Člověka od nepaměti přitahují různá dobrodružství a výjimečné činy či milníky. Cesta na Měsíc je nepochybně jedním z nich a pokud se najde hodinkový model, který je s cestou na Měsíc spojen, srdce nejednoho hodinkového fanouška zaplesá. Přestože je s Měsícem spjat především ikonický model Omega Speedmaster, díky astronautu Davidu Scottovi a značce Bulova máme v tomto směru vítanou alternativu v podobě hodinek Bulova 96B251 Special Edition Lunar Pilot. O příběhu rozbitých hodinek Omega a jejich nahrazení Scottovými hodinkami Bulova toho bylo napsáno hodně (více píšeme například zde v článku Jirky Turoně). Proto se v recenzi zaměřím i na jiné parametry a vlastnosti, protože spojení s jediným přirozeným satelitem Země není zdaleka jediná zajímavá věc, kterou tento model nabízí. Jako fanouška mechanických hodinek mě obvykle jen tak ledajaký quartzový model nezaujme, proto si můžete být jisti, že hodinky Bulova 96B251 nejsou jen tak ledajaké.

Trocha čísel a údajů nikdy neuškodí, pro začátek tedy není od věci seznámit se se základními parametry testovaných hodinek:

• Průměr pouzdra: 45 mm
• Výška pouzdra: 13,5 mm
• Sklíčko: safír
• Materiál pouzdra: ocel
• Materiál řemínku: kůže + nylon
• Strojek: vysokofrekvenční High Performance Quartz
• Stopky s přesností měření na 1/10 s
• Ukazatel data
• Voděodolnost:  50 m

Velikán historií, velikán rozměry

Spousta zájemců o tento model zbystří po přečtení parametru „průměr pouzdra: 45 mm“ a ani já jsem nebyl výjimkou. Pouzdro o velikosti 45 mm není žádný drobeček a pro velkou část populace je takový rozměr zpravidla již nenositelný. Tedy pokud člověk nechce vypadat komicky, jako když se předškolní dítě obuje do holinek svého otce. Při první zkoušce na mojí ruce o obvodu cca 18 cm (na kterou je ideální velikost hodinek většinou kolem 40-42 mm) však bylo jasné, že tohle půjde. Pouzdro totiž směrem odzdola nahoru uskakuje a zužuje se, další optické zmenšení pak způsobuje tachymetrická stupnice na obvodu číselníku. Tento model je tedy bez problému nositelný i na průměrná zápěstí, jako je to moje.

Co se týče pohodlnosti, které přispívají mírně zahnuté nožky, nemám s pouzdrem těchto Bulov absolutně žádný problém. Tedy až po výměně koženého řemínku, který je při prodeji na hodinkách nasazen. Přiznám se, že tento řemínek mi vůbec nepřirost k srdci a šel dolů ihned poté, co jsem hodinky obdržel. Masivnímu pouzdru sluší masivní řemeny, zatímco řemínek, na kterém se tyto hodinky dodávají, je slabší a dle mého názoru dělá hodinky ještě větší, než jsou. Součástí balení je však nylonový velcro řemínek na suchý zip, který je nesmírně pohodlný (díky suchému zipu lze nastavit délku řemínku naprosto dokonale) a navíc podle mě hodinkám také nejvíce sluší. Však i astronauti, kteří připínají své hodinky na rukáv skafandru, používají podobný, byť samozřejmě mnohem delší. Proto tuto variantu „obutí“ považuji po všech stránkách za ideální, osobně mi nevadí ani vyvýšení hodinek díky provlečení řemínku pod pouzdrem. Na nylonových řemíncích mi vadí pouze jedna věc a to dlouhá doba schnutí při jejich namočení. Když se to namočí, je to zkrátka mokré a je to mokré dlouho. Taková situace se ale nestává příliš často, i vzhledem k tomu, že hodinky disponují voděodolností 50 metrů a skutečně mokré aktivity, jako plavání jsou pro ně tedy tabu. Další skvělou alternativou je v tomto případě také kožený řemen Di-modell Nevada a to jak díky své barvě, tak i své robustnosti, která koresponduje s robustností pouzdra. Pro zkoušku této povedené kombinace mě inspiroval kolega Jirka, který používá v podstatě pouze tuto variantu (jeho minirecenzi s několika fotkami najdete zde). Řekl bych ale, že povedených kombinací Bulova „Moonwatch“ a kožených řemenů (zvláště hnědých) bude mnoho.

