Jak nastavit a ovládat hodinky: Průvodce pro začátečníky

Tento příspěvek poslouží především jako obecný návod všem, kteří si nejsou jisti, jak ovládat svoje hodinky. Budeme se věnovat základnímu nastavování a obsluze těch nejběžnějších funkcí, které můžete na časomírách najít. Pro zjednodušení bude u každé části k dispozici také přehledná grafika, která by vám měla se seřízením pomoci. Samozřejmě zde nejde vyjmenovat všechny hodinkové komplikace, které existují, ale pokud hledáte základní přehled o tom, jak ovládat jednoduché hodinky, jste na správném místě. 

Pokud byste si nebyli jisti významem některých pojmů, určitě také koukněte na náš Hodinářský slovník, který jsme pro vás nedávno aktualizovali. Kromě doprovodných obrázků tam najdete vysvětlení všech názvů a označení, které by vás mohly na hodinkách zaskočit.

Rozběhnutí hodinek

Předtím než budeme cokoliv nastavovat, je nutné, aby byl daný kousek v provozu. Základní rozdíly v rozběhnutí hodinek jsou podle typu strojku uvnitř. Pojďme si je krátce nastínit:

Bateriové hodinky

Někdy označované jako quartzové, jsou hodinky s konstrukčně jednoduchým strojkem, který bere energii z malé baterie. Takové kousky poznáme tak, že tikají po jedné sekundě a na číselníku nebo na zadním dýnku mají často napsáno „quartz“ nebo „quartz movement“.

Na jednu baterii vydrží standardní strojek nepřetržitě běžet okolo 2 – 3 let. Pokud před sebou máte takové hodinky a nejsou v chodu, je nutné baterii nejdříve nechat vyměnit. Určitě nedoporučujeme to dělat svépomocí, pokud nemáte předchozí zkušenosti. Raději se obraťte na solidní hodinářství v okolí, kde vám to udělají na počkání a třeba i s testem voděodolnosti.

Mechanické hodinky

Hodinky s „klasičtějším“ typem strojku, který může být buď manuální nebo automatický. Jejich vteřinová ručička se pohybuje mnohem plynuleji a tiká několikrát za sekundu. Na číselníku a dýnku můžeme často najít označení „automatic“ „self-winding“ nebo „mechanical“ a nezřídka je možné samotný strojek obdivovat i skrz průhledné zadní dýnko.

Manuální

Takové hodinky je pro rozběhnutí nutné natáhnout korunkou, protože v sobě žádnou baterii nemají. Toho docílíme jednoduše tak, že v pozici, kdy je korunka nejblíž pouzdru (tedy „zacvaknutá“) ji začneme otáčet po směru hodinových ručiček, nebo-li směrem od sebe (představte si, že na čele korunky je číselník).

Během cca 10 – 20 natažení (může se lišit model od modelu) strojek dostane dostatečné množství energie pro chod na několik desítek hodin dopředu. Většina moderních hodinek už má systém, který zabrání „přetažení“, takže není nutné se bát, že byste to s otáčením korunky přehnali. Jednoduše to po nějaké chvíli přestane jít. V takovém případě se již nepokoušejte na sílu dále otáčet, protože byste mohli hodinky poškodit.

Automatické

V drtivé většině případů je možné je rozběhnout úplně stejně jako manuální (výjimku tvoří například strojky Swissmatic). Oproti manuálům ale není vhodné je takto natahovat každý den až do plné rezervy chodu a je lepší otočit korunkou pouze párkrát dokud se nerozběhne vteřinová ručička.

O zbylé dotažení se totiž postará rotor, což je součástka strojku uvnitř hodinek, která se otáčí s tím, jak pohybujete zápěstím. Svým pohybem dotahuje rotor strojek automaticky (odtud název „automaty“). Pokud byste hodinky nosili pořád, teoreticky se vám nikdy nezastaví. Údaj, který říká, za jak dlouho plně natažené automaty přestanou jít, se nazývá rezerva chodu. Tu najdete nejčastěji ve specifikacích strojku hodinek. Nejčastěji jde o rezervu kolem 40 hodin, některé speciální strojky mají až 80 hodin, high-ed strojky pak i 10 dní.

Šroubovací korunka: Jde o vymoženost podporující voděodolnost hodinek, kterou však najdeme jen na některých časomírách. Důležité je vědět, že abychom mohli s korunkou hodinek jakkoliv manipulovat, musíme ji nejdřív proti směru hodinových ručiček (k sobě) vyšroubovat ze závitu. Stačí tedy jemně točit, dokud mírně neodskočí od pouzdra. Následně je možné natáhnout strojek nebo dále upravovat čas a komplikace.

Při zašroubování je nutné jemně trefit závit a dát si pozor, abyste ho nestrhli. To totiž bývá jeden z nejčastějších důvodů oprav, společně s vytopenými hodinkami, do kterých voda nateče poté, co korunku zapomenete zašroubovat.

Nastavování času

Ten nejzákladnější a velmi jednoduchý proces. Čas na hodinkách měníme pomocí korunky, která se běžně nachází na 3. hodině, tedy na pravé straně pouzdra. Při běžném používání hodinek ji určitě nechávejte v 1. pozici, tedy úplně zacvaknutou k samotnému pouzdru. Díky tomu snižujete riziko jejího poškození při nošení a hodinkám zůstává deklarovaná voděodolnost (při vycvaknuté korunce s žádnou odolností proti vodě nepočítejte – viz výše – korunka šroubovací).

Pro nastavení času na jednoduchých hodinkách se třemi ručkami (tj. hodinovou, minutovou a vteřinovou), je nutné korunku jemně vycvaknout ve směru od pouzdra z 1. pozice do 2. pozice. Následně se otáčením po směru hodinových ručiček dá nastavit přesný čas a poté jednoduše zacvaknout korunku zpět.

Určitě nedoporučujeme nastavovat hodiny proti směru hodinových ručiček (k sobě), protože na to strojky (zejména ty mechanické) nejsou stavěné. Jedna či dvě hodiny pozpátku sice vaše časomíry automaticky neponičí, ale určitě je lepší se tomuto úkonu vyhnout.

U některých hodinek se jejich vteřinová ručička zastaví poté, co vycvaknete korunku do pozice pro nastavování času. Toto není závada, ale drobná vymoženost (nazývaná hacking), