Přelom 19 a 20 století se nese ve znaku rychlého technologického pokroku. Výroba se stává stále levnější a mnohem více lidí má nyní příležitost vydělat si větší obnosy peněz. Technologický vývoj jde ruku v ruce se společenským vývojem, a tak i obyčejní lidé si začínají dovolovat věci, které byly předtím dostupné pouze nejbohatší vrstvě obyvatelstva. Volebním právem začínaje a rozvojem hromadné dopravy konče. Vše se stává přístupnějším, vše se zrychluje. V tomto novém, chaotickém světě je těžké se vyznat, a tak stále stoupá potřeba jistot, které umožní okolí lépe pochopit. Jistot jako čas. Jsme ještě hodně daleko od dob quartzů nebo gps a veškeré měření probíhá pouze za pomocí mechaniky. Navíc potřeba přesné metody na určování času už dávno není pouze námořnickou záležitostí, ale potřebuje ji pořád větší část společnosti. Od výpravčích, přes businessmany až po vojáky. Ale jak si mohl být tehdejší obyvatel jistý, že zrovna ten model hodinek, které si hodlal zakoupit, půjde přesně? Tady pomohla astronomie. Lidstvo konečně disponovalo technologií, která nám umožnila přesné pozorování tajemných objektů na nebi. Po Evropě začínají vznikat observatoře a nejlepším místem se stávají Alpské vrcholky ve Švýcarsku.

Certifikáty z observatoří

Tyto observatoře, kromě pozorování nebeských sfér, plnily i další funkci. Čas se tehdy nejpřesněji určoval právě pozorováním rotace zemské osy a observatoře se tak staly zdrojem přesné časové reference. Asi nejznámější a nejdůležitější observatoř se nacházela ve Švýcarském Neuchatel. Postupem času začaly vydávat certifikace pro přesné časoměřiče – chronometry. Toto období se často nazývá jako období observatořských zkoušek. Původní účel byl prostý – stanovit jasnou a konzistentní laťku pro přesné časoměřiče. Na začátku tyto testy ani nesloužily k výrazným marketingovým soubojům. Protože zatímco různé komplikace, nové designy a funkce byly na hodinkách jasně na očích, tak tiše jdoucí přesný strojek nikdo při zběžném pohledu na hodinky nepoznal. To se ale postupně měnilo s tím, jak se zvyšuje zájem lidí o pořád přesnější metodu určovaní času. Hodinářské společnosti si brzy uvědomily cennost certifikátu z observatoře, a navíc někdy na přelomu věků se v observatořích začíná vyhlašovat pořadí nejpřesnějších strojků, které prošly testy. Velký závod mohl začít.

Závod odstartoval Hans Wilsdorf a jeho Rolex

Původně výrobci hodinek observatořím posílaly k certifikaci své vysoce specializované strojky, které následně vkládali do velkých kapesních hodin. To vše změnil jeden Němec, pan Hans Wilsdorf, zakladatel společnosti Rolex, který roku 1910 jako první získal certifikát pro strojek určený do hodinek na zápěstí. Po této události stále více výrobců chtělo získat pověstný certifikát a ideálně se umístit na předních příčkách v žebříčku slavných observatoří. Výrobci pečlivě vybírali ty nejlepší strojky, regulovali a dolaďovali je do nejmenšího detailu. Poté je většinou vložili do čtvercového pouzdra (pro lepší manipulaci) a zaslali na testování. Během testů nezáleželo nijak na exteriéru, vnitřní krása je to oč tu běží, a proto ciferníky hodinek byly většinou naprosto jednoduché a bez žádných zbytečných ozdob. Tyto strojky se testovaly 45 dnů a to v 5 pozicích a při 3 různých teplotách (4 °C, 20 °C a 30 °C). Ty nejlepší chronografy byly oceněny a výrobce se mohl těšit z pořádné reklamy a dobré pověsti.

Příchod Seiko

Observatoře testovaly hodinové strojky až do roku 1968. Během té doby zkouškami prošlo mnoho zmínění-hodných kousků. Ať se už jedná o strojek Zenith 135, který se umístil na první příčce v letech 1950 – 1954 nebo strojek Girard-Perregaux 32A, který pánové z G-P zaslali do observatoře z běžné produkce a všechny kousky testy prošly bez jediného zaváhání nebo i již výše zmíněny strojek Augler, který Hans Wilsdorf použil v prvních hodinkách s certifikátem chronometru na světě. Historie observatoří je bohatá a její konec je spojen především s jednou, tehdy v Evropě nepříliš známou, hodinářskou firmou – Seiko.

Seiko přichází s novou technologií, které se žádné mechanické hodinky nemohou rovnat – quartz. Japonci se rovněž rozhodli vyjít z uzavřeného světa na Japonských ostrovech a prorazit na globální trh. Správně pochopili, že k tomu budou potřebovat něco velkého. Tím „něčím velkým“ měla být výhra v observatořských kláních. Seiko do Neuchatel zaslalo svůj první strojek v roku 1964, ale ten v testech naprosto propadl a inženýři v Tokiu se museli vrátit zpět k rýsovacímu prknu. Další roky se Seiko neustále zlepšovalo, ale zlom nastal v roce 1968, kdy hned 7 míst v top 10 náleželo strojkům od Seika (zbylé tři místa obsadily quartzové strojky). Reakce Neuchatel byla bezkompromisní. Observatoře přestávají testovat hodinky. K obnovení dojde až v roku 2007 s dvěma novými pravidly:

• První: musí se jednat o mechanické kousky.
• Druhé: všechny testované strojky musí být vyrobeny v Evropě.

Nová autorita – COSC

Netrvá to ale dlouho a ve Švýcarsku vzniká nová regulační autorita – nezávislý švýcarský institut pro testování chronometrů (“Contrôle Officiel Suisse des Chronomètres” neboli COSC). Byl založen roku 1973 a od té doby testuje strojky a vydává certifikáty prokazující naprostou přesnost hodinek. Na rozdíl od observatoří, nesestavuje žebříček nejpřesnějších strojků, ale vydává certifikát všem švýcarským strojkům, které projdou patnáctidenními testy v pěti různých pozicích, při třech rozdílných teplotách a splní následujících 7 kritérií:

1. Průměrná denní odchylka -4/+6 sekund
2. Průměrná změna odchylky 2 sekund
3. Největší změna odchylky 5 sekund
4. Rozdíl mezi odchylkami v horizontální a vertikální pozici -6/+8 sekund
5. Největší změna odchylky 10 sekund
6. Teplotní změna -0,6/+0,6 sekund
7. Odchylka obnovení -5/+5 sekund

Hodinky s COSC

Pokud strojek tyto kritéria splní, tak obdrží certifikát COSC osvědčující průběh testování, který může výrobce k hodinkám přibalit. Tradičně nejvíce strojků s certifikátem COSC prodává firma, která to vše začala – Rolex. Na dalších místech najdeme jiné luxusní značky typu Omega, Breitling, IWC, Jaeger LeCoultre a jiné. Certifikát COSC ale není pouze výsadou hodinek, jejichž cenovka často startuje na desetinásobků průměrné mzdy v ČR. Nyní si chronometr, který splní náročné testy a obdrží certifikát, můžeme koupit i mnohem levněji. V našem eshopu tradičně mezi nejpopulárnější kousky náleží značkám Certina (>60 modelů), Tissot (>60 modelů) a Junghans (2 modely).

Příklady hodinek Certina s COSC

• Certina DS Podium Chronograph GMT C034.654.44.087.00
• Certina DS-8 C033.457.16.081.00

Příklady hodinek Tissot s COSC

• Tissot Chemin des Tourelles Automatic T099.408.11.058.00
• Tissot Ballade Automatic T108.408.16.057.00
• Tissot Heritage 150TH Anniversary Automatic COSC T66.1.722.31
• Tissot Heritage Navigator Automatic 160TH Anniversary COSC T078.641.16.037.00

Příklady hodinek Jungans s COSC

Junghans ač německá značka, má i 2 modely s certifikací COSC.

• Junghans Meister Chronometer 027/7333.00
• Junghans Meister Chronometer 027/4130.00

Autor: Jiří Turoň

První díl seriálu: Přesný čas, ale za jakou cenu – seriál historie chronometrů