Na Měsíc! Nebo alespoň do ulic či kanceláře.

Hodinky před napsáním recenze rád podrobuji zkouškám na hranici jejich a někdy i svých možností. V případě hodinek Bulova Lunar Pilot by se samozřejmě nabízela alespoň krátká procházka po povrchu Měsíce, žel Bohu pro obyčejného smrtelníka není lehké takovou cestu zařídit, proto jsem svoje Bulovy testoval spíše při běžném, každodenním nošení. Větší vzrušení jsem s nimi zažil coby hokejový fanoušek při postupovém tažení kladenských hokejistů v play-off a baráži o extraligu. Když chce člověk nahoru, musí logicky zvolit hodinky do kosmu. Dlužno však dodat, že větší zátěž (hlavně psychická) to byla samozřejmě pro mě, moje Bulovy vše zvládly bez jakéhokoli napětí. V oblibě mám také všemožné vodní, či dokonce saunové testy, což je ale v tomto případě vyloučeno díky voděodolnosti 50 m. Ačkoli mám rád, když hodinky disponují alespoň „stovkou“, v tomto případě nevidím ve voděodolnosti 50 metrů žádný problém. Tyto hodinky přeci nejsou určené do vody, ale do vesmíru. Jedna zajímavá oblast testování se však přeci nabízí…

Odchylka? Minimální!

Jednou ze součástí testování hodinek bývá měření odchylky chodu. Upřímně řečeno, u quartzu obecně bych nějakou odchylku vůbec neřešil (jsem zvyklý na odchylku mechanických strojků v řádu sekund za den), nicméně jak už bylo naznačeno ve výčtu parametrů, v útrobách Bulova „Moonwatch“ se neskrývá obyčejný quartzový strojek. High Performance Quartz strojek, použitý v tomto modelu, pracuje na frekvenci 262 kHz, což je zhruba 8x více, než je běžné u quartzových strojků (32 kHz). Z toho vyplývá také vyšší přesnost, konkrétně se píše o odchylce 10 sekund za rok. Tato odchylka ovšem není výrobcem garantována, protože tento strojek nemá termokompenzaci a v závislosti na teplotách může být navzdory vysoké frekvenci oscilátoru překročena. Proto mě hodně zajímalo, jak to tedy bude s přesností při používání v praxi. Měření jsem zahájil nastavením přesného času (dle portálu time.is) 18. 3. 2019 při změně zimního času na letní a výsledek odečetl při změně letního času na zimní 27. 10. 2019. Odchylka za 7 měsíců činila úctyhodné +4 sekundy oproti přesnému času, z čehož vyplývá, že hodnota do 10 sekund za rok je reálná nejen na papíře, ale i v praxi. Ostatně trvalo zhruba 2 měsíce od seřízení, než jsem na hodinkách vůbec nějakou odchylku zaznamenal – sledoval jsem jí samozřejmě i průběžně. Na téměř absolutní přesnost Bulova 96B251 se tedy dle mých zkušeností lze spolehnout.

Pastva pro oči.

Hodinky nejsou jen o vlastnostech, ale také (nebo hlavně?) o designu, pocitech a emocích. Dostatečné emoce vyvolává už odkaz na misi Apollo 15, který je na hodinkách všudypřítomný. Na dýnku jsou nápisy, odkazující na podrobnosti mise, ostatně i na nylonovém řemínku najdeme text „DOM 08021971“, který odkazuje na datum výstupu na Měsíc. Při pohledu na číselník mě upoutala dokonalá čitelnost, i přesto, že hodinky disponují funkcí stopek. Když už jsme u stopek, po jejich spuštění lze pozorovat plynulý chod sekundové ručky stopek (tzv. Meca-Quartz), který zvláště mě, jakožto milovníka mechanický hodinek velmi baví. Stopky pracují s přesností na desetinu sekundy, což lze odečíst na subčíselníku na pozici třetí hodiny. Na devítce je pak čítač minut. Poslední subčíselník na pozici šesté hodiny patří mimostředné sekundové ručce, která sice nejde zcela plynule, ale alespoň skáče dvakrát za sekundu. Plynulý chod vteřinovky bych osobně velmi uvítal, ale chápu, že něco takového asi není hlavně energeticky možné, aby byla dodržena životnost baterie standardní cca 2 roky. 

Plastické indexy, signovaná korunka, nebo osobitý tvar tlačítek chronografu – to jsou detaily, díky nimž mě baví Moonwatche od Bulovy sledovat. K tomuto designu dokonale sedí i tachymetrická stupnice na okraji číselníku, jejíž praktický význam je jinak v podstatě nulový. Velmi praktickou záležitostí je naopak ukazatel data, který je v tomto případě vyroben s bílým textem a černým polem, takže dokonale splývá se zbytkem číselníku a nijak nenarušuje jeho podobu. Praktické je také použití luminiscence na ručkách a indexech, dlužno však dodat, že tu bych si představoval o něco silnější. Přesněji řečeno, po nasvícení a přechodu do tmy svítí velmi pěkně, výdrž je však na můj vkus poměrně slabá, po pár hodinách už lze čas odečíst velmi těžko. Je potřeba si ale uvědomit, že jsem „zhýčkaný“ luminiscencí Lumibrite na mých potápkách Seiko, takže skoro všechno ostatní mi přijde zkrátka slabší.

Velmi diskutovanou záležitostí je vystouplé safírové sklíčko. Přítomnost safírového sklíčka asi nelze hodnotit jinak, než kladně, protože maximální odolnost vůči poškrábání se hodí. Zde však vyvstává otázka, zda by při případném nárazu nedošlo k prasknutí, či odštípnutí, protože toto vystouplé sklo je skutečně takříkajíc „na ráně“.  Po téměř ročním užívání je však moje zkušenost taková, že při běžném nošení, včetně několika běžných drobných nárazů a karambolů (stůl, futra dveří) k žádnému poškození nedošlo. Mojí radost z nošení tohoto kusu tedy žádné obavy o sklo už dávno nenarušují.

Pokud hledáte trochu vesmírného dobrodružství a z nějakého důvodu nemáte možnost cestovat na Měsíc a zároveň nechcete utratit balík za Omega Speedmaster, je tady neméně zajímavé, ale o poznání dostupnější řešení. Bulova 96B251 Special Edition Lunar Pilot Chronograph Watch! A nebo jejich 2 další barevné varianty.

Klady:

• Úžasný odkaz na misi Apollo 15 a výstup astronauta Scotta na Měsíc
• Dostupná a přesto velmi zajímavá alternativa k Omega Speedmaster „Moonwatch“
• Dokonale přehledný a výborně zpracovaný číselník
• I přes větší rozměr pouzdra nositelné i na průměrně velkém zápěstí
• Vysokofrekvenční strojek s vysokou přesností (cca 10 s/rok)
• Balení, obsahující velice povedený nylonový řemínek na suchý zip
• Plynulý chod sekundové ručky stopek
• Safírové sklíčko
• Kompatibilita s mnoha koženými řemínky
• Velmi decentně vyvedená datumovka

Zápory:

• Je škoda, že se sekundová ručka na subčíselníku na pozici šesté hodiny nepohybuje plynule, jako sekundová ručka stopek
• Na můj vkus slabší luminiscence (jsem však zvyklý na potápky Seiko)
• Vystouplé safírové sklíčko je trochu „na ráně“

Autor: Jiří Bareš