V prvním díle jsme si představili základní kalendářní komplikace (funkce), ve druhém díle jsme se podívali na nejčastější možnosti zobrazení funkce data (date). Tématem tohoto dílu je přiblížení další významné kalendářní komplikace – dne v týdnu (day). Tato funkce zobrazuje, který ze sedmi dnů v týdnu právě je. Komplikace je to celkem častá, a proto se můžete setkat i s velmi nápaditými řešeními jejího zobrazení. A dozvíte se také o tom, jak se Rolexy s touto komplikací staly ještě slavnější díky Marilyn Monroe.

Obsah článku

Nemůže to přeci být nic složitého…

Vypadá to jednoduše – 7 dní, jen 7 možností zobrazení… Jenže, jak jsme si vysvětlili už v prvním díle – hodináři nenazývají funkce na cifernících komplikace pro nic za nic. Onen jednoduchý týdenní cyklus totiž běží nezávisle na měsících a rocích, které tak začínají různými dny v týdnu, protože jejich délka není sladěna s délkou týdne (počet dní v roce a měsíci není až na únor v nepřestupném roce dělitelný sedmi). V gregoriánském kalendáři má měsíc 28 – 31 dní, trvá proto 4 týdny a 0 – 3 dny, a rok má 365 – 366 dní, což odpovídá délce 52 týdnů a 1 – 2 dnů. A teď to dostaňte na ciferník hodinek. 🙂

Proč vlastně potřebujeme týden a kde se vzal?

V oblastech s rozptýleným osídlením, kde se neobchodovalo každý den, bylo nutné, aby se zemědělci a spotřebitelé dohodli, ve který den se budou setkávat. Zvláště pokud cesta na trh trvala několik hodin nebo dní. Týden jako fixovaný počet dnů umožnil přesně určit tržní dny, na rozdíl od určování podle lunárního kalendáře, nebo podle rotace nebeské sféry.

Lidé tak raději používali týden založený na prostém počítání dní, než na vzájemném pohybu Měsíce a hvězd. Týden tedy nebyl „nebeský“ – k počítání dní nebylo potřeba znalostí astronomie ani časoměřičů, stačilo pouze pečlivě zaznamenávat východy a západy slunce. Pokud vás toto téma zaujalo a chcete se dozvědět více o historii, názvosloví a počítání dní v různých kulturách, podívejte se sem.

Jak to bylo s tou Marilyn?

Den v týdnu se objevil záhy po zavedení datumovky. Psal se rok 1956, když spatřil světlo světa model Day Date od firmy Rolex. Tyto hodinky se brzy velmi proslavily a jejich nejznámějšími majiteli se stali američtí prezidenti (proto se také tento model často označuje jako president watch).

Nejznámější příběh spojený s tímto modelem je z roku 1962, kdy Marilyn Monroe, po zazpívání písně „Happy birthday, Mr. President“ měla údajně Johnu Fitzgeraldovi Kennedymu předat ROLEX  DAY  DATE s věnováním:  „JACK, with love as always from MARILYN, May 29th 1962.“ (JACKu, s láskou jako vždy od MARILYN).

Asi vás nepřekvapí, že je tento model v prodeji dodnes.

Přehled: Možnosti zobrazení dne v týdnu (DAY)

1) Okénko – zkratka

Nejrozšířenější provedení zobrazení dne v týdnu. Den v týdnu je popsán většinou tříslabičnou zkratkou.

Princip je podobný datumovému okénku popsanému v minulém díle, rozdíl je pouze v počtu poloh. U dne v týdnu se mezikruží otočí o 360° za 7 dní.

Pokud by to ale fungovalo přesně takto, byl by den v týdnu v okénku vycentrovaný pouze relativně krátkou dobu. Proto se zavedla skoková změna. U některých hodinek je změna data otázkou zlomku sekundy, zatímco u jiných modelů i desítky minut před půlnocí. Další komplikací je rychloposuv dne v týdnu (o tom více níže).

Nepoměr počtu pozic přináší možnost volby jazyka

Vzhledem k tomu, že má font popisu stejnou velikost jako datumovka, ale je třeba pouze 7 popisů místo 31, je u většiny hodinek s tímto provedením možné nastavit jednu ze dvou verzí popisu. Při nastavení hodinek se zvolí jedna ze dvou variant, a ta se potom zobrazuje.

Na obrázku níže je patrná japonská a anglická jazyková mutace.

Někdy se také kombinuje jazyk s římskými číslicemi I až VII. Vychytávkou pro opravdové obrozence je Česko – Slovenská jazyková mutace. Takových hodinek moc nepotkáte.

• Výhody: dobrá čitelnost a rychlost odečítání dne v týdnu.
• Nevýhody: horší designová čistota číselníku, jehož symetrie je okénkem narušena.
• Exkluzivita: nízká, jde o nejčastější systém zobrazení komplikace dne v týdnu.

2) Velké okno – celý název dne

U tohoto řešení je indikace dne v týdnu hlavním znakem číselníku. Princip tohoto řešení je velmi podobný předchozímu, ale díky obloukovému popisku na samotném okraji číselníku a také tomu, že okénko není designově svázáno s datumovkou, je možné požít větší font a daleko delší nápis. Díky možnosti delšího popisu a výraznosti tohoto indikátoru nabývá na důležitosti i případná lokalizace (jazyková mutace názvů dnů v týdnu).

Samotný věnec vypadá takto:

Speciální koncept používá německá značka MeisterSinger, kdy je rotující mezikruží s názvy dnů v týdnu zcela obnaženo. Den v týdnu (i datum) se odečítá v místě vyznačeném červeným trojúhelníkem. Výhodou je netradiční vzhled a nepřítomnost rušivého okna. Nevýhodou naopak to, že chvíli trvá, než si na místo odečtu zvyknete.

• Výhody: výborná čitelnost a rychlost odečítání dne v týdnu.
• Nevýhody: horší designová čistota číselníku, jehož symetrie je okénkem narušena.
• Exkluzivita: vysoká, jde o prestižní systém zobrazení komplikace dne v týdnu. Důležitost a exkluzivitu této komplikace například firma ROLEX podtrhuje tím, že je tento model dostupný pouze v celozlatém nebo celoplatinovém provedení.

3) Pointer date – ručka

Tento zobrazovací systémem graficky připomíná velké okno, které je popsáno výše, ale je méně výrazné a funguje opačně. Označení dnů stojí na místě a otáčí se ručka. V případě firmy Oris jde o podtržítko. Jistou nápovědou pro ty, kteří neovládají angličtinu, je číselný popis před každým názvem dne.

Princip: ručka s osou otáčení ve středu číselníku se otočí kolem své osy 1x za 7 dní

• Výhody: výjimečnost a větší designová čistota číselníku, jehož symetrie není narušena nějakým okénkem nebo subciferníkem
• Nevýhody: pomalejší odečítání, další ručka, která pluje po číselníku, může být pro někoho matoucí.
• Exkluzivita: střední, jde o méně časté a tím i vzácnější provedení datumovky.

4) Malý ukazatel (subčíselník)

Další celkem známé řešení, které je vlastně modifikací výše uvedeného pointer date. Jen není umístěno centrálně, ale na speciálním subčíselníku.

Daní za menší nápadnost a ovlivnění vzhledu číselníku je u tohoto ukazatele menší velikost písma a pouze zkratkovitý popis dní v týdnu.

• Výhody: výjimečnost a větší designová čistota číselníku, jehož symetrie není narušena nějakým okénkem.
• Nevýhody: pomalejší odečítání, velikost popisu dne je hodně malá, nevhodné pro osoby se špatným zrakem.
• Exkluzivita: střední, jde o méně časté a tím i vzácnější provedení datumovky.

5) Retrográdní ukazatel (subčíselník)

Retrográdní ukazatel znamená, že na kruhové výseči identifikuje den v týdnu  ručka, která na konci týdne mění skokově polohu z pozice neděle na pondělí (u některých hodinek začíná týden nedělí, takže je skoková změna ze soboty na neděli).

Zatímco výše uvedené hodinky Maurice Lacroix mají popisy radiálně, tak u druhých Seiko vsadilo na méně nápadné řešení. Maurice Lacroix používá zkratky a každý druhý den je nahrazen tečkou. SEIKO zase používá k popisu pouze první písmeno. To ale znamená, že uživatel musí být schopen rozeznat sobotu od neděle (obojí S) a úterý od čtvrtka (obojí T).

• Výhody: výjimečnost, vysoká exkluzivita
• Nevýhody: pomalejší odečítání, popisy jsou hodně malé, nevhodné pro osoby se špatným zrakem.
• Exkluzivita: vysoká, toto řešení vyžaduje speciální mechanismus, jde o neobvyklé a velmi efektní provedení datumovky.

6) MeisterSinger Astroscope

Jako poslední uveďme velmi netradiční řešení značky MeisterSinger. Dny v týdnu zde reprezentují znaky jednotlivých planet, přičemž u aktuálního dne se objeví indikátor – bílá tečka:

• Pondělí – Měsíc ☽
• Úterý – Mars ♂
• Středa – Merkur ☿
• Čtvrtek – Jupiter ♃
• Pátek – Venuše ♀
• Sobota – Saturn ♄
• Neděle – Slunce ☉

Aby to nebylo jednoduché, tak dny v týdnu nejsou seřazeny chronologicky za sebou, ale jsou na číselníku uspořádány v konstelaci, ve které se zobrazené planety objevují na pouze jednou za 10 až 12 let na jižní noční obloze severní polokoule.

• Výhody: výjimečnost, zajímavý design, nová idea.
• Nevýhody: pomalejší odečítání, pro neznalé méně přehledné.
• Exkluzivita: velmi vysoká, jde o neobvyklé a velmi efektní provedení datumovky. Právě pro netradiční zobrazení data získal tento model prestižní ocenění Red Dot Design Award.

Shrnutí

• Den v týdnu je po datumovce druhá nejrozšířenější kalendářní komplikace, a proto jsou možností zobrazení velmi různorodé.
• Přítomnost této komplikace na číselníku nemá u základních provedení zásadní vliv na cenu hodinek.
• Téměř vždy je tato komplikace spojena i s datumovkou.
• Každé řešení má své výhody i nevýhody. Při výběru hodinek s touto komplikací je dobré pečlivě posoudit jednotlivé aspekty: estetika, čitelnost, rychlost odečítání, exkluzivitu.

Rychloposuv vše usnadní

Je třeba si dát pozor také na systém nastavování a někdy i s tím spojená omezení. Nyní je většina modelů vybavena rychloposuvem dne v týdnu, proto nemusíme jako dříve pro změnu dne v týdnu při nařizování hodinek donekonečna otáčet ručkami.

Rychloposuv totiž znamená, že korunka má speciální polohu, ve které se den mění při jejím drobném otočení skokově. Většina výrobců zakazuje používat rychloposuv mezi 22:00 a 02:00, protože při nedodržení této pauzy, kdy strojek pracuje na změně dne, může dojít k poškození jeho mechanismu.  

A na co se můžete těšit příště? Posvítíme si na další kalendářní komplikaci: roční kalendář.

Text: Vít Černý

Fotografie: Vít Černý, Helveti, Rolex, Seiko, Epos, Oris, Alexander Shorokhoff, Maurice Lacroix,

Seriál Hodinkové kalendáře

1. Vše mezi datumovkou a věčným kalendářem
2. Nejrůznější podoby datumovky
3. Den v týdnu mívá jazykové verze