Dive test: 14 ponorů s Citizen Promaster Aqualand JP2008-06E

Citizen Promaster Aqualand 40th Anniversary Limited Edition nejsou jen další potápěčské hodinky – jsou to jedny z mála modelů na trhu, které mají skutečný hloubkoměr. A pro mě osobně šlo teprve o druhé hodinky s touto funkcí, které jsem měl možnost vzít pod vodu. Aqualandy jsou aktuálně nedostupné, ale věřím, že Citizen opět přijde s dalším modelem.

Srovnání se tak nabízí samo: jak si vedou proti legendárním Seiko „Arnie“, se kterými už mám z ponorů zkušenost? Takže je chtě nechtě budu srovnávat se Seiko Arnie, se kterými jsem se byl potápět dříve.

Jak a kde probíhalo testování?

Hodinky jsem měl zapůjčené na cestu na poloostrov Krabi v Thajsku v prosinci 2025. Provedli jsme 14 bezdekompresních ponorů do hloubek 10-20m, všechny v délce 45-55 minut. Maximální dosažená hloubka byla 22,5 metru. Voda byla lehce zakalená kvůli monzunovým dešťům, viditelnost tedy byla na místní poměry spíše horší, odhaduji tak 15-20 metrů.
Teplota vody byla příjemná, všechny ponory probíhaly v 3mm “shortu” a s minimálním vybavením.

Zajímavost: několik ponorů probíhalo u ostrova Phi-Phi, na dohled od slavné pláže z filmu Pláž.

Balení

Hodinky se mají nosit, ne ležet v krabici. Takže se o balení nebudu moc rozepisovat, ale drobný detail mě potěšil. Dostanete přibalený “prodlužovák” na řemínek, pro potápění v extra tlustém neoprenu nebo v suchém obleku. Je vidět, že tohle jsou opravdu hodinky určené pod vodu, ne do kanceláře. I když udávaná vodotěsnost je “pouhých” 200m.

Já ponory pod led neplánuji, tak prodlužovák zůstal doma. I bez něj hodinky určitě zapnete přes letní 3mm nebo 5mm neopren.

Vzhled a pohodlí

Když jsem hodinky viděl poprvé, tak jsem se trochu zhrozil. Limitovaná edice má proti standardní verzi zlatou korunku, zlatá tlačítka, zlatý povrch hloubkového senzoru a zlaté doplňky na ciferníku, takže vypadá jak úlovek ze střelnice u kolotočů.

A musím říct, že jsem nebyl sám. Kamarádi, kteří si zvykli, že na zápěstí nosím pokaždé něco jiného, mi obyčejně hodinky nekomentují. Tentokrát přišla otázka: “Co to je?”, hned jak jsme objednali první předodletové pivko.

Ale během pár dní jsme si na vzhled Citizenů nakonec zvykli a vlastně se mi nakonec asi líbí. Rozhodně to nejsou tuctové potápky.

Musím si ale postěžovat na řemínek. Není totiž z kaučuku, ale z nějaké eko-směsi zvané BENEBiOL, ze které se snad musí vyrábět hokejové puky. Já s ním zápasím, kdykoliv se snažím hodinky zapnout nebo rozepnout. Musím to z přezky rvát opravdu vší silou. Nebo jsem jen nešikovný?

Mimochodem, jeden hodinkový kolega mi na tohle poradil parádní hack: Řemínky od hodinek Garmin. Jsou levné, pohodlné a dají se vyměnit bez sundání stěžejek. Takže fungují i na potápkách s pevnými stěžejkami, jako jsou třeba oblíbené Pelagos FXD.

Když jsem si hodinky zkoušel před cestou, málem jsem řemínek sundal. Pak jsem se ale rozhodl, že když recenze, tak se vším všudy. Snad se guma časem trochu ochodí…

Málem bych ale zapomněl zmínit to podstatné: ciferník je perfektně přehledný, indexy jsou přímo obrovské a vyplněné luminiscenční barvou, stejně jako ručičky. Luneta je také přehledná, s luminiscenčním bodem na 12.

Minutová ručička je navíc červeně orámovaná, takže nehrozí, že si ručičky spletete. A to ani v dusíkovém opojení.

Analog vs digitál

Hodinky mají dva nezávislé časy, takže můžu použít moje oblíbené cestovní nastavení – na ručičkách mám čas “tady” a na digitálním displayi svítí čas “doma”. To je hodně praktické, protože v Thajsku je o šest hodin víc než u nás.

Čas na ručičkách je úplně nezávislý od času na digitálním displayi. Ručičky se ovládají pouze korunkou, digitální display pouze tlačítky jako klasické digitálky.

Přístup, který má Seiko Arnie, kde je ovládání jednotné, je mi bližší. Na druhou stranu zde je mnohem jednodušší. Nehrozí, že si domácí čas rozhasíte, až budete po přistání na ručičkách nastavovat čas místní.

To jen moje OCD trpí tím, že vteřinovka na ručičkách se rozchází s digitálními vteřinami, ale věřím že tohle bude většině lidí úplně jedno.

První noc nám hodinky připravily ještě jedno překvapení – ve dvě ráno se rozeřval budík nastavený ještě z Prahy na osmou. Zpětně viděno je to jasné. Budík se taky řídí podle digitálního (tedy u mě domácího) času. Žádné překvapení, jen je s tím třeba počítat.
A poslední zajímavost: hodinky nemají světlo. Večer prostě na digitální display neuvidíte.

Potápěčské funkce

Citizen Promaster Aqualand během ponoru slouží k měření času pomocí otočné lunety a aktuální hloubku zobrazuje na digitálním displayi.

Dále lze nastavit alarm, který upozorňuje buď na dosažení maximální hloubky ponoru nebo na překročení času ponoru. Ani jedno jsem nevyzkoušel, protože to není moc potřeba. Ale třeba se to někdy, někomu bude hodit.

Zajímavější funkce je záznam ponorů. Hodinky mají uložené poslední čtyři ponory – datum, čas začátku ponoru, maximální hloubku a dobu ponoru.

A tady se musím zeptat: proč jen čtyři? To jsou maximálně dva dny potápění. Nechápu, proč si hodinky nemůžou těch ponorů pamatovat třeba padesát? Přece jen už nejsme v roce 1980.
Když už srovnávám, tak Seiko Arnie mají paměť na sto ponorů a navíc si u každého ukládají teplotu vody. Která tedy není dvakrát důležitá, ale je to milá drobnost.

Pravda se ukáže pod hladinou

Konec remcání a hurá pod vodu. Citizeny je potřeba před ponorem přepnout do potápěcího módu, je totiž potřeba nastavit sensor hloubky na aktuální tlak vzduchu. To se dělá dlouhým zmáčknutím levého spodního tlačítka a potom stisknutím levého horního. Na displayi začne svítit 0.0m a hodinky jsou připravené. Jakmile se potápěč ponoří víc než metr pod vodu, tak začnou zobrazovat aktuální hloubku.

Čtenáři recenze na Seiko Arnie si možná vzpomenou, že jsem si stěžoval na čitelnost hloubkoměru. Tady musím Citizen pochválit – čísla jsou na displayi dostatečně velká, takže hloubka je krásně čitelná. A ano, v zájmu objektivity jsem to i tentokrát vyzkoušel i s protékající maskou. Možná bych si konečně mohl pořídit svou, která mi bude sedět.

Dále je pod vodou možné krátkým stiskem pravého horního tlačítka zobrazit čas ponoru, dalším stiskem pak maximální dosaženou hloubku. Já jsem zvyklý radši pod vodou na hodinky moc nesahat, mačkání ostatních tlačítek nebo dokonce hraní s korunkou může velice rychle ukončit životní dráhu hodinek. Rozhodně je to ale plusový bod – kdo zapomene nastavit lunetu, může si čas ponoru zkontrolovat i tak.

Já jsem nezapomněl a při sestupu si pěkně postaru natočil lunetu. Ta se otáčí jak po másle, s příjemným cvakáním. Vzor na lunetě připomíná pilník, není problém ji otáčet ani s mokrýma rukama. Čas ponoru na lunetě jsem odečítal bez problémů i v případě trochu snížené viditelnosti, kterou jsme pár dní měli.

Hodinky také hlídají rychlost výstupu. V případě, že potápěč vystoupá o 1,5 metru rychleji než za 10 sekund, což je doporučovaná rychlost výstupu, tak se rozeřve alarm. A tady se musím pochlubit – ani jednou, přátelé! Po loňském fiasku, kdy mi Seika hvízdaly skoro pořád, bylo letos pod vodou ticho. Takže jsem se za rok sezení v kanceláři buď v potápění zásadně zlepšil nebo je u Citizenů tahle funkce nastavená lépe.

Co dělá z hodinek opravdové potápky?

pohled potápěče nejde jen o vodotěsnost

Zhodnocení „zlaťáků“

Můj vztah k Citizen Promaster Aqualand prošel několika fázemi. Musím přiznat, že ze začátku se mi moc nelíbily – a nepoddajný řemínek tomu nepomohl. Protože jsme měli s sebou potápěčské hodinky dvoje, tak jsem je na první dny půjčil Martinovi. A ten se na ně taky moc netvářil.

O to větší bylo moje překvapení, když mi je za dva dny nechtěl vrátit! To hlavní – zobrazování aktuální hloubky a měření času ponoru totiž hodinky plní perfektně. Není to nouzovka, ale plnohodnotná náhrada hloubkoměru.

Takže amatérským potápěčům, co nepotřebují plnohodnotný počítač, můžu tyhle hodinky s čistým svědomím doporučit. Možná jim chybí trochu místa na záznamy ponorů, ale zase je na ně pod vodou vidět a nedělají rámus – a to je důležitější!

Díky za půjčení hodinek

Velké poděkování míří z Helveti do firmy Goldtime, což je výhradní dovozce a distributor hodinek Citizen. Aqualandy byly první volbou pro testování pod vodou. Kromě všeho, co jsem zmiňoval v recenzi ještě přidávám pochvalu samotné značky – protože pokud chcete funkce, které vás podrží kdekoliv, japonské hodinky jsou top volba.

Další recenze na hodinky, s nimiž jsem se potápěl:

Certina DS Super PH500M Special Edition

Certiny na Krabi jsem testoval za stejných podmínek

Seiko Prospex SNJ035P1 Arnie PADI Special

při certifikaci AOWD se potopily do 25 metrů