Archiv pro štítek: rolex

Podcast Tik Talk Helveti 🔊 12. Univerzální hodinky pro OWG – našli jsme hodinkový svatý grál?

Napsal: | Datum:
0 komentářů

OWG, neboli One Watch Guy – majitel jediných hodinek, které využije všude kde a kdy potřebuje, je tak trochu mytická postava. Mnozí o něm slyšeli, ale nikdo si nedokáže představit, jak to dělá 🙂 Na téma univerzálních hodinek si dnes povídají Helveťáci Darča, Patrik a Simona.


Je představa jediných univerzálních hodinek vůbec reálná?

  • Kdo o OWG mluví a kdo je OWG? Jsou to hodinkoví začátečníci, kteří využívají své první a jediné hodinky naplno za všech situací, nebo spíš vyhořelí hodinkoví nadšenci, kteří hledají hodinkový svatý grál?
  • Patrikova představa hodinek pro OWG: nejspíš z kategorie potápek, třeba Seiko Prospex SPB213J1, co má na ruce, nebo Tudor Pelagos.
  • Ideální vlastnosti OWG modelu pro Darču: všestranné, odolné, nadčasové, univerzální, pohodlné pouzdro, ale čitelné, safír, voděodolnost
  • Jak by vypadala minimalistická sbírka nahrazující 1 dokonalé hodinky? 2 – 3 hodinky: 1. společenské, 2. na každodenní nošení, 3. top výběr zakládající sbírku, nebo naopak odolnější model, který snese horší zacházení
  • Obdobný koncept GADA: akromyn Go Anywhere, Do Anything – pohled na výběr hodinek, v němž hraje roli spíš univerzálnost, což nemusí fungovat u každého.
  • Co bychom jako OWG hodinky doporučili? Tissot Gentleman, Seiko Presage Sharp Edged Series, některé modely Orient Star Contemporary, Seiko Astron, Sinn 556, Nomos Club, Ahoi, Longines Conquest, Spirit, Omega Aqua Terra, Tudor Ranger, Grand Seiko, IWC Mark, Rolex Oyster Perpetual, Datejust
  • Pro OWG, nebo jakkoliv univerzální hodinky je důležitý také výběr správné velikosti pouzdra – návod zde.

Podcast najdete na:

Podcast Tik Talk Helveti 🔊 11. Odolnost hodinek – před čím vším lze ochránit mechanický strojek?

Napsal: | Datum:
0 komentářů

Nosit hodinky nutně znamená vystavovat je nebezpečí. Na karamboly jsou zvlášť citlivé ty mechanické. Čím vším lze hodinky vybavit, abychom o nich mohli říct, že jsou odolné? Tématem systémů ochrany hodinek vás provedou Darča, Simona a Patrik z Helveti.

Na co jsme dnes narazili, v čem jsme se vymáchali a co námi otřáslo?

  • Voděodolnost hodinek jsme probrali šířeji ve 4. díle našeho podcastu.
  • Antimagnetismus: Standardní ochrana –> antimagnetické mechanické hodinky se nezastaví při vystavení magnetickému poli 4800 A/m a následně se neodchýlí o více než 30 sekund za den. Běžná odolnost – například u hodinek Seiko je 4 800 A/m (60 Gauss).
  • Omega Coaxial (lepší chod krokového ústrojí a prodloužení potřeby servisu), modely Omega Master Coaxial odolnost proti magnetickým polím o velikosti 15 000 Gauss při zachování přesnosti chronometru; Rolex Milgauss – 80 000 A/m (1 000 Gauss); Ball s Mumetal pouzdrem a systémem A-Proof až 80 000 A/m (1 000 Gauss); IWC Ingenieur – 500 000 A/m (6 250 Gauss)
  • Speciální materiály a konstrukce: křemíkový vlásek (technologie přibližně v posledních 10 let), numetal pouzdro (slitina niklu, železa, mědi a molybdenu odstiňující magnetické pole)
  • Patenty a materiály ochrany značky Ball: pouzdra a náramky z oceli 904L; ochrana setrvačky SpringLock a SpringSeal (ochrana vlásku před nárazy); systém A-Proof – zvýšení odolnosti proti magnetismu; Amortiser – uzamčení rotoru a ochrana strojku před přenosem vnějších otřesů přes rotor; heliový ventil – ochrana strojku před poškozením heliem při dekompresi; systém ochrany korunky – zvýšení voděodolnosti a ochrany před nárazy
  • Certina Double Security: koncept dvojího zabezpečení pro všechny modely hodinek (i společenské modely): zesílené safírové sklo, těsnění korunky, těsnění a zesílení zadního víčka
  • Quartzové modely postavené na odolnosti G-Shock: 1. odolné hodinky DW5000C; odolné materiály, např. Carbon Core Guard (pryskyřice a uhlíkové vlákno); model DW5600 – světový rekord přejetí nejtěžším vozidlem; řada Gravitymaster – vývoj hodinek pro pobyt i ve vesmíru; řada MT-G – známka Triple G-Resist splňující mimo jiné leteckou normu ISO 2669.
  • Fortis Werk 17: strojky testované ve stratosféře pro pobyt ve vesmíru

Podcast najdete na:

Podcast Tik Talk Helveti 🔊 7. Václav Jurečka – Jaké nosí hodinky nejlepší střelec ligy?

Napsal: | Datum:
0 komentářů

První host v našem podcastu, kterého budou znát hlavně fotbaloví fanoušci. Je jím Václav Jurečka – fotbalista pražské Slavie. Vašek získal už podruhé nejlepšího střelce ligy, zahrál si několik zápasů za reprezentaci a mimo jiné je také velký milovník hodinek.

V příjemné atmosféře jsme si tak povídali o fotbale, tipli si výsledek zápasu Česko : Turecko a vyzpovídali jej, jak to je mezi fotbalisty s hodinkami.

Co nosí trenér Jindřich Trpišovský? Co používají ve Slavii pro kontrolu fyzičky? Kolik hodinek Rolex Vašek vlastní?

A možná se i dozvíte, kam by se Vašek nejraději posunul ve své fotbalové kariéře. Prozradit snad můžeme, že do Opavy to zatím nebude.

Vaškovi patří velké poděkování, protože si na nás udělal čas v den jeho narozenin! Jako poděkování za naši spolupráci, jeho skvělé výkony a také malou vzpomínku k 30. narozeninám od nás dostal hodinky Tissot PRX Chronograph Automatic T137.427.11.011.00.

Podcast najdete na:

Podcast Tik Talk Helveti 🔊 5. Oblíbené značky – Proč některé nejspíš znáte a jiné ne?

Napsal: | Datum:
0 komentářů

Proč jsou některé značky oblíbené, až ikonické a slouží dokonce i jako odraz společenského postavení? A proč jsou jiné, které mají srovnatelnou nabídku a mnohdy se také zasadily o významné historické hodinářské milníky, tak trochu opomíjené? Celé téma nás dovede i k zamyšlení nad tím, jaký přístup a motivace vás mohou dovést k pořízení hodinek. Doufáme, že vám dnešní zamyšlení pomůže vybrat hodinky ne horší, než dokonalé – přesně podle vašeho gusta.

O jakých modelech a značkách byla řeč?

Podcast najdete na:

Jak bylo na hodinkovém veletrhu Watches & Wonders 2024

Napsal: | Datum:
0 komentářů
Watches & Wonders GENEVA, 9. – 15. dubna 2024. Zdroj: www.watchesandwonders.com

Nedávno skončil v Ženevském Palexpu největší a nejdůležitější hodinkový veletrh Watches & Wonders. No a protože u takto významné události jsme ani my nemohli chybět, přinášíme teď krátké shrnutí pro ty, kteří se letos zúčastnit nemohli.

Pro veřejnost byla tato akce otevřena teprve druhým rokem, nicméně pod tím samým jménem je každoročně pořádána už mnohem déle. První ročníky byly však přístupné pouze pro novináře. V letech 2021 –2023 jsme mohli navíc kromě dubnového konání v Ženevě navštívit i menší obdobu v Šanghaji, která byla pořádána na podzim, a to pod záštitou stejné organizace – Watches and Wonders Geneva Foundation. Pro tento rok však plány na další ročník v Číně zatím oznámeny nebyly. Takže jak bylo v Ženevě?

Celý příspěvek →

Co mají Rolex Submariner a Casio G-Shock společného?

Napsal: | Datum:
0 komentářů

Nejspíše se vám bude zdát pošetilé vyslovit v jedné větě jména Casio G-Shock a Rolex Submariner, nicméně není zbytí. Tyto hodinky mají společného více, než by se mohlo zdát, přestože na první pohled by nemohly být více odlišné.

Jedny jsou nekompromisní, účelový nástroj, na který našinec finančně snadno dosáhne, zkrátka quartzový, digitální, plastový. Ty druhé jsou epitomem aspirativního luxusu od značky, kterou zná téměř každý, ale jen málokdo její výrobky vlastní, jsou mechanické, analogové, ocelové. Nebo dokonce zlaté. Když se ale podíváme pod povrch, do jejich DNA, v něčem si přeci jen podobné jsou. O čem konkrétně že se to budeme při pokusu o srovnání nesrovnatelného bavit? 

Celý příspěvek →

Hodinky a fotbal, jak jdou dohromady? Rozhovor s Václavem Jurečkou

Napsal: | Datum:
0 komentářů

Se známým fotbalistou Václavem Jurečkou (SK Slavia Praha) jsme navázali spolupráci a rozhodli jsme si s ním víc popovídat o hodinkách, fotbalu a jestli to jde k sobě dohromady.

Václav Jurečka se svými Tissot PRX Powermatic 80 T137.407.11.351.00

Vztah k hodinkám

Jaký vztah obecně k hodinkám máš? Jak sis k nim hledal cestu?
Vztah k hodinkám mám kladný, je to pro mě něco, co mi připomíná události a vážou se na ně citové příběhy mého života. Vždy jsem měl hodinky, které mi připomínaly důležité části a milníky ať už osobního života nebo kariéry.

Celý příspěvek →

Hodinkové kalendáře – 4. Jak funguje úplný a roční kalendář?

Napsal: | Datum:
0 komentářů

V prvním díle seriálu jsme si představili základní kalendářní komplikace (funkce), následovaly další dva díly o datumovce a dni v týdnu a nyní se podíváme na úplný kalendář a roční kalendář. Tyto komplikace už si u mechanických hodinek (celý seriál se točí kolem hodinářsky zajímavých modelů, které nepohání baterie) vyžaduje jistou dávku zručnosti výrobce, což se samozřejmě odráží i v cenách těchto hodinek.

Rozdíl mezi úplným a ročním kalendářem není na číselníku na první pohled patrný, obě provedení zobrazují den v měsíci, den v týdnu a kalendářní měsíc. Proto si nejprve povíme o rozdílu mezi těmito řešeními a potom se podíváme na vybraná zobrazení těchto komplikací a jejich výhody a omezení.

Celý příspěvek →

Hodinkové kalendáře – 3. Den v týdnu mívá jazykové verze

Napsal: | Datum:
7 komentářů
Znázornění dne v týdnu má na cifernících mnoho podob.

V prvním díle jsme si představili základní kalendářní komplikace (funkce), ve druhém díle jsme se podívali na nejčastější možnosti zobrazení funkce data (date). Tématem tohoto dílu je přiblížení další významné kalendářní komplikace – dne v týdnu (day). Tato funkce zobrazuje, který ze sedmi dnů v týdnu právě je. Komplikace je to celkem častá, a proto se můžete setkat i s velmi nápaditými řešeními jejího zobrazení. A dozvíte se také o tom, jak se Rolexy s touto komplikací staly ještě slavnější díky Marilyn Monroe.

Celý příspěvek →

Hodinkové kalendáře – 2. Nejrůznější podoby datumovky

Napsal: | Datum:
0 komentářů

V minulém díle seriálu jsme si představili základní kalendářní komplikace, neboli všechny funkce související se znázorněním časových úseků, které překračují 12 hodin. Cílem tohoto dílu je podívat se pořádně na to, v jakých podobách můžeme najít na číselnících datumovku. Je to jednoduchá komplikace, která je ale zároveň nejužitečnější a nejpoužívanější. Kde se na číselnících vůbec vzala a v kolika podobách se s ní potkáte?

Celý příspěvek →

Certifikáty z observatoře až do příchodu Seika – seriál historie chronometrů

Napsal: | Datum:
0 komentářů

Přelom 19 a 20 století se nese ve znaku rychlého technologického pokroku. Výroba se stává stále levnější a mnohem více lidí má nyní příležitost vydělat si větší obnosy peněz. Technologický vývoj jde ruku v ruce se společenským vývojem, a tak i obyčejní lidé si začínají dovolovat věci, které byly předtím dostupné pouze nejbohatší vrstvě obyvatelstva. Volebním právem začínaje a rozvojem hromadné dopravy konče. Vše se stává přístupnějším, vše se zrychluje. V tomto novém, chaotickém světě je těžké se vyznat, a tak stále stoupá potřeba jistot, které umožní okolí lépe pochopit. Jistot jako čas. Jsme ještě hodně daleko od dob quartzů nebo gps a veškeré měření probíhá pouze za pomocí mechaniky. Navíc potřeba přesné metody na určování času už dávno není pouze námořnickou záležitostí, ale potřebuje ji pořád větší část společnosti. Od výpravčích, přes businessmany až po vojáky. Ale jak si mohl být tehdejší obyvatel jistý, že zrovna ten model hodinek, které si hodlal zakoupit, půjde přesně? Tady pomohla astronomie. Lidstvo konečně disponovalo technologií, která nám umožnila přesné pozorování tajemných objektů na nebi. Po Evropě začínají vznikat observatoře a nejlepším místem se stávají Alpské vrcholky ve Švýcarsku.

Observatoř v Švýcarském Neuchatel
Celý příspěvek →

Stručná historie potápěčských hodinek

Napsal: | Datum:
0 komentářů
Seiko SPB053J1

Potápěčské hodinky, jak je známe dnes, jsou triumfem designu, kvalitních materiálů a precizního zpracování. Jak jsme se ale dostali od dob kapesních hodinek až k hodinkám, které dokáží fungovat i na nejhlouběji položených místech naší planety?

Celý příspěvek →

Boj o Měsíc – Omega vs. Bulova

Napsal: | Datum:
4 komentáře

SC: Okey, Houstone. Eh, měli jsme tady problém.
CAPCOM: Tady Houston. Ještě jednou prosím?
SC: Houstne, měli jsme problém. Výpadek proudu na sběrnici B.[1]

Houstone, měli jsme tady problém.

Touto větou začíná jeden neuvěřitelný příběh o záchraně třech amerických astronautů, kteří se ocitli daleko ve vesmírů ve vážně poškozené kosmické lodi. Zkrat v elektrickém obvodě způsobil explozí jedné kyslíkové láhve a ta zase roztrhla vnější hliníkový plášť servisního modulu kosmické lodě. Z lodi rychle uniká kyslík. Na palubních přístrojích v průběhu dvou sekund začínají naskakovat nové a nové chybové hlášky.

V tomto momentě se astronauti už nepohybovali na bezpečné translunární dráze, která by je bez dalšího zavedla zpátky na Zem. Domů to měli 321 860 kilometrů. Aby se vrátili, museli nutně provést sérii několika přesně odměřených zážehů motorů. Ale to teď nebylo hlavní starostí naší trojice hrdinů. Velitel kosmické lodě, Jim Lovell, totiž vidí nejakutnější problém. Přes průhled jasně pozoruje, jak jim z lodě do vesmíru utíká kyslík. Tlak v jedné nádrží je na nule, v druhé vytrvale, a hlavně rychle klesá. Nezbývá jim nic jiného než přepnout přívod kyslíku na nádrže v lunárním modulu určeném pro přistání na Měsíci.

Problém byl v tom, že v těch nádržích měli dostatek kyslíku pro dva astronauty na dva dny. Oni byli na palubě tři, a cesta domů jim bude trvat dny čtyři. Navíc kyslík nepotřebovali pouze k dýchání, ale taky k výrobě elektřiny. Museli tedy šetřit. Pořádně. V provozu nechali pouze nejdůležitější elektrické systémy, vše ostatní, včetně topení a navigačního systému vypnuli.

Celý příspěvek →