Pražský orloj – chlouba nejen z hodinářského hlediska

Ponořte se do hlubin času

Pražský orloj byl poprvé uveden do provozu v roce 1410. Za jeho vznikem stojí Mikuláš z Kadaně, hodinář krále Václava IV., a Jan Šindel, astronom a profesor Karlovy univerzity. Tito dva muži vytvořili jeden z prvních strojů, který dokázal zobrazit více druhů času a zároveň astronomické jevy.

➡️ Věděli jste že: Mistr Hanuš je nejčastější odpovědí na otázku, kdo orloj sestavil? Jedná se však o vyvrácený mýtus. Ten vznikl díky pověstem, které sepsal Alois Jirásek. Postava Hanuše však nebyla zcela smyšlena. Skutečně to byl hodinář a tehdejší orlojník.

Roku 1490 došlo k významné přestavbě, kdy byl doplněn o pohyblivé figuríny a složitější mechanismy. Tato etapa je spojována s postavou mistra Hanuše, kterého proslavila legenda o jeho oslepení, aby nikde jinde nemohl vytvořit podobný zázrak. Ačkoliv historicky nepřesná, legenda dodala orloji mystický nádech.

Komplexní nástroj nejen k určení času

Orloj je mistrovským dílem kombinujícím hodinový, astronomický a kalendářní stroj. Jeho funkce by mohla zahanbit i mnohé moderní komplikované hodinky. Pojďme si je nyní představit detailněji.

Astronomický ciferník

Jedná se o nejvíce fascinující část orloje a zobrazuje geocentrický model vesmíru. Tento astroláb je poháněn hodinovým strojem. Přestože přesnost na minuty a sekundy nebyla v době vzniku možná, jedná se o velmi důmyslný stroj, který patří ke špičce světových orlojů.

Nachází se v horní části orloje a zobrazuje následující:

• střed tvoří Země (symbolizovaná Prahou)
• okolo Země obíhá Slunce a Měsíc
• zodiakální kruh zobrazuje polohu Slunce ve zvěrokruhu

Mimo to zde najdeme tři typy času:

• středoevropský čas – zobrazen zlatou rukou ukazující na římské číslice. Německý čas se začátkem dne od půlnoci. Je doděláván nejpozději a nejméně nápadný a je zobrazen římskými číslicemi.
• staročeský čas – zobrazen vnějším prstencem s gotickými čísly 1 – 24. Staročeský čas se začátkem dne při západu slunce byl v době vzniku orloje ten nejdůležitější a proto je na okraji. Vnější okruží se staročeským časem se otáčí.
• babylonský čas – zobrazuje proměnlivou délku hodin podle roční doby. Označen modrými arabskými číslicemi 1 – 12. Tento čas se měřil jen přes den a od východu do západu slunce bylo dvanáct hodin. V průběhu roku tedy byla hodina různě dlouhá (v létě delší než v zimě).

➡️ Věděli jste že: Orloj neukazuje letní čas? Mezi roky 1979 až 1982 byly provedeny pokusy s nastavením. Ukázalo se však, že posunuté hodiny ukazují polohu nebeských těles pro oblast mezi Kyjevem a Žitomirem a proto bylo od posouvání hodin upuštěno.

Ciferník je tvořen několika vrstvami, které se navzájem otáčejí:

• modrá, červená a černá část pozadí znázorňuje den, soumrak a noc
• Slunce na rameni zlaté ruky se pohybuje po ekliptice a ukazuje čas i znamení
• Měsíc má vlastní malý model s rotací, která zobrazuje měsíční fáze

Způsob jakým jsou propojeny časy, dráhy nebeských těles a rotující části, vyžaduje mimořádnou přesnost a jemnou mechaniku. Tzv. diferenciální převod zajišťuje pohyb zodiakálního prstence a pozice Slunce nezávisle na otáčení ciferníku.

Tento ciferník je v podstatě mechanickým modelem vesmíru tak, jak byl chápán ve středověku.

Kalendářní deska

Kalendářní deska pochází z 19. století a vytvořil ji Josef Mánes. Deska obsahuje:

• 365 dní v roce (plus přestupný den)
• svatí podle českého kalendáře
• znamení zvěrokruhu
• scény ze života venkovanů v jednotlivých měsících

Slouží nejen jako praktická pomůcka, ale i jako umělecké vyobrazení cyklického plynutí času. Deska se otáčí jednou za den, poháněna strojkem napojeným na hlavní mechanismus. Otáčení kalendářní desky je pečlivě synchronizováno s astronomickým strojem. I malá chyba by vedla ke špatnému zobrazení dne a svátků.

Na desce se nachází také informace o svátcích a přestupném roce, nicméně je již problém je určit pouhým okem bez dalekohledu. Nemusíte však zoufat. Nejedná se totiž o originální desku. Ta původní je totiž vystavena v muzeu hlavního města Prahy, kde si ji lze prohlédnout zblízka.

➡️ Věděli jste že: V dřívějších dobách desku posouval orlojník ručně. Mechanizace se dočkala až v roce 1566.

Samostatné hodiny

Pokud vám již jde hlava kolem ze všech informací a potřebujete jednoduše zjistit čas (pokud byste si z nějakého důvodu zapomněli hodinky), stačí se podívat nahoru k věži. Zde najdete klasické hodiny, má to ale háček. Při odečítání času dejte pozor na to, že malá ručička ukazuje minuty, dlouhá ukazuje hodiny. Vysvětlení je jednoduché – hodinová ručička je důležitější, protože když přehlédnete minutovou, pořád víte, kolik je zhruba hodin.

Hodiny jsou věrnou kopíí těch původních z roku 1787. Ručičky a čísla jsou zdobeny 24karátovým zlatem a samotný ciferník je matně černý. Nesou se v barokním duchu.

Orloj ožívá každou hodinu

Jednou z největších atrakcí orloje je každodenní představení apoštolů a pohyblivých figur. Každou celou hodinu od 9:00 do 23:00 se otevřou dvě malá okénka nad ciferníkem a postupně projde 12 apoštolů s vlastním atributem.

Vedle ciferníku se nachází čtyři alegorické postavy:

• smrt (kostlivec) tahající za zvonec
• marnivost za zrcadlem
• lakomec s měštcem
• turek, symbol smyslových požitků

Tato interaktivní složka dává orloji lidský a filozofický rozměr, kde se čas propojuje se smrtelností, marností i duchovním rozměrem života. Mechanismus figur je samostatný, ale synchronizovaný s časovým úderem. Obsahuje soustavu vaček, pák a převodů. Musí být absolutně přesný, protože jakékoliv zpoždění či porucha by narušila celý program.

➡️ Věděli jste že: Stáří apoštolů není dodnes známo. Například Václav Rosický je datuje do doby gotické, kdežto Balbínův popis z roku 1680 o apoštolech vůbec nemluví.

Srdce orloje

Hlavní hodinový stroj se nachází v útrobách věžě a je tvořen:

• soustavou ozubených kol
• klikové hřídele
• závažím
• ručně natahovanými mechanismy (dnes již s pomocí motoru)

Tato soustava je zodpovědna za:

• otáčení astronomického ciferníku
• pohonu kalendářní desky
• spouštění apoštolského pohybu
• údery zvonů

Kdo jsou orlojníci?

Stejně jako v hodinářství je potřeba hodinář, aby hodinky fungovaly tak jak mají, pro správný chod orloje je zapotřebí orlojníků, což je vlastně obdoba hodinářů. V historii se jimi stalo hned několik vyvolených.

Prvním známým správcem pražského orloje byl hodinář Mikuláš z Kadaně, kterému se připisuje samotná stavba orloje. Roku 1475 převzal jeho údržbu mistr Jan Růže, známý také jako mistr Hanuš, který orloj spravoval až do své smrti v roce 1497. Následoval ho mistr Jakub, zvaný Čech, pravděpodobně syn Jana Růže, jenž byl s chodem mechanismu dobře obeznámen. Ve funkci setrval až do své smrti za vlády Ferdinanda I.

Po Jakubově smrti byl orloj svěřen Václavu Zvůnkovi. Ten však nedokázal složitý mechanismus udržovat v provozuschopném stavu, a tak po jeho úmrtí roku 1552 městská rada svěřila správu hodináři Janu Šteinmeisseovi z Platnéřské ulice. Ten však o správu nejevil zájem, proto se správcem stal Jan Táborský z Klokotské Hory, jemuž pomáhal Daniel Skřivan.

Táborský orloj spravoval až do roku 1556, kdy byla správa svěřena Václavu Tobiášovi. Po jeho smrti v roce 1560 se k údržbě vrátil opět Jan Táborský. Ten během svého působení zaučil Jakuba Špačka, kterého detailně seznámil s mechanismem. Po Táborského smrti roku 1572 se Špaček stal správcem a staral se o orloj přibližně do roku 1590.

V roce 1593 převzal správu mistr Vavřinec, po něm následoval Šimon Podolský z Olomouce a v roce 1624 Jiřík Švorcpach (také psán Šworcpach). Tímto končí souvislá linie známých historických orlojníků. Až na počátku 18. století se objevuje další známé jméno – P. Jan Klein.

V současnosti má péči o orloj na starosti Petr Skála, který jej každý pátek osobně kontroluje. Doma navíc sleduje přímý přenos z kamery umístěné na protějším domě, aby měl orloj neustále pod dohledem.

Zkáza a znovuzrození

Orloj zažil i velice těžké časy. Nejvíc byl poškozen během Pražského povstání v květnu 1945, kdy byl jeho mechanismus částečně zničen při požáru radnice. Oheň zničil dřevěné sochy i kalendářní desku. Přesto byl díky úsilý restaurátorů brzy zrekonstruován a uveden zpět do provozu.

Nejnovější renovace proběhla v roce 2018, kdy byl celý mechanismus důkladně vyčištěn, opraven a znovu naladěn, aby odpovídal původnímu záměru tvůrců – včetně návratu k původnímu barvení a stylu ciferníků.

Stojí za to se na chvíli zastavit před tímto monumentem a nechat se unést myšlenkou, že i čas může být vajádřen nejen čísly, ale i krásou a příběhem.

Orloj jako odkaz lidského génia

Pražský orloj je víc než jen středověké hodiny. Je to symbol propojení vědy, techniky, umění a spirituality, který přežil staletí válek, revolucí a technologických změn. Jeho setrvalá existence a funkčnost jsou důkazem výjiměčné dovednosti tehdejších mistrů a inspirací pro každého, kdo obdivuje hodinářské umění a historii času.