Seiko s označením Speedtimer už s námi nějaký čas a v různých variantách je. Poměrně záhy si tyhle hodinky vysloužily přezdívku Seytony podle legendárního modelu od značky s korunkou ve znaku a je třeba dodat, že prémiové přezdívce rozhodně nedělají ostudu. Jak si ale vede nová celočerná verze Black Series Night Vision? Pojďme ji podrobit podrobnějšímu zkoumání.
Obsah recenze
Nebudeme se zdržovat nějakým dlouhým povídáním o historii. Ta je totiž tak bohatá, že vydala na samostatný (a skvělý) článek jinde. Tentokrát si vystačíme s konstatováním, že moderní interpretace Speedtimerů s ref. SSC923P1 navazuje na model 6139 z roku 1969. A zatímco reedice byly většinou v jasnějších barvách (ocel v kombinaci s modrou, krémovou nebo černou) a především kovovým tahem, teď máme v ruce něco speciálního.
Temná jako les o půlnoci
Projděte se někdy po setmění lesem. Zjistíte, že kromě spousty znepokojivých zvuků vás bude spolu s černou tmou obklopovat často i zelená barva, kterou spolu se světluškami vydává tlející dřevo. A přesně ten samý pocit mám i ze Seyton ležících přede mnou.
Černý nylonový řemínek s šedým prošíváním. Černé kovové pouzdro s PVD úpravou. Černý ciferník a černou lunetou… A do toho zelenkavá barva luminiscence na indexech a ručičkách. Gratulujeme – právě jste našli hodinky, které jsou dostatečně drsné pro několikatýdenní pobyt v džungli a zároveň natolik elegantní, že si je vezmete k černému obleku do opery.
Černá má zároveň tu výhodu, že ji můžete kombinovat prakticky s kteroukoliv další barvou a bude vypadat dobře.
Že by se nám tady objevilo strap monstrum? Teoreticky ano, ale…
Proč? Proč je šířka řemínku 21 mm?? Jsem ochotný se bavit o nějaké proporčnosti, ale je to jeden jediný milimetr. A moc dobře víme, že 20 nebo 22 mm jsou mnohem praktičtější a běžnější rozměry. Tohle je jedna z věcí, které zkrátka nepochopím. Naštěstí jde jen o jednu z minima věcí, které je možné Speedtimerům vytknout.
Zpět od dojmů k faktům
Že se design povedl, to už jste nejspíš pochopili. Teď je na čase udělat dojem i na tu techničtěji zaměřenou část populace.
Začneme pouzdrem – to je z klasické 316L oceli s povrchovou černou PVD úpravou. Průměr pouzdra nově povyrostl na 41,4 mm oproti klasickým seytonovským 39 mm. Může jít jen o 2,5 mm navíc, ale pro některá drobnější zápěstí to už může být hraniční rozměr. Na druhou stranu, moje zápěstí má po obvodu 17,5 cm a Speedtimery se nosily příjemně, nepůsobily nijak disproporčně a prostě vypadaly dobře. Pouzdro rámuje tachymetrická stupnice v černém provedení s šedivými čísly a indexy.
Mimochodem, pokud vás zajímá, k čemu tachymetrická stupnice je, mrkněte sem. Já osobně jen tuším, že jde v kombinaci se stopkami o výpočet rychlosti objektu, ale dál jsem se prostě nedostal, respektive si to nikdy pořádně nezapamatoval.
Ciferníku spolu s ručičkami dominují tři subciferníky, které nejsou přímo černé, ale hází namodralé odlesky. Právě v nich jsou totiž umístěné solární plošky měnící sluneční svit na energii pro strojek.
Asi nejdůležitějším subciferníkem je ten se stopkami, které ovládáte bočními tlačítky. Horním čas zapínáte a zastavujete, dolním resetujete. Výsledný čas pak máte změřený s přesností 0,5 sekundy. Subciferník na pozici 3 vám pak napovídá (pokud byste to potřebovali) 24hodinový čas, tzn. jestli je dopoledne nebo odpoledne. Nechybí ani ukazatel rezervy energie (písmena F – Full a E – Empty) na subciferníku v pozici 6.
Už jsme zmínili strojek, ale pro úplnost – jde o quartzový kalibr s označením V192 se solárním pohonem a odchylkou +/- 15 sekund měsíčně. Pokud by hodinky měly 100% nabitou rezervu, měly by vydržet v chodu celých 6 měsíců. Zatím čekáme na prvního dobrovolníka, který to ověří v praxi.
Jak se vlastně nosí?
Jak se říká, mám pro vás skvělou a o něco méně skvělou zprávu.
Ta skvělá je, že se nosí pohodlně, dobře vypadají a za chvíli ani nevíte, že je máte na zápěstí. Ta méně skvělá je, že vám bude chvíli trvat, než si na hodinky zvyknete. Mají totiž nylonový řemínek, který je zpočátku poněkud tužší a trvá mu, než si na vaši ruku „zvykne“.
Hodinky jsou lehké (jen 90 g) a pohodlnému nošení výrazně pomáhá i rozumná lug/lug rozteč (45,9 mm). Nylonový řemínek proto pohodlně obemkne ruku a překlápěcí spona dělá, co má – překlápí se. Jen, jak už jsem zmínil výše – musíte chvíli vydržet. Nylon se musí ohýbat dokud je nový a během prvních dní nošení si budete zvykat na určitou tuhost. A pak na těch 21 mm šířky. Ale není třeba dál jitřit rány, tohle už jsem zmiňoval. Navíc jde o dva drobné detaily na jinak příjemných hodinkách.
Ty jsem mimo jiné nosil k tričku, ke košili, na pivo i obchodní schůzky a vždycky vypadaly dobře. Velký kus práce samozřejmě odvedla černá barva spolu s kombinací leštěných a broušených ploch. Jde vlastně o ideální daily hodinky, které vypadají dobře za každých okolností a k jakémukoliv oblečení.
Verdikt
Hodinky mají příjemně „dospělý vzhled“, který zaujme i majitele Tudorů, Longines nebo jiných „prémiovějších značek“ (vyzkoušeno za vás). Jsou zkrátka jiné a vypadají dražší než doopravdy jsou. Navíc, co si budem povídat – černé edice jakéhokoliv produktu většinou fungují a vypadají dobře.
Pokud by se ze mne měl nějakou nešťastnou nehodou stát OWG, tedy One-Watches-Guy, asi bych s celočernými Speedtimery dokázal pohodlně žít. A za cenu lehce přes 18 000 Kč to není vůbec špatná vizitka.