Dnešní příspěvek budeme věnovat tomu, na co si dát pozor u hodinek s mechanickými strojky. Cílem bude vytvořit jasný a přehledný seznam, který poslouží každému nadšenci do časomír nacházejícímu se v počáteční fázi své sběratelské cesty.

Budeme se věnovat těm nejzákladnějším a zároveň také (podle našeho názoru) nejdůležitějším zásadám a tipům, takže pokud jste už ostřílení sběratelé, nebude to článek primárně pro vás. I tak ale může být na místě si vyhradit pár minut na jeho přečtení a třeba se také dozvíte něco nového. Takže jak správně zacházet s mechanickými hodinkami a co s nimi naopak vůbec nedělat?

Obsah článku

Mechanické neznamená zastaralé

Hned zkraje si pojďme vysvětlit, co to vlastně ty mechaniky jsou. Mezi mechanické hodinky patří v podstatě všechny časomíry, které v sobě nemají bateriový článek, nepracují s elektrickým obvodem a energii na pohánění strojku získávají z pérovníku. Ty, které v sobě baterku mají, jsou označované jako hodinky quartzové.

U mechanik dále rozlišujeme dva druhy – automatické a s ručním nátahem (nebo-li manuální):

• První zmíněný v dnešní době určitě převažuje. U automatických hodinek najdeme ve strojku rotor, který se při pohybu zápěstí otáčí a pomocí kinetické energie tím navíjí pérovník.
• Alternativně pak lze strojek rozběhnout i manuálně za pomoci korunky. To ale není samozřejmost – u produktu musí být uvedená možnost nátahu korunkou.
• U kalibrů s ručním nátahem (manuálních) je konstrukce v zásadě podobná, nicméně žádný rotor zde nenajdeme a je nutné tak hodinky pohánět pouze natažením korunky.

▶️ Na trhu dnes najdeme i další typy strojků než jsou ty výše zmíněné. Pro jednoduchost se však v tomto článku budeme držet jen těch nejzákladnějších druhů. Existuje ještě množství různých atypických řešení. Mezi bateriovými hodinkami jde například o strojky se solárním pohonem, u mechanických pak o speciality jako pohon Accutron (článek Pohon Accutron Spaceview: konstantní vítr do hodinářských plachet), nebo Kinetic.

Fungování jednotlivých druhů mechanických hodinek jsme si vysvětlili a teď už se pojďme podívat na samotné tipy co s nimi (ne)dělat.

Magnetické pole

Začneme velmi běžným jevem, a to je vliv magnetického pole. V dnešní době se s působením tohoto jevu můžeme setkat velmi často třeba u elektroniky. A přestože jsou moderní mechaniky již relativně odolné na zmagnetizování, stále to třeba oproti quartzům není úplně ono.

Tomu se samozřejmě vzhledem k delikátní konstrukci kalibrů nelze divit. Každopádně majitelé takových kousků zkrátka musí mít na paměti, že časté a intenzivní vystavování magnetickému poli může vést k tomu, že hodinky začnou mít velmi výraznou odchylku (tedy že půjdou nepřesně).

Proces odmagnetizování však v zásadě není nic složitého, takže pokud se vám to stane, není třeba se z toho hroutit. Vlivu magnetických polí se totiž v současnosti v podstatě nelze vyhnout. Na hodinky číhají třeba mobilní telefony, reproduktory, sluchátka, notebooky, mikrovlnky, magnetické šperky, nebo magnety na zavírání kabelky.

▶️ ISO 764 definuje minimální požadavky na antimagnetické vlastnosti náramkových hodinek, aby bylo zajištěno, že jejich přesnost nebude negativně ovlivněna běžnými magnetickými poli. Kromě této základní normy, která definuje antimagnetickou odolnost na úrovni 4 800 A/m (60 gaussů), existují i vyšší úrovně antimagnetické ochrany. Tady jsou nejvýznamnější z nich:

– ISO 764 × 15 (15 000 gaussů / 1 200 000 A/m) – neoficiální označení vychází z násobku základní normy ISO 764, je známé hlavně díky značce OMEGA a např. modelu Omega Seamaster Aqua Terra >15 000 Gauss.
– METAS – Master Chronometer – komplexnější certifikace týkající se i vysoké přesnosti, vodotěsnosti a rezervy chodu, udělovaná od roku 2015 Švýcarským federálním institutem pro metrologii (METAS).
– Milgauss (Rolex) – odolnost dosahovaná vnitřním magnetickým štítem uvnitř pouzdra, model Rolex Milgauss byl navržen už v 50. letech pro vědce, kteří pracovali v prostředí se silným magnetismem, název znamená „tisíc gaussů“, tedy 80 000 A/m.

Otřesy a vibrace

Podobně jako magnetické pole, i silné otřesy a vibrace nejsou pro mechanické hodinky zrovna dobrý kamarád. V předchozím odstavci byla již zmíněna určitá delikátní konstrukce automatických a manuálních kalibrů, díky čemuž to většinou nejsou kousky na nějaké intenzivní sportování.

Samozřejmě najdeme výjimky s různými úpravami a technologiemi, které se následkům otřesů snaží zabránit, ale je třeba si přiznat, že to zkrátka nikdy nebude takové jako u běžných bateriových kalibrů. Ty jsou díky své jednoduché konstrukci na tyto jevy méně náchylné.

Určitě tedy doporučujeme se vyhnout sportům, kde dochází k vysokému přetížení. Mám na mysli například tenis nebo golf, ale také zvažte jejich použití třeba při návštěvě střelnice nebo při jízdě na trailech. Na tyto aktivity si raději vezměte na ruku nějaké odolné G-Shocky.

Některé značky, jako například Certina nebo Ball si zakládají na rozvíjení a posilování ochrany mechanických strojků. Čím vším lze mechanický strojek ochránit, jsem rozebírali v podcastu: 🔊 11. Odolnost hodinek – před čím vším lze ochránit mechanický strojek?

▶️ Norma ISO 1413 definuje metodu zkoušení hodinek, aby bylo možné označit je jako „nárazuvzdorné“ (Shock Resistant; uvedeno nejčastěji na dýnku). Cílem je ověřit, že hodinky neztratí přesnost ani funkčnost po běžných nárazech, kterým mohou být vystaveny při nošení.

Po testu se hodinky nesmí zastavit, přesnost chodu se musí udržet v povolené odchylce a nesmí dojít k poškození funkčních částí. Aby hodinky splnily ISO 1413, musejí mít obvykle odpružený oscilátor, odolné pouzdro a sklíčko a kvalitní konstrukci strojku, která rozptyluje energii nárazu.

Voda

Voda je jev, který se týká úplně všech hodinek, tedy nejenom těch mechanických. Přestože je dnes běžné mít voděodolné hodinky, se kterými si můžete zaplavat nebo se dokonce potápět, určitě je třeba připomenout, že i zde platí určitá pravidla.

V první řadě je nutné si uvědomit, jakou míru voděodolnosti vlastně moje hodinky mají – metriky udávané na zadní straně hodinek (potažmo číselníku) mohou být totiž pro začátečníka dost zavádějící. Pro úplné vysvětlení lze jednoznačně doporučit článek na našem blogu, který se této problematice věnuje dopodrobna: Voděodolnost hodinek přehledně.

V krátkosti ale platí, že na povrchové plavání se doporučuje minimálně 10 ATM, neboli 100 metrů. Pokud bychom se chtěli rekreačně potápět, pak je obecně vzato nutných alespoň 20 ATM a při hloubkovém ponoru s kyslíkem raději více. V tomto případě mluvíme o standardní voděodolnosti definované normou ISO 22810 a označované jako WR (Water Resistant).

K profesionálním aktivitám se využívají testované potápěčské hodinky označené DIVER’S. Naopak společenské a oblekové hodinky, stejně tak kožené řemínky, předpokládají minimální kontakt s vodou (mytí rukou, nikoliv však ponoření). Takové mají obvykle voděodolnost na úrovni 30M a 50M.

Co nejhoršího může voda způsobit?

Nedostatečná míra voděodolnosti může v krajním případě skončit vytopením hodinek. Jinými slovy pokud vytopíte hodinky s nižší úrovní voděodolnosti. To má za následek často velmi nákladnou opravu.

Určitě se tedy hodí to nepodceňovat a s časomírami, které mají nižší míru vodotěsnosti, se vodě raději vyhnout. Zároveň můžeme doporučit dát hodinky jednou za čas na test voděodolnosti, který by vám měli provést na počkání v každém solidním hodinářství. Tímto způsobem si můžete být jistí, že i po několika letech nošení bude váš kousek stále voděodolný v deklarované míře a připravený na letní koupání. 

▶️ Jak probíhá testování voděodolnosti hodinek? a jak často hodinky testovat, se dozvíte v článku.

Pozor si ale dejte i na to, kde s hodinkami plavete. Zejména při pobytu u moře se velmi důrazně doporučuje daný kousek následně umýt sladkou vodou a nechat oschnout. Díky tomu neriskujete například zadření lunety, což může nastat kvůli soli a zrníčkům písku, které se pod ní velmi snadno usazují.

U mechanických hodinek může dojít i k zamlžení sklíčka na jeho spodní straně. V některých případech jde o sražení vnitřní vlhkosti hodinek. Kondenzát při vyrovnání vnitřních a vnějších podmínek po chvíli zase zmizí. Pokud ne, je v hodinkách nechtěná vlhkost, která sem vnikla například po nezašroubování šroubovací korunky, nebo únavou těsnění (těsnění je dobré měnit v doporučených intervalech).

Interval chodu

Nezřídka se nás noví majitelé mechanik ptají také na to, zda je v pořádku, když se hodinky úplně zastaví. Pojďme si to tedy vysvětlit a popsat si i opačnou situaci – tedy když hodinky běží bez přestání.

V první řadě můžeme uklidnit všechny, kteří se bojí, aby se jim hodinky nezastavily. Vzhledem k rezervě chodu, která u mechanik bývá několik desítek hodin až dní, je to naprosto normální. Není třeba se zastavení strojku bát. Jakmile si budete své časomíry chtít zase vzít, jednoduše je natáhnete a nastavíte si čas, popřípadě datum. Určitě je na místě přirovnat tuto situaci k automobilu – s tím také nejezdíte pořád a rozhodně mu nevadí, když bude třeba i pár dní stát. 

U hodinkových kalibrů to platí podobně – občasné zastavení je naopak spíše žádoucí, protože strojek má čas si trochu „odpočinout“. Určitě je ale dobré se vyhnout extrémním situacím ve kterých by se třeba kalibr nenatáhl po dobu několika let. V takovém případě pak riskujeme, že by se mohl strojek zadřít vzhledem k mazivům, které se v něm nachází a tou dobou už mohou být vyschlé. Pokud tedy například najdete retro hodinky po babičce v šuplíku, není od věci je ze všeho nejdřív nechat oservisovat.

Neodkládat na věky, ale také neutahat k smrti

Opačná situace má také svá úskalí. Pokud jsou hodinky v chodu neustále, třeba i z toho důvodu, že si je odkládáte do natahovače, může logicky dojít k tomu, že se jim zkrátí interval servisu. Ten se u běžných mechanik může pohybovat někde v rozmezí 5 – 7 let (výrobce může udávat i více nebo méně). Každopádně při neustálém provozu bude tato doba určitě kratší. Opět to funguje jako s autem – pokud za rok najezdíme 10 000 km, určitě bude nutné měnit většinu součástek mnohem později, než když bude roční nájezd 70 000 Km.

▶️ Mezi komunitou hodinkových nadšenců panuje určitá kontroverze ohledně natahovačů. Jedná se o zařízení, do kterých hodinky umístíme a ony v něm následně rotují, což simuluje pohyb ruky. Využitelné jsou tedy pouze pro automatické hodinky s rotorem.

Někteří odpůrci argumentují, že se tímhle způsobem hodinky ničí. Abychom to uvedli na pravou míru – určitě zde platí to, co bylo o intenzitě používání zmíněno výše. Tedy že při neustálém provozu se strojek hodinek rychleji opotřebuje a bude nutné ho dát dříve na servis. Na druhou stranu pokud máte třeba hodinek více a neradi své automaty nastavujete pokaždé, co se vám dostanou na ruku, může to být dost pohodlná cesta, jak si ušetřit práci. 

Jaký natahovač ke svým hodinkám vybrat, se dozvíte v článku Krok za krokem k ideálnímu natahovači.

Co nedělat při nastavování

Na závěr se pojďme podívat ještě na pár věcí, kterým je určitě dobré se vyhnout při samotném nastavování času. Oproti běžnějším bateriovým hodinkám mají totiž ty mechanické hned několik specifik: 

1. Natahovat po směru

Jako první je potřeba myslet na to, že pokud si po delší době chceme vzít zastavené hodinky, určitě je dobré na nich nastavovat čas pouze po směru hodinových ručiček.

Tato poučka pravděpodobně většinu lidí nepřekvapí, každopádně i tak to pro jistotu zmiňujeme. Samozřejmě, že pokud se vrátíte o jednu či dvě hodiny dozadu, nemělo by to hodinkám vyloženě uškodit. Na druhou stranu je ale třeba myslet na to, že soukolí ve strojku je primárně navrženo tak, aby se s ním otáčelo po směru času a ne proti.

2. Nepřeklápět datum na přelomu dne

Další důležitou věcí je také nastavování data (pokud jím hodinky disponují) během večerních hodin. Mezi 21. hodinou a 3. hodinou ranní se totiž obecně nedoporučuje vysunout korunku do 1. pozice (tzn. vytažení korunky do míry, která umožní nastavení data) a překlápět datum.

Strojek totiž okolo půlnoci přetáčí datový věnec sám a celý proces uvnitř kalibru nějakou chvilku trvá. Pokud bychom během tohoto intervalu začali s datem přeskakovat, mohli bychom tedy také riskovat určité poškození některých komponent.

▶️ Tip: Pokud si tedy chcete přenastavit datum a hodinky umožňují rychlé přetáčení v 1. pozici korunky, vždy si nejdřív nastavte čas tak, aby byl mimo výše zmíněné večerní hodiny a vy jste tak měli jistotu, že se nemůže nic stát.

3. Automaty se obslouží většinou samy

Třetím neduhem, se kterým se setkáváme velmi často, je přílišné natahování automatických hodinek pomocí korunky. Valná většina moderních automatů už touto praktickou funkcí disponuje a určitě je to skvělá věc pokud chceme stojící hodinky jen rozběhnout.

Na druhou stranu ale doporučujeme se vyhnout častému ručnímu natahování až do plné rezervy chodu, protože u automatů to není potřeba (následným nošením se navinou samy). Navíc tímto úkonem můžeme přetížit některé součástky uvnitř kalibru – konkrétně odlučovač rotoru. Nemusíte se tedy bát funkci manuálního nátahu u automatů využívat, ale je třeba k tomu přistupovat přiměřeně.

Viděno správnou optikou

Jak je vidět, oproti bateriovým strojkům mají ty mechanické hned několik specifik. Jemná mechanika je ale natolik fascinující, že tato zdánlivá omezení, mnozí milovníci hodinek považují za příjemnou součást zacházení se skvosty na svých zápěstích. Z udržování vašich hodinek se mohou stát příjemné rituály. A jestli to tak vidíte, jste ideální adept na jejich pořízení (jestli stále váháte nad tím, jaký chod je pro vás ten ideální, projděte si článek Quartzové, nebo mechanické hodinky – které budou vyhovovat vám?).

Potřeba seznámit se se specifiky mechanických hodinek by vás nemělo odradit od jejich případného nošení. Pokud budete mít výše zmiňované věci na paměti, nemůže se v zásadě stát nic špatného. A to za pocit kvalitního kousku na ruce, který s sebou nese kus hodinářského umění, určitě stojí. Udržované kvalitní mechanické hodinky vám totiž na rozdíl od bateriových vydrží celý život a ty obzvlášť milované vás i přežijí.

Jste-li uživatelé hodinek s velkým rozptylem aktivit, možná se vám budou do sbírky hodit i nějací baterioví pracanti a otloukánci. Jak s nimi zacházet se dozvíte v připravovaném 2. dílu tohoto miniseriálu.

▶️ Kam dál?
– Co to jsou hodinářské komplikace a jak vám usnadní život?
– Vylepšení a vychytávky hodinek: Mechanika, přesnost, komplikace, tritium, limitky…
– Série Jak sestavit kolekci hodinek
– Co dalšího nedělat? Hodinková Faux-Pas: I nošení hodinek má svá pravidla
– Podcastový díl o reklamacích: 🔊 26. Servis, nebo reklamace hodinek nemusí být nutně peklo