přišlo na přetřes, že bychom vyslali do světa právě je, byla jsem pevně rozhodnutá, se poprvé putování také osobně zúčastnit. A musím říci, že nelituji a pokud, tak jen toho, že jsem byla nucena hodinky předat dalšímu v pořadí, protože si mne zcela získaly.

Historické okénko

Bulova Computron patří do kolekce Archive Series, v níž se Bulova rozhodla připomínat ikonické a významné modely své historie. Tento trend můžeme v posledních letech pozorovat u více hodinářských značek, což je hodinkovými nadšenci věsměs přijímáno kladně. Ve většině případů se totiž jedná o designy, které mají co říci i v dnešní době. O tom, že historie značky Bulova, která se začala psát roku 1875, má co nabídnout, není beze sporu pochyb. Bulova patřila dlouhá léta mezi přední hodinářské značky na americkém trhu a získala si řady fanoušků, které oslovuje i poté, co se v roce 2008 stala vlastnictvím japonského uskupení Citizen Group. V kolekci, sdružující postupně všechny významné modely, se již představily takové kousky, jako Bulova Lunar Pilot, které se podívaly do vesmíru, potápěčský model Devil Diver, edice klasických hodinek v retro provedení věnovaná zakladateli Josefu Bulovovi, military modely A-15 Pilot Watch a Hack Watch odkazující na spolupráci značky s americkou armádou během 2. světové války, úspěšné sportovní chronografy 70. let s přezdívkou „Surfboard“, ale především řidičské hodinky, které si v 70. letech získávaly pozornost a obdiv díky svému futuristickému vzezření a jimiž není nic jiného než modely Computron.

Co vlastně vedlo Bulovu k představení tak zvláštního modelu? Konec 70. a 80. léta minulého století znamenala pro hodinářský svět, především pak švýcarský hodinářský průmysl, vážnou krizi. Je to období, kdy vzrůstala obliba velmi přesných a i cenově čím dál dostupnějších baterií poháněných hodinek, kterým dominovali japonští výrobci. Švýcarští hodináři se této moderní technologii jen těžko přizpůsobovali a odvětví mechanických hodinek nepomohl ani krizí vyvolaný výrazný propad měn, vedoucí ke skokovému zdražení švýcarských mechanických hodinek. Mnohé značky se však snažily novým trendům přizpůsobit a nabídnout zákazníkům to, po čem aktuálně toužili. Úspěch quartzových hodinek je velmi propojen s popularitou, jakou si získaly v 80. letech digitální hodinky.

Bulova Accutron 214
Bulova Accuquartz

Právě Bulova byla značkou, která se snažila přicházet s inovacemi, o čemž svědčí její prvenství na poli elektronických hodinek, jimiž byly ladičkové hodinky Bulova Accutron 214, představené již v roce 1960. Jak se časem ukázalo, ladičkové hodinky byly slepou vývojovou cestou a Bulova neměla problém navázat na moderní trendy, proto následovaly modely jako Bulova Accutron Quartz, což byly první hodinky řízené krystalem prodávané v USA (vedle toho se mohly také pochlubit plynulým chodem vteřinové ručky, jaký známe z mechanických hodinek). Pružně značka zareagovala i na trend digitálních hodinek, a tak se již brzy v nabídce objevil Accuquartz s digitálním displejem a nedlouho poté i samotný model Bulova Computron s LED digitálním displejem.

Retro na zápěstí

Hodinky Bulova Computron Pro Driver přišly na trh v roce 1976 jako reakce na klesající prodeje mechanických hodinek a zvyšující se poptávku po hodinkách digitálních. Během let se staly mezi sběrateli ceněným kusem. Přívlastek „řidičské“ získaly pro své umístění displeje, které nevyžadovalo pro odečet času zvedat ruku z volantu (možná i vás napadá, co ale druhá ruka, která musí aktivovat displej? Asi se už od počátku počítalo s tím, že většinovými uživateli budou řidiči amerických aut s automatickým řazením, kteří stejně neví, co s pravačkou. :)). Jaké bylo překvapení, když značka na basilejském veletrhu v roce 2019 představila reedici tohoto unikátního modelu, a to hned ve třech barevných provedeních. Zákazníkům je nabízena stříbrná verze s modrým displejem, verze se zlatou PVD úpravou povrchu s červeným displejem a jako poslední varianta s černým PVD, jako jediná dodávaná v kombinaci s pryžovým řemínkem.

Novinky samozřejmě prošly kosmetickými změnami, co však zůstalo zachováno je, dnes již retro, ve své době však futuristický lichoběžníkový tvar pouzdra, v jehož čele je zasazen digitální displej. Právě netradiční tvar je to, co na hodinkách zaujme jako první a díky čemuž se hodinky na zápěstí nositele stávají nepřehlédnutelnými. Stejně jako kolegové musím říci, že tyto hodinky jako jedny z mála přitahovaly zvědavé pohledy lidí v okolí. Pouzdro svrchu působí obdélníkovým tvarem se svažujícími se konci, které plynule přecházejí v náramek, jehož středový díl je stejně jako horní část pouzdra zdobena drážkováním. Boky pouzdra jsou svislé a jejich povrch je narušen pouze zapuštěným tlačítkem na levé straně, sloužícím k aktivaci přenastavení funkcí času, data, dne a druhého časového pásma. Na pravém boku pouzdra je tlačítko vystupující z těla hodinek, jehož stiskem se aktivuje displej a přepínají jednotlivé funkce.

Řešení aktivace displeje na základě stisku tlačítka bylo zvoleno kvůli energetické náročnosti zobrazení informací pro použitou baterii, která by nepřetržitě svítící displej dlouho neutáhla. Musím přiznat, že se mi displej ne vždy povedlo aktivovat na první stisknutí, což však mohlo být následkem překážejícího oblečení, anebo nepřesným nahmátnutím. Displej zůstane aktivní asi na okamžik pěti vteřin, což je dost dlouhá doba na odečtení jak časového údaje, tak informace o aktuálním datu. S čitelností zobrazených údajů jsem neměla problém ani při jasném slunečném dni. Někdo „mrtvý“ displej nesnese a vnímá ho jako nedostatek, kvůli němuž by podobné hodinky nemohl vlastnit. Osobně jsem byla zvědavá, jak se s tímto typem zobrazení času popasuji a po pár dnech nošení jsem si uvědomila, že mi vlastně časový údaj nechybí a nedělá mi problém ho vyvolat pouze tehdy, když opravdu potřebuji vědět, kolik je. Naopak vítám, že hodinky nejsou vybaveny senzorem, který by sám displej rozsvítil po provedení pohybu ruky a použitím tlačítkového mechanismu zachovávají dědictví původního modelu.

Podobně oceňuji i pěkný detail, kterým je značení minerálního skla, krycího displej, názvem značky a symbolem krystalu, stejně jako tomu bylo u předlohy. V tomto bodě si neodpustím pochválit i tvarování skla, které má zkosené okraje, jež navazují na stejně tvarovanou linku pouzdra táhnoucí se od předních nožek, přes horní plochu až k nožkám na druhé straně pouzdra.

Povrchy pouzder i náramků hodinek všech tří variant jsou lesklé, a tak je třeba se připravit na to, že si hodinky vyžádají občasné otření. Zvláště pak, zaměří-li se pohled na hladké boky, které jsou opravdu lapačem otisků. Drážkovaný povrch vrchu pouzdra a náramku je zvolen ideálně a všechny otisky dobře maskuje. Kde také otisky nijak nerušily, byl samotný prostor displeje, na němž bylo šmouhy výrazněji vidět až po bližším cíleném zkoumání.

Co mě na hodinkách po prvním vzetí do ruky překvapilo, byl samotný náramek zakončený překlápěcí sponou s možností mikroregulace a jeho váhový nepoměr vzhledem k pouzdru. Náramek je sice vyroben z plných dílků, avšak působí laciným dojmem a z mého pohledu je asi jedinou výraznou slabinou hodinek. Musím přiznat, že když jsem měla možnost si prohlédnout původní model Computronů ze sedmdesátých let, přišel mi náramek i u těchto hodinek mnohem lépe zpracovaný než u současné verze. A je to škoda, protože případné navýšení ceny ve prospěch kvalitnějšího náramku by určitě dávalo smysl.

Po nasazení na zápěstí jsem však hodinkám tento jediný nedostatek rychle odpustila. Tvar pouzdra i přes (anebo možná právě díky němu) rovné dýnko skvěle sedí na zápěstí, čemuž dopomohla i možnost přesného nastavení délky náramku pomocí mikroregulace. Rozměry pouzdra – šířka 31 mm, délka 40,5 mm a výška v nejvyšším bodě čítající 13,8 mm – nečiní hodinky nijak nepohodlnými. I přes svou výšku nezavazí a za asi tři týdny, kdy jsem je mohla nosit, se mi s nimi povedlo jen jednou citelně zavadit při úhybném manévru o futra dveří, což ale nepřičítám za vinu hodinkám, ale nešťastné shodě náhod.

Hodinky jsem používala pro běžnou náplň dne, takže nejčastěji se mnou absolvovaly pobyt v kanceláři, ale zvládly se mnou i jízdu na kole terénem, samozřejmě několik cest autem, obecně jsem však hodinky neměla v plánu speciálně týrat, protože myslím, že na žádné náročné aktivity nejsou určené, tomu napovídá nejen již zmíněný lesklý povrch, použití minerálního skla, ale také pouze základní voděodolnost.

Mimochodem, dýnko, které u pouzdra drží čtyřmi šroubky, má krásný „mincový“ uzávěr pro výměnu baterie, který už jsem dlouho na hodinkách neviděla.

Jak jsem zmínila, hodinky se mnou strávily asi tři týdny (i díky omezením spojeným s karanténou) a když se chýlil čas k jejich předání dalšímu v pořadí, těžko se mi s nimi loučilo. Myslím, že ač mne obvykle digitálky nechávají chladnou, nebude trvat dlouho a rozšířím jimi svou skromnou sbírku (a pokud to udělám, vím, že budu muset vzít i stříbrnou a černou variantu, protože ty zabodovaly v rodině).

Darina Vokrojová

Darča je specialistka na Seiko a k tomu si přibrala ještě Casio. Mezi její další zájmy patří turistika, cestování a dobré víno. Mimo práce v Helveti ještě zvládá studium vysoké školy.

Rádi si čtete naše články? Navštivte také náš e-shop s hodinkami.
Přihlaste se k odběru novinek:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *