Jaké hodinářské značky jsou nejstarší a nejaktivnější?

Kdo byl dřív? 5 nejstarších aktivních hodinářských značek

Většina z nás nosí na zápěstí moderní stroje plné precizních součástek, ale málokdy si uvědomujeme, že kořeny našich oblíbených značek sahají až do dob hlubokého baroka a osvícenství.

V dnešním díle Hodinářské akademie se vydáme proti proudu času do 18. století. Sestavili jsme pro vás žebříček pěti nejstarších hodinářských domů, které se hrdě hlásí ke své tradici a dodnes definují svět vysoké hodinařiny. Podle jakých pravidel jsme vybírali, která značka se pyšní nejdelší nepřerušenou historií a u kterých jmen se muselo po letech „hibernace“ křísit zašlou slávu? Pojďme společně odkrýt příběhy mistrů, kteří učili svět měřit čas.

Úvod

V dnešním světě moderních technologií, kde se životnost elektroniky počítá často na jednotky let, působí hodinářský průmysl jako anomálie. Jde o obor, ve kterém tradice a důraz na kvalitu přetrvávají doslova stovky let. Když si na zápěstí vezmete hodinky značky, která existovala dříve než většina moderních států, nenosíte zkrátka jen stroj na měření času, ale vlastně i malý kus historie.

V tomto článku se společně podíváme na pět nejstarších hodinářských domů, které dodnes ve svém oboru působí. O to zajímavější je, že všichni zmiňovaní adepti mají své kořeny už v 18. století, takže jde o značky s více než 200letou historií.

Jako za stara: Vacheron Constantin Traditionnelle Perpetual Calendar Ultra-Thin

Než se podíváme na první jméno, je potřeba si říct, podle jakých kritérií byl vlastně tenhle žebříček sestaven. Historie je totiž občas poněkud klikatá a u takhle starých firem to platí dvojnásob. Aby tedy náš seznam měl hlavu a patu, máme zde několik jednoduchých pravidel:

  • Doložitelný rok založení
  • Značka, nikoliv jen nezávislý hodinář
  • Alespoň trochu relevantní status na dnešním trhu

I tak by ale řazení mělo svá úskalí, takže je nutné doplnit, že v našem seznamu najdete nejen značky, které fungují nepřetržitě, ale i ty, které třeba na nějakou dobu uspaly ekonomické potíže, aby byly později opět vzkříšeny. Jako hlavní ukazatel nám ale poslouží již zmíněný rok prvního založení.

1. Blancpain (1735)

Když Jehan-Jacques Blancpain v roce 1735 oficiálně zaregistroval své jméno v malé vesnici Villeret, pravděpodobně netušil, že právě položil základní kámen nejstarší hodinářské značky světa. Rodina Blancpainů provozovala toto řemeslo po generace a značka zůstala v jejích rukou takřka 200 let. Společnost je v podstatě synonymem pro klasickou vysokou hodinařinu.

Značka se prezentuje tím, že nikdy ve své historii nevyrobila quartzové hodinky – a jak kdysi prohlásil legendární Jean-Claude Biver, který značku v 80. letech vzkřísil: „Nikdy je ani nevyrobí.“ I přes značné turbulence během 20. století dodnes firma aktivně funguje a vyrábí cca 10 000 hodinek za rok.

Mezi nejdůležitější modely patří jednoznačně potápěčské hodinky Fifty Fathoms z roku 1953. Jsou to jedny z prvních moderních potápek na světě, které pomohly definovat standardy pro tento segment. Zapomínat bychom ale neměli ani na elegantní kolekci Villeret anebo Air command.

2. Favre-Leuba (1737)

Druhá značka na našem seznamu asi leckoho překvapí. Jen dva roky po Blancpainu, v roce 1737, se totiž v dokumentech města Le Locle objevuje jméno Abrahama Favreho jako místního hodináře. Je potřeba dodat, že zde se pohybujeme na tenkém ledě pokud bychom chtěli rozlišit mezi jedincem a značkou. V různých podobách totiž společnost figuruje až o dekády později, když si řemeslo přebírala další generace rodiny Favre.

Ačkoliv značka prošla v druhé polovině 20. století turbulentním obdobím a několikrát změnila majitele, její historický odkaz je nezpochybnitelný. Navíc nešlo jen o lokální, potažmo evropskou záležitost, nýbrž o společnost s přesahem napříč kontinenty. Například v roce 1865 odcestoval rodinný potomek Fritz Favre do Indie, kde následně etabloval i svou firmu, která se tak stala prvním švýcarským výrobcem hodinek dodávajícím na tamní trh.

Za svou historii společnost představila nespočet zajímavých hodinek. Ty největší perly ale přišly v 60. letech, kdy značka představila model Bivouac, což byly první náramkové hodinky s mechanickým výškoměrem. O pár let později pak přišel potápěčský model Bathy – první hodinky s mechanickým hloubkoměrem. Donedávna společnost patřila pod indický konglomerát Tata Group, s tím že před několika lety změnila majitele, kterým je v současné chvíli Silvercity Brands AG.

Legendární Urban Jürgensen vstává z mrtvých

3. Jaquet Droz (1738)

Pierre Jaquet-Droz byl jedním z dalších velmi schopných hodinářů tehdejší doby. V roce 1738 si otevřel svou první dílnu v La Chaux-de-Fonds. Dalo by se však říci, že nebyl jen hodinářem, ale také velmi zručným inženýrem. Ve své době proslul tvorbou neuvěřitelných strojů, například mechanických loutek, které dokázaly psát a kreslit.

Tento umělecký přístup si značka uchovala dodnes. Jaquet Droz dnes patří na špici v oblasti dekorativního umění, což je na první pohled vidět na jejich současné produkci. Širší historie značky ale není tak zajímavá, a to především proto, že byla od konce 18. století až donedávna v podstatě v kómatu. V roce 2000 však přišel obrat a pod záštitou koncernu Swatch Group bylo toto jméno opět přivedeno k životu.

Pokud bychom chtěli najít jednu modelovou řadu, pro kterou je tato firma známá, moc daleko bychom asi nedošli. Roční produkce je totiž pouze okolo 100 kusů, takže žádný typ hodinek nelze považovat za ten nejvíce známý a masový. Vedle již zmíněných extravagantních výtvorů na číselníku ale v produkci firmy najdeme všechno možné od tourbillonu až po minutovou repetici.

4. Vacheron Constantin (1755)

Pokud bychom hledali značku s titulem „nejstarší nepřetržitě fungující výrobce“, je to právě Vacheron Constantin. Od roku 1755, kdy Jean-Marc Vacheron otevřel v Ženevě svůj první ateliér, se brány této manufaktury nikdy nezavřely. Spolu se značkami Patek Philippe a Audemars Piguet tvoří firma takzvanou „Svatou trojici“ (Holy Trinity) švýcarského hodinářství.

Dá se říci, že jde o záležitost pro ty nejnáročnější znalce, kteří hledají dokonalost v každém detailu, od ručního zdobení strojků až po prestižní Ženevskou pečeť. Na svém kontě má přitom manufaktura nespočet prvenství, mezi které v současné chvíli patří i nejkomplikovanější náramkové hodinky na světě „Solaria Ultra Grand Complication“, které byly představeny v roce 2025.

Pokud se ale vrátíme zpět na zem k „normálnějším“ řadám, tak mezi ty nejoblíbenější patří určitě elegantní kousky Patrimony nebo Traditionnelle a především pak sportovně laděné modely Overseas.

5. Breguet (1775) – Otec moderní hodinařiny

Ačkoliv je Breguet v našem seznamu „nejmladší“, jeho vliv na dnešní podobu hodinek je možná největší. Abraham-Louis Breguet založil svou dílnu v Paříži v roce 1775. Byl to vynálezce, který dal světu tourbillon, samonatahovací mechanismus, „Breguet ručičky“ a mnoho dalšího. Breguetovy hodinky nosil Napoleon Bonaparte, car Alexandr I., nebo třeba královna Marie Antoinetta.

A není se čemu divit, protože z dostupných informací vyplývá, že to byl velmi zručný hodinář vyrábějící nejen kvalitní, ale především také dost revoluční kousky. Například už v roce 1810 vyrobil pro neapolskou královnu Caroline Murat první hodinky, které byly od počátku konstruovány k nošení na zápěstí, nikoliv jako kapesní.

Mezi nejdůležitější modely patří řada Classique, která nese všechny designové znaky zakladatele, a sportovní řada Marine. Zapomenout bychom ale neměli ani na letecky inspirované chronografy z kolekce Type XX.

Závěr

Jak už zaznělo v úvodu, je důležité říci, že na stáří značek lze koukat z vícero úhlů – někteří upřednostňují absolutní kontinuitu (v takovém případě jasně kraluje Vacheron Constantin), jiným stačí pouze první doložitelný datum založení daného ateliéru. Obojí má svou logiku, protože snažit se dojít k opravdu prvním výrobcům časomír je v podstatě nemožné, protože rázem by bylo nutné do hry přizvat i první zdokumentované pokusy se slunečními hodinami z Číny nebo třeba vodní „přístroj“ na měření času z Antického Řecka. A to by tento článek byl nekonečný.

Jedna ručka, 250 let Breguet

V našem žebříčku se tak ze zjevných důvodů neocitly třeba jména jako Ellicott (1738) nebo Jules Jürgensen (1740), protože co do data založení by sice některé adepty výše předběhly, ale v současnosti jde spíše o spící schránky. Samozřejmě je možné, že to se do budoucna otočí a zmíněná jména se také dočkají svého oživení, nicméně to ukáže až budoucnost.

Zdroj úvodní fotografie: Watches of Switzerland

Komentáře

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *