Výběr hodinek pro ženu má svá pravidla

Hodinky udělají radost!

Tak a je to tady. Už zase začíná to nádherné období před Vánocemi. Znáte to. Nádherná atmosféra, jedinečná vůně jehličí, krásný pohled na krajinu posypanou první zimním sněhem a samozřejmě … stres a shánění vánočních dárků svým blízkým na poslední chvíli. Nebo ne? Možná mezi námi existují lidé, kteří mají dárky vyřešeny pěkně s předstihem, předvánočního shonu se neúčastní a užívají si pokojnou atmosféru těch nádherných svátků. Pokud někdo takový je, prosím napište v komentářích, jak to děláte, já se moc rád přiučím. Osobně jsem totiž určitě v té první kategorii osob a dárky vždy řeším až na poslední chvíli.

Minulý rok pro mě nebyl v té věci ničím výjimečným. Prosinec 2018 se tady už pěkně zabydlel a já zjistil, že moje sekce pro dárky ve skříni zeje prázdnotou. Takže rychle, zavolat si na pomoc budoucí švagrovou a vyrazit na nákupy. Povedlo se! Dárky pro rodinu jsou vyřešeny. Zbývá dárek přítelkyni. Co jí jenom koupit? Už jsem sice něco osobního měl, ale chtělo to ještě něco, nějakou třešničku na dortu … šperk? Ne, ty moc nemusí. Hodinky? Ano! Hodinky jsou vždycky skvělý dárek. Snad nejvíc se mi u nich líbí to, že pokud se nám povede vybrat dobrý kus, tak obdarovaná (ý) je pak bude skutečně dlouhá léta používat a při každém nandání na zápěstí si vzpomene na člověka, který jí je daroval. S výběrem hodinek jsem naštěstí moc velký problém neměl. Přítelkyni znám moc dobře a s detaily při výběru mi ochotně pomohl Jirka Štencek z helveti.cz. Tak se stalo, že moje přítelkyně našla pod stromečkem stylové digitální retro Casia a je z nich nadšená do dneška.

Musím ale říct, že přece jenom výběr hodinek pro ženu, na které nám záleží, není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohl zdát. Je potřeba řešit mnohem více detailů a skutečně do toho investovat čas. Abychom Vám tento výběr ulehčili, napsali jsme pro Vás s přítelkyní (teď už snoubenkou) článek o tom, jak vybrat hodinky pro ženu. A jelikož je obecně známým pravidlem, že ženy vědí líp, tak nyní přenechávám prostor své nádherné drahé polovičce, aby Vás provedla všemi nuancemi výběru hodinek pro ženu.

Celý příspěvek

Recenze hodinek MeisterSinger Urban UR908

MeisterSinger Urban UR908

Den se pomalu chýlí k večeru a já s úlevou končím v práci a vydávám se směrem na pražský Karlín. Je počátek října a venku se už pořádně hlásí o slovo podzim. Sluneční paprsky střídá déšť, teplé letní večery ustupují sychravému podzimnímu větru a lidé zase vytahují ze svých šaten kabáty, šály, bundy, pestrobarevné čepice. Vše začíná být nějak zajímavější, barevnější, rozmanitější. I celé město po letních dovolených se znova probouzí k životu. Po cestě do prodejny Helveti, kam mám namířeno, schválně pokukuji lidem po zápěstích. Podzimní městská móda přímo vyzývá k nošení zajímavých hodinek. Bohužel zjišťuji, že stále více zápěstí je „ozdobeno“ černou kostkou bez duše a s displejem místo ciferníku. Proti gustu žádný dišputát, ale přece jenom mám pocit, že to není ono. Na cestě si nakonec všimnu pouze dvou zajímavých kousků. Pánovi v tramvaji hezky ladí k modrému svetru Omega Seamaster (vlnky), a v metru se mi doslova před nosem objeví model Geckota G-01. Hlavně druhé zmiňované mě zaujmou. Červená k podzimu patří a je to model, který se jen tak nevidí. Potom to už je poměrně klasická přehlídka módních značek typu Daniel Welington a párkrát Casio. O to více se nemůžu dočkat cíle své cesty. Dneska si totiž jedu vyzvednout svoje vůbec první hodinky na recenzi. A nejsou to zrovna všední hodinky. Dnes budu mít tu čest si poprvé na vlastní kůži vyzkoušet německou značku MeisterSinger.

Celý příspěvek

Certifikáty z observatoře až do příchodu Seika – seriál historie chronometrů

Přelom 19 a 20 století se nese ve znaku rychlého technologického pokroku. Výroba se stává stále levnější a mnohem více lidí má nyní příležitost vydělat si větší obnosy peněz. Technologický vývoj jde ruku v ruce se společenským vývojem, a tak i obyčejní lidé si začínají dovolovat věci, které byly předtím dostupné pouze nejbohatší vrstvě obyvatelstva. Volebním právem začínaje a rozvojem hromadné dopravy konče. Vše se stává přístupnějším, vše se zrychluje. V tomto novém, chaotickém světě je těžké se vyznat, a tak stále stoupá potřeba jistot, které umožní okolí lépe pochopit. Jistot jako čas. Jsme ještě hodně daleko od dob quartzů nebo gps a veškeré měření probíhá pouze za pomocí mechaniky. Navíc potřeba přesné metody na určování času už dávno není pouze námořnickou záležitostí, ale potřebuje ji pořád větší část společnosti. Od výpravčích, přes businessmany až po vojáky. Ale jak si mohl být tehdejší obyvatel jistý, že zrovna ten model hodinek, které si hodlal zakoupit, půjde přesně? Tady pomohla astronomie. Lidstvo konečně disponovalo technologií, která nám umožnila přesné pozorování tajemných objektů na nebi. Po Evropě začínají vznikat observatoře a nejlepším místem se stávají Alpské vrcholky ve Švýcarsku.

Observatoř v Švýcarském Neuchatel
Celý příspěvek

Přesný čas, ale za jakou cenu – seriál historie chronometrů

Začtěte se do poutavého prvního dílu ze seriálu historie chronometrů od Jirky Turoně. Slibujeme spoustu nových informací sepsaných pro Jirku typickou čtivou formou.

Nepřesná zemská rotace

V roce 2015 jsme měli jeden den (30. července) delší o jednu sekundu. Proč? Aktuální atomové hodiny měří čas prakticky absolutně přesně. Odchylka činí maximálně 1 sekundu za 300 000 let. Ale co je vůbec hlavní referenčním bodem k počítání času? Zemská rotace. Každých 24 hodin se Země otočí kolem své vlastní osy. V přepočtu na sekundy to je 86 400 sekund na kompletní rotaci. Ale s tím, jak jsme se naučili s naprostou přesností počítat sekundy, zjistili jsme, že Země až tak přesná není. Ve skutečnosti se čas, který Země potřebuje k tomu, aby se otočila kolem své vlastní osy může každý den lišit až o pár milisekund. Nepatrná odchylka, ano, ale i takové nepatrné odchylky v našem extrémně náročném a provázaném světě, můžou působit problémy. A tak se komise pro rotaci Země (ano skutečně taková existuje), rozhodla, že jakmile se rotace země odchýlí od atomového času o více než 0,9s, tak tuto odchylku zkorigují přidáním nebo ubráním sekundy. A přesně to se 30. července 2015 stalo. Měli jste v životě o sekundu času víc, než jste si mysleli. Nemáte zač.       

Rotace Země není tak přesná, jak by se mohlo zdát
Celý příspěvek

Boj o Měsíc – Omega vs. Bulova

SC: Okey, Houstone. Eh, měli jsme tady problém.
CAPCOM: Tady Houston. Ještě jednou prosím?
SC: Houstne, měli jsme problém. Výpadek proudu na sběrnici B.[1]

Houstone, měli jsme tady problém.

Touto větou začíná jeden neuvěřitelný příběh o záchraně třech amerických astronautů, kteří se ocitli daleko ve vesmírů ve vážně poškozené kosmické lodi. Zkrat v elektrickém obvodě způsobil explozí jedné kyslíkové láhve a ta zase roztrhla vnější hliníkový plášť servisního modulu kosmické lodě. Z lodi rychle uniká kyslík. Na palubních přístrojích v průběhu dvou sekund začínají naskakovat nové a nové chybové hlášky.

V tomto momentě se astronauti už nepohybovali na bezpečné translunární dráze, která by je bez dalšího zavedla zpátky na Zem. Domů to měli 321 860 kilometrů. Aby se vrátili, museli nutně provést sérii několika přesně odměřených zážehů motorů. Ale to teď nebylo hlavní starostí naší trojice hrdinů. Velitel kosmické lodě, Jim Lovell, totiž vidí nejakutnější problém. Přes průhled jasně pozoruje, jak jim z lodě do vesmíru utíká kyslík. Tlak v jedné nádrží je na nule, v druhé vytrvale, a hlavně rychle klesá. Nezbývá jim nic jiného než přepnout přívod kyslíku na nádrže v lunárním modulu určeném pro přistání na Měsíci.

Problém byl v tom, že v těch nádržích měli dostatek kyslíku pro dva astronauty na dva dny. Oni byli na palubě tři, a cesta domů jim bude trvat dny čtyři. Navíc kyslík nepotřebovali pouze k dýchání, ale taky k výrobě elektřiny. Museli tedy šetřit. Pořádně. V provozu nechali pouze nejdůležitější elektrické systémy, vše ostatní, včetně topení a navigačního systému vypnuli.

Celý příspěvek

Bulova – na cestě ke hvězdám

„Někdo se zeptá, ale proč Měsíc? Proč jej stanovit jako náš cíl? Stejně tak se můžete zeptat proč pokořit největší horu? Proč, 35 let tomu, přeletět Atlantik? … Zvolili jsme si dobýt Měsíc. Rozhodli jsme se stanout na Měsíci v této dekádě a udělat další věci ne proto, že jsou jednoduché, ale proto, že jsou těžké. Protože tato výzva poslouží k tomu, abychom se spojili a prověří náš zápal a naše schopnosti. Protože my jsme se rozhodli tuto výzvu akceptovat, nejsme ji ochotni odložit a máme v plánu ji vyhrát.“

JFK, proslov na univerzitě v Rice, Texas, USA,1962 [1]

Americký prezident tímto proslovem úspěšně motivuje své spoluobčany k tomu, aby ze sebe vydali to nejlepší a společně tak vyhráli největší a nejprestižnější závod který se kdy na Zemi uskutečnil. Kennedy ví, že jsou pozadu. Dokonce to sám osobně v proslovu přiznává. Ale stejně tak si byl jist tím, že USA má na to, aby své komunistické rivaly nejenom dorovnala, ale je předehnala a jako první vyslala člověka na měsíc. Pokud se tomu tak má stát, je potřeba být ve všech oblastech technologického výzkumu, vývoje a konstrukce na špici. 60. léta se zapsaly do dějin jako dekáda, ve které se zkoušely limity samotných lidských schopností a možností. A když jste na hraně, musí vše fungovat naprosto bezchybně. Není zde prostor pro žádnou chybu. Jak již všichni víme, Amerika vyšla z tohoto poměru sil vítězně. Její rakety Saturn V zůstávají i po 69. letech nejsilnější raketou, kterou kdy lidstvo zkonstruovalo. Letadla jako legendární A-12 nemají dodnes svého hodného následovníka. A v pozadí celého tohoto impozantního boje skromně stojí jeden vynález americké hodinářské firmy s českými kořeny. Bulova a její Accutron.

Celý příspěvek