Kapesní hodinky: Co z člověka rozumného udělalo člověka dochvilného?

Všechny je strčíte do kapsy. Své nové hodinky a díky nim i ostatní muže v okolí.

V nabídce na Helveti.cz se objevuje stále více kapesních hodinek. Jsou jako magnet pro muže s osobitým stylem. Kouzlo tohoto nepřehlédnutelného doplňku tkví v tom, že dobře oblečenému muži dodá fantastickou jiskru. Abyste se v kapesních hodinkách zorientovali a snadno si vybrali ty svoje, připravili jsme pro vás přehled jejich základních typů. Dozvíte se, jak je na první pohled rozeznáte, také co si z nich vzaly hodinky náramkové a to, jak se kapesní hodinky dnes nosí – protože určitě najdou místo i ve vašem arzenálu cool věcí. 

Jak se v kapesních hodinkách vyznat?

2 základní typy: Savonnette a Lépine

Kapesní hodinky se tradičně dělí do 2 širších kategorií, které se liší pouzdrem a uspořádáním chodu:

  1. Savonnette – v angličtině také Hunter
  2. Lépine – v angličtině též Open Face 

Rozdíly jsou následující:

  • Pouzdra hodinek Savonnette (Hunter) mají kovové víko, které chrání sklíčko nad ciferníkem. Bezklíčkové strojky a ciferníky jsou uspořádány tak, že očko a korunka jsou na 3. hodině a sekundový subciferník na 6. hodině. Pant víka je pak na 9. hodině.
  • Hodinky Lépine (Open Face) nemají vnější ochranné víčko. Bezklíčkové strojky a číselníky typu Lépine jsou uspořádány tak, že očko a korunka jsou na 12. hodině a sekundová komplikace na 6. hodině.

Náramkové hodinky využily z obou typů něco

Zajímavé je, že když kapesní hodinky postupně vytlačily náramkové hodinky, praxe ukázala, že nejlepším řešením je savonnettový strojek v pouzdře Lépin, což způsobilo a stále způsobuje nekonečný zmatek v této terminologii. Jde totiž o to, že hodinky typu Lépine s otevřeným ciferníkem měly korunku na místě, kde je třeba připevnit úchyt pro řemínek. Savonnettový strojek měl sice správné rozložení, ale otevření víka pro přečtení času vyžadovalo použití pravé ruky a mařilo tak záměr náramkových hodinek – tedy bleskově odečíst čas pouhým pohledem.

Ale ještě že nás mobily opět naučily nosit časomíru v kapse😉.

Jak přišly ke svým názvům?

Když je ochranné víko hodinek typu Savonnette zavřené, tvar pouzdra hodinek připomíná kus kulatého mýdla s mírně vyklenutým horním a dolním okrajem. To je ve francouzštině nazýváno „savonnette“ (tedy mýdlíčko) a odtud název.

Anglická a tedy nutně o něco drsnější varianta názvu vznikla v souvislosti s honem na lišku, kdy lovci potřebovali jednou rukou otevřít hodinky a přečíst čas (tedy používali tento typ uspořádání strojku a ciferníku), zatímco v druhé ruce drželi otěže svého koně – tedy huntera („hunter” v angličtině lovecký kůň, též lovec).

Název Lépine je méně poetický – jde o jméno hodináře, který tento typ strojku sestavil, případně o jeho vlastní verzi hodinek, které mají otevřený (open) pohled na ciferník – tedy „face“ bez pouzdra.

Savonnetty pod drobnohledem

Nevýhodou kapesních hodinek s vnějším plným pouzdrem (někdy také nazývaných Full Hunter – viz podrobnější názvosloví níže) je plně zakrytý ciferník. V průběhu lovu chránilo vnější přídavné víko hodinky před rozbitím. V současnosti, při zachování historické podoby pouzdra, tím pádem musíte počítat s robustnějšími hodinkami a uživatelsky náročnějším odečítáním času. Nicméně pro ty z vás, kteří si chtějí užít závan starých dobrých časů, může být naopak víko navíc kladná vlastnost, díky níž si své kapesní hodinky užijete se vším všudy a patřičně demonstrativně je budete používat. 

Co když ale čas kontrolujete často? Možné řešení hledejte pod názvy Demi Savonnette, nebo alternativně Half Hunter. Tyto kapesní hodinky mají uprostřed víka malé okénko, přes které čas odečtete bez otevření víka. Můžete se setkat i s názvem Napoleon, za čímž stojí příběh o císařově frustraci z nutnosti hodinky neustále otevírat. Prý svůj problém vyřešil typicky přímočaře – vzal nůž a do víka prostě udělal díru. Stále tu ale platí, že pro odečtení přesného času musíte víko zakrývající sekundový subciferník otevřít.

Když odbočíme od designu pouzdra, má tento typ kapesních hodinek následující uspořádání strojku, a tím pádem i ciferníku:

  • 12. hodina je orientována nahoru, 
  • korunka na 3. hodině,
  • případná sekundová komplikace na 6. hodině,
  • pant víka je na 9. hodině, takže se hodinky otevírají směrem od prstů.

V čem se liší hodinky Lépine (Open Face)

Hodinky typu Lépine sestrojil v 18. století Jean Antoine Lépine, který radikálně přepracoval a tím i ztenčil tehdejší standardní hodinkový strojek. Výšku pouzdra ještě snížil následným odebráním vnějšího pouzdra. Právě tento odkrytý design označuje název Open Face, který Lépin ve své touze vyrábět co nejtenčí hodinky, využíval nejčastěji. Díky jejich oblibě byly časem jako Lépin označovány jakékoli hodinky s otevřeným ciferníkem.

Otevřené kapesní hodinky typu Lépin poznáte také podle tohoto uspořádání strojku a ciferníku:

  • na 6. hodině mívají sekundovou komplikaci, pro což ale není žádný technický důvod, zkrátka to vypadá dobře
  • korunka a očko se nachází na 12. hodině

Rozdíl ve dvou základních typech kapesních hodinek se samozřejmě týká i strojků. Obvykle mají stejné komponenty, ty jsou ale odlišně uspořádané na spodní a horní desce, nebo můstku.

Jaké kapesní hodinky seženete v moderní verzi?

Mezi prověřenými značkami v našem eshopu kapesní hodinky nabízí hned 3 – Tissot, Epos a Festina

  • Tissot výběr usnadňuje pojmenováním kolekcí kapesních hodinek podle 2 výše uváděných typů: Savonette a Lepine, oba typy jsou v quartzové i manuální verzi. Kromě toho nabízí i skeletony ve verzi Lépine s oboustranným průhledem na strojek, nebo v úpravě Stand Alone s nožičkami umožňujícími postavení na stůl.
  • Epos vsadil plně na manuální pohon a typ Lépine. V nabídce najdete jak moderní minimalistické, tak s tradičním designem, skeletony i samostatně stojící skeletony, od kterých neodtrhnete oči.
  • Festina nabízí cenově dostupné kapesní hodinky v Quartzu, a to jak savonnettové, tak Lépine.

Kde se vůbec kapesní hodinky vzaly?

Máte chuť číst dál? V tom případě se ještě můžeme podívat do historie. První přenosné – tedy kapesní hodinky vznikly z potřeb přesnější časové orientace, patrně kolem roku 1600. Vnější bronzový plášť měl vejčitý tvar, rytý ciferník a pouze jednu hodinovou ručičku.

Podle svého tvaru se tyto hodinky označují jako Norimberská vejce a obvykle se uvádí, že je sestrojil norimberský hodinář Peter Henlein. Ve skutečnosti vznikly spíše až po jeho smrti, tedy po roce 1542. Byly bohatě zdobené a na jedno natažení dokázaly jít až 40 hodin. Poháněla je ocelová pružina a oscilátorem byl lihýř (vahadlo s vřetenovým krokem). 

Příruční hodinky byly symbolem společenské prestiže. Vzhledem k jejich pořizovacím nákladům se jimi mohli pyšnit pouze velmi bohatí lidé, které bychom navíc v dnešní době nejspíš označili za technologické průkopníky. Takovým byl i anglický král Karel II., který údajně využil tehdejší módní novinky – vesty s kapsou, právě k nošení svých hodinek. 

Móda vedla i k dalšímu přerodu kapesních hodinek do současné podoby. Původní vejčitý typ, jejich majitelé nosili zavěšený na krku, protože se do kapsy jednoduše nevešel. Navíc jejich nerovnoměrný chod velmi ovlivňoval přesnost, takže šlo po nějakou dobu víc o módní rozmar bohatých, než o spolehlivý nástroj k měření času.

Časem se ale hodináři naučili snižující se sílu pružiny velmi pracně kompenzovat a z hodinek se stal použitelný nástroj. Pak už mělo smysl čas sledovat v menších úsecích a na ciferníku postupně k hodinové ručce přibyly další. Radikální zlepšení přesnosti a možnost strojek sestavit do moderního a velmi plochého pouzdra přinesla až setrvačka, klidové kroky a technologické vynálezy 18. století.

Významné momenty v historii kapesních hodinek

  • První sériovou výrobu kapesních hodinek odstartoval Francouz Charles Cusin (Ženeva, 1587).
  • Jen o sto let později asi 100 hodinářských mistrů produkovalo téměř 5 000 hodinek ročně.
  • Během 17. století byl už na hodinkách obvyklý řetízek a průhledný kryt ciferníku.
  • Velký pokrok v roce 1655 přinesl vynález setrvačky s lépe definovanou frekvencí. Hodináři tento výdobytek do své výroby přesto zařazovali velmi váhavě. 
  • Pro snížení tření v čepech se od 18. století používají ložiska z rubínů.
  • Od poloviny 19. století se rozběhla tovární výroba hodinek pro potřeby železničářů, pošťáků, důstojníků a dalších profesí, na čemž stavěly mnohé tehdy vznikající značky.

Jak se vůbec kapesní hodinky nosí?

Máte 6 základních možností, jak nosit kapesní hodinky s vestou:

1. Double Albert – řetízek vede z jedné kapsy přes knoflík vesty do kapsy druhé a opticky vytváří knír.

2. Double Albert with Drop – způsob je stejný, jen je k řetízku v místě knoflíku přidán další kratší řetízekse zavěšenou ozdobou (například mincí).

3. Fob Drop – hodinky jsou v kapse na krátkém řetízku (fob), který je zakončený přívěskem a padá přes okraj kapsy.

4. Single Albert – nejméně okázalý a asi nejčastěji používaný způsob, kdy řetízek jednoduše připnete ke knoflíku a hodinky umístíte do kapsy.

5. Single Albert with Drop – hodinky umístíte jako v předchozím případě a na knoflík vesty přidáte ozdobný závěs.

6. Single Albert with Half Drop – v této verzi je přívěsek navlečený přímo na řetízek hodinek, nebo opět připnutý přídatným řetízkem v polovině hodinkového řetízku, a visí uprostřed mezi kapsou a knoflíkem. 

Správný muž má v kapse… hodinky, aneb jde to i bez vesty

Kapesní hodinky můžete nosit i v kapse džínů – zde marnivost módy dalece přesáhla její velkou proměnlivost a zakonzervovala pro milovníky kapesních hodinek tu krásnou a naprosto nepoužitelnou miniaturní přední kapsičku. Ano, ta byla původně navržena pro potřeby uložení kapesních hodinek v džínách – tehdy velmi odolném pracovním oděvu. Takže bod pro ty, kteří ji už zaplnili kapesními hodinkami.


Dodatek pro vytrvalé – co vám ještě pomůže při výběru

Dva hlvní typy kapesních hodinek můžeme rozdělit do dalších 6 variant, které na první pohled rozeznáte podle vzhledu. Ten má historické souvislosti, ale ovlivní i vaši uživatelskou zkušenost, takže každému bude lépe vyhovovat jiná verze – ať už čistě z pohledu užívání, vzhledu, nebo jen z nostalgie: 

1. Kapesní hodinky Open-Face

Moderní verze Open Face kapesních hodinek navíc s průhledným dýnkem – Epos Pocket Watch 2003.188.29.54.00

Tento design si asi každý představí, když se řekne kapesní hodinky. Když už jsme u podrobnějšího dělení, tak se můžete setkat ještě s variantou strojku Lépine v loveckém pouzdře s natahovací stopkou na 3. hodině, označovaným jako sidewinder.

A pro zajímavost, hodinky schválené v roce 1908 pro železniční provoz, byly další variantou Open Face hodinek s natahovací stopkou na 12. hodině a subciferníkem na 3. hodině, jejichž moderní verzi vidíte na obrázku.

2. Kapesní hodinky Hunter-Case

Jde o lovecké pouzdro s kovovým víkem nebo krytem s pružinovým pantem, které kopíruje tvar hodinek. Víko je navrženo tak, že se zavře přes sklíčko a zapadne na své místo. Hodinky a ciferník jsou chráněné a odečtení času je možné po otevření pouze 1 rukou, což byl především požadavek anglických lovců. Francouzské označení Savonnette jen postrádá onen lovecký kontext.

Hunter-Case pro městské lovy beze zbraní – Epos Pocket Watch 2078

Původní podoba těchto hodinek má panty víka na 9. hodině a stopku, korunku a poutko na 3. hodině. Moderní verze mají panty víka na 6. hodině a stopku, korunku a poutko na 12. hodině. Subciferník je v obou případech na 6. hodině.

3. Kapesní hodinky Full Hunter

Kapesní hodinky s otevřeným ciferníkem dříve nebyly pro svou křehkost vůbec populární (skleněné, křišťálové, nebo berylové sklíčko a porcelánové ciferníky). Aby mohli lidé naplno využít potenciál měření času, potřebovali naopak velmi odolné hodinky.

Proto byl vyvinut typ Full Hunter – kapesní hodinky s kompletním krytem opatřeným pantem. Co se týká vzhledu vnějšího pouzdra, bylo často pracně zdobené například iniciálami, obrázkem, nebo fotografií na vnitřní straně. Zjišťování času však mohlo být pro otevírání krytu docela obtížné, proto šel vývoj cestou designu Half Hunter.

4. Kapesní hodinky Double Hunter

Tato verze má vnější pouzdro otevírací i na zadní straně – a to jak jinak, než z důvodu možnosti pozorovat chod hodinek.  

5. Kapesní hodinky Double Half-Hunter

Tento typ má navíc na předním víku okénko. I v tomto případě může jít o hodinky s průhledným dýnkem, nebo skeletony.

6. Kapesní hodinky Demi (Half) Hunter Case, také Demi Savonnette

Tato varianta loveckého pouzdra má vnější víko se skleněným panelem, nebo jen otvorem uprostřed, který dovoluje pohled na část ruček. Na vnějším víku byly vyznačeny indexy, často modře smaltované, takže můžete čas odečítat, aniž byste museli pouzdro otevírat.

Kapesní hodinky pro zdravotní sestry

Speciální odnoží kapesních hodinek jsou hodinky pro zdravotníky, které paradoxně obvykle nejsou umístěné v kapse. Jakožto dámská varianta mají podstatně menší pouzdra a často kratičký řetízek, nebo popruh, na jehož konci je spona, či špendlík k upevnění na náprsní kapsu nebo límec. Popruh je umístěný na 6. hodině, takže ciferník je opticky vzhůru nohama. To umožňuje uživatelce čas odečíst pouhým pohledem na hrudník, což je z hygienických důvodů ve zdravotnictví preferováno.

Ideálním místem pro nošení kapesních hodinek je vesta. S pomocí řetízku s nejrůznějšími typy uchycení hodinky zafixujete přímo na kapse, nebo v knoflíkové dírce. Skvělé je, že současná móda nabízí mužům mnohem víc příležitostí k nošení vesty, než jen při návštěvě divadla, nebo na setkáních milovníků historie. 


Velký výběr kapesních hodinek najdete na https://www.helveti.cz/kapesni-hodinky.

Použité zdroje:

https://www.vintagewatchstraps.com/watchcases.php#savlep

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodinky

https://www.brelsen.com/blogs/news/the-pocket-watch-its-origins-and-everything-you-need-to-know

https://www.brelsen.com/blogs/news/6-ways-to-wear-a-pocket-watch

Rádi si čtete naše články? Navštivte také náš e-shop s hodinkami.
Přihlaste se k odběru novinek:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.