Bulova 96B251 Lunar Pilot – procházka po Měsíci

Bulova Lunar Pilot na výstavě NASA (Cosmos Discovery)

Člověka od nepaměti přitahují různá dobrodružství a výjimečné činy či milníky. Cesta na Měsíc je nepochybně jedním z nich a pokud se najde hodinkový model, který je s cestou na Měsíc spojen, srdce nejednoho hodinkového fanouška zaplesá. Přestože je s Měsícem spjat především ikonický model Omega Speedmaster, díky astronautu Davidu Scottovi a značce Bulova máme v tomto směru vítanou alternativu v podobě hodinek Bulova 96B251 Special Edition Lunar Pilot. O příběhu rozbitých hodinek Omega a jejich nahrazení Scottovými hodinkami Bulova toho bylo napsáno hodně (více píšeme například zde v článku Jirky Turoně). Proto se v recenzi zaměřím i na jiné parametry a vlastnosti, protože spojení s jediným přirozeným satelitem Země není zdaleka jediná zajímavá věc, kterou tento model nabízí. Jako fanouška mechanických hodinek mě obvykle jen tak ledajaký quartzový model nezaujme, proto si můžete být jisti, že hodinky Bulova 96B251 nejsou jen tak ledajaké.

Celý příspěvek

Boj o Měsíc – Omega vs. Bulova

SC: Okey, Houstone. Eh, měli jsme tady problém.
CAPCOM: Tady Houston. Ještě jednou prosím?
SC: Houstne, měli jsme problém. Výpadek proudu na sběrnici B.[1]

Houstone, měli jsme tady problém.

Touto větou začíná jeden neuvěřitelný příběh o záchraně třech amerických astronautů, kteří se ocitli daleko ve vesmírů ve vážně poškozené kosmické lodi. Zkrat v elektrickém obvodě způsobil explozí jedné kyslíkové láhve a ta zase roztrhla vnější hliníkový plášť servisního modulu kosmické lodě. Z lodi rychle uniká kyslík. Na palubních přístrojích v průběhu dvou sekund začínají naskakovat nové a nové chybové hlášky.

V tomto momentě se astronauti už nepohybovali na bezpečné translunární dráze, která by je bez dalšího zavedla zpátky na Zem. Domů to měli 321 860 kilometrů. Aby se vrátili, museli nutně provést sérii několika přesně odměřených zážehů motorů. Ale to teď nebylo hlavní starostí naší trojice hrdinů. Velitel kosmické lodě, Jim Lovell, totiž vidí nejakutnější problém. Přes průhled jasně pozoruje, jak jim z lodě do vesmíru utíká kyslík. Tlak v jedné nádrží je na nule, v druhé vytrvale, a hlavně rychle klesá. Nezbývá jim nic jiného než přepnout přívod kyslíku na nádrže v lunárním modulu určeném pro přistání na Měsíci.

Problém byl v tom, že v těch nádržích měli dostatek kyslíku pro dva astronauty na dva dny. Oni byli na palubě tři, a cesta domů jim bude trvat dny čtyři. Navíc kyslík nepotřebovali pouze k dýchání, ale taky k výrobě elektřiny. Museli tedy šetřit. Pořádně. V provozu nechali pouze nejdůležitější elektrické systémy, vše ostatní, včetně topení a navigačního systému vypnuli.

Celý příspěvek

Bulova – na cestě ke hvězdám

„Někdo se zeptá, ale proč Měsíc? Proč jej stanovit jako náš cíl? Stejně tak se můžete zeptat proč pokořit největší horu? Proč, 35 let tomu, přeletět Atlantik? … Zvolili jsme si dobýt Měsíc. Rozhodli jsme se stanout na Měsíci v této dekádě a udělat další věci ne proto, že jsou jednoduché, ale proto, že jsou těžké. Protože tato výzva poslouží k tomu, abychom se spojili a prověří náš zápal a naše schopnosti. Protože my jsme se rozhodli tuto výzvu akceptovat, nejsme ji ochotni odložit a máme v plánu ji vyhrát.“

JFK, proslov na univerzitě v Rice, Texas, USA,1962 [1]

Americký prezident tímto proslovem úspěšně motivuje své spoluobčany k tomu, aby ze sebe vydali to nejlepší a společně tak vyhráli největší a nejprestižnější závod který se kdy na Zemi uskutečnil. Kennedy ví, že jsou pozadu. Dokonce to sám osobně v proslovu přiznává. Ale stejně tak si byl jist tím, že USA má na to, aby své komunistické rivaly nejenom dorovnala, ale je předehnala a jako první vyslala člověka na měsíc. Pokud se tomu tak má stát, je potřeba být ve všech oblastech technologického výzkumu, vývoje a konstrukce na špici. 60. léta se zapsaly do dějin jako dekáda, ve které se zkoušely limity samotných lidských schopností a možností. A když jste na hraně, musí vše fungovat naprosto bezchybně. Není zde prostor pro žádnou chybu. Jak již všichni víme, Amerika vyšla z tohoto poměru sil vítězně. Její rakety Saturn V zůstávají i po 69. letech nejsilnější raketou, kterou kdy lidstvo zkonstruovalo. Letadla jako legendární A-12 nemají dodnes svého hodného následovníka. A v pozadí celého tohoto impozantního boje skromně stojí jeden vynález americké hodinářské firmy s českými kořeny. Bulova a její Accutron.

Celý příspěvek