Moderní mechanické hodinky dokážeme roztřídit do několika kategorií. Pravděpodobně nejoblíbenější skupinu tvoří tzv. potápky – hodinky, které měly původně sloužit jako nástroj pro potápěče. Dnes ale tvoří univerzální doplněk mnohých zápěstí. A to díky své čitelnosti, odolnosti a schopnosti poprat se se všemi nástrahami každodenního života.
Další oblíbenou kategorií odolných hodinek tvoří pilotní hodinky. Hodinky, které se inspirovaly letectvím a vším, co s ním souvisí. Podskupinou pilotních hodinek, která v poslední době stále získává na oblibě, jsou tzv. flígry – navigátorské hodinky nebo chcete-li B-Uhr (z německých slov Beobachtungs-Uhren). A právě na tento typ hodinek bych se dnes v tomto článku chtěl zaměřit – jejich podoba se totiž nezměnila, což má hned několik dobrých důvodů. Jaké to jsou?
Obsah článku
Kde se vzaly?
Předobraz dnešních B-Uhr nalezneme v temné kapitole lidských dějin – 2. světové válce. S překotným rozvojem letectví bylo potřeba vyřešit nejeden technický problém. Jedním z nich byla i správná navigace válečných letadel. A ke správné navigaci za všech možných i nemožných podmínek bylo na přelomu 30. a 40. let potřeba znát přesný čas.
Navigátoři a zbytek posádky v kokpitu se na hodinky a jich správnou funkci museli plně spolehnout. Jednoduše proto, aby svůj úkol mohli splnit a dostat se bezpečně zpátky. Jednalo se tedy o skutečné „tool watch“ hodinky, které byly primárně pracovním nástrojem. Zároveň šlo ve své době v podstatě o High-Tech vybavení – toť jen k dokreslení toho, proč jsou možná doposud oblíbené. Dobrý design se zkrátka uchytí i v případě jeho možná sporného využití. To by ale vydalo na několik dalších kapitol týkajících se podobných vojenských výdobytků, které přečkaly do moderní doby.
Historická podoba a výroba
Německé ministerstvo letectví (Reichluftfahrtsministerium) jasně definovalo všechny parametry, které musely B-Uhr splňovat. Ať už šlo o variantu s ciferníkem A nebo pozdější variantu B. Ale k tomu se dostaneme později.
Namátkou je třeba zmínit velký 55mm průměr pouzdra nebo jasně danou rozteč nožek, která činila 26 mm. První nákresy se objevily ve druhé polovině 30. let dvacátého století. Samotná produkce započala až počátkem 40. let.
Výroba byla svěřena čtyřem německým a jednomu švýcarskému výrobci. V Německu to byly firmy: A. Lange & Söhne, Wempe, Lacher & Company/Durowe (Laco) a Walter Storz (Stowa). Ve Švýcarsku vznikaly flígry u značky IWC.
Co se týče použitých strojků, tak pouze Wampe a Laco byly firmy, které využívaly německé kalibry. Ostatní značky se spoléhaly na stroje švýcarského původu. Strojky byly samozřejmě vybaveny manuálním nátahem. Zajímavostí je, že IWC vyrábělo válečné hodinky jak pro spojence, tak pro Němce.
Pojďme se podívat blíže na parametry, které byly pro B-Uhry stěžejní a typické.
Bylo nutné, aby hodinky ukazovaly přesný čas, který musel být bezpodmínečně snadno a rychle čitelný. O přesnost se staraly strojky, které plnily parametry chronometru. Zároveň měly možnost zastavení sekundové ručičky (hackingu) pro přesné seřízení času pomocí rádiového signálu.
Jelikož byly kokpity letadel vybaveny mnohými přístroji, které vytvářely magnetické pole, bylo nutné tento vliv eliminovat. Uvnitř hodinek byla zasazena klec z měkkého železa, která chránila strojek před vnějším magnetismem.
O skvělou čitelnost i za zhoršených podmínek se staral sterilní Číselník. Vybavený byl nátěrem z radioaktivního rádia – díky tomu hodinky dokázaly silně zářit i bez předchozího vystavení světlu.
Číselník typu A
Jak jsem již zmínil na začátku, existují pro hodinky B-Uhr dva druhy ciferníků. Číselník typu A je maximálně čitelnou verzí klasického hodinkového rozložení. Po celém obvodu číselníku typu B je minutová stupnice se zvýrazněnými pětiminutovými úseky doplněnými o arabské číslice. Na pozici dvanáct pak najdeme trojúhelník se dvěma tečkami. Ten sloužil k tomu, aby navigátor snadno rozpoznal orientaci hodinek.
Ručičky mají tvar velice protáhlého kosočtverce – hodinová je širší, minutová tenčí a její konec zasahuje až na konec minutové stupnice pro přesný odečet. Sekundová ručička byla vybavená svítícím nátěrem po celé své délce. Aby se zvýšila odolnost ručiček vůči korozi, byl jejich povrch tepelně modřen.
Číselník typu B
Ciferník typu A se používal od počátku roku 1940 a již v lednu 1941 byl nahrazen ciferníkem typu B. Pro mnohé je právě tento číselník tím pravým, když se vysloví flígry. Změna přišla v důsledku potřeby ještě větší čitelnosti a přesného odečtu minut. Kvůli tomu se na okraj ciferníku přesunulo označení minut a hodiny samotné najdeme vyobrazeny na vnitřní kružnici.
Díky tomuto požadavku se razantně změnily i proporce ručiček. Minutová výrazně narostla a hodinová se zmenšila. Minuty měly totiž pro navigátora a jeho práci mnohem větší důležitost než hodiny. Trojúhelník na pozici 12 zůstal, ale ztratil své tečky.
Za zmínku ještě stojí nanesení svítícího nátěru jen na sudá minutová čísla. K tomuto kroku jsem nenašel vysvětlení, tak se pokusím přijít s vlastní hypotézou – že méně svítícího nátěru znamenalo rychlejší a snadnější výrobu ciferníků a rádium bylo v době války potřeba ve velkém množství i jinde. Případně mohlo jít o další prvek zlepšující orientaci navigátora.
Praktická stránka B-Uhren
Pouzdro hodinek bylo skutečně obří (ano, šlo doslova o menší budík; schválně si zkuste všechny uvedené historické rozměry ukázat mezi prsty…). Důvodem pro toto řešení byl fakt, že se hodinky nosily přes rukáv kožené letecké bundy. Zároveň si přičtěte všechny prvky zvyšující odolnost a potřebu čitelnosti v otřásajícím se prostředí. Povrchová úprava byla matná, aby v kokpitu nikoho nerušily případné odlesky.
Korunka byla mohutná a díky 10mm průměru, s ní šlo snadno manipulovat i při použití rukavic. Z levé strany pouzdra nalezneme označení FL 23883. FL znamená flieger, 23 je označení pro zařízení určené k navigaci a konečně číslo 883 bylo přiděleno německým zkušebním ústavem pro letectví.
Dýnko bylo naklapávací a z vnitřní strany bylo možné spatřit tabulku s několika údaji
- Bauart označuje výrobce hodinek.
- Gerat Nr je katalogové číslo produktu v německé armádě, všechny fliegery nesou označení 127-560, následuje označení ciferníku.
- Werk Nr označuje strojek, jaký se nachází uvnitř hodinek.
- Anforderz je opět označení FL 23883
- a nakonec Hersteller – od koho ministerstvo letectví hodinky zakoupilo.
Dnes tuto tabulku s údaji můžeme v různých podobách najít na zadních částech moderních interpretací hodinek.
K pouzdru byly připevněny typické rovné nožky, které však mezi sebou neskrývaly tradiční stěžejky. Místo toho byla mezi nožkami napevno umístěna tyčka/trubička, na kterou se následně přinýtoval kožený řemen.
Řemen samotný je velice zajímavým prvkem, který je pro B-Uhr také typickým prvkem. Jak již bylo zmíněno, tak se k pouzdru musel přinýtovat. Dále pak utvářel uzavřenou smyčku se dvěma vrstvami kůže, takže v případě selhání některého komponentu hodinky nespadly na zem, ale zůstaly na rukávu viset. V jistém slova smyslu se jedná o předchůdce modernějších NATO řemínků. O kvalitě použitých materiálů svědčí i fakt, že se některé tyto kožené řemeny dožily dnešních dnů.
Ciferník krylo vypouklé plexisklo, které v případě poškození nevytvářelo nebezpečné ostré střepy. I díky tomuto sklu se celková tloušťka hodinek vyšplhala na hranici 21 mm.
Sběratelsky nedosažitelné, na nošení naštěstí k mání
Hodinky B-Uhr dnes tvoří ceněný sběratelský artikl. Původní hodinky totiž nebyly majetkem navigátorů, ale před misí je vojáci fasovali a po akci zase odevzdávali. Kvůli tomu (a samozřejmě kvůli početným ztrátám) jsou zachovalé historické kusy mezi sběrateli opravdu ceněny.
Naštěstí si dnes můžeme koupit flígry od mnoha značek – jak jste totiž sami viděli, jejich design je natolik praktický, že k jeho bližší či vzdálenější podobě každý milovník hodinek stejně časem dojde. Na trhu existuje nepřeberné množství více či méně zdařilých a originálům podobných předloh. Z původních výrobců najdeme variace na B-Uhr v nabídce od IWC, Stowy a Laco.
Nejvěrněji toto hodinkové téma zpracovává jednoznačně Laco. V nabídce najdete jak dostupné modely s oběma ciferníky v moderních pouzdrech, tak i řadu Flieger PRO, která umožňuje si komponenty hodinek navolit dle vlastního přání. Nakonec v katalogu značky můžete vybírat i ze série Pilot Original, která se přibližuje původním B-Uhr v maximální možné míře.
Na výběr máte obě provedení ciferníku, tři různé průměry pouzdra a volbu mezi automatickým nebo manuálním strojkem. Samozřejmostí jsou moderní prvky, jako je například použití safírového skla a skvělá hodnota voděodolnosti, ale při manipulaci s hodinkami máte pocit, že držíte nově vyrobený dobový kus.
Pokud zatoužíte po hodinkách, které vypadají, že se skutečně povalovaly téměř 80 let někde v šuplíku, má pro vás Laco nachystanou specialitu v řadě Erbstück. Díky náročnému ručnímu zpracování a umělé patinaci vypadají tyto hodinky skutečně jako mnoho dekád starý kus. Recenzi na podobně zpracované hodinky si můžete přečíst tady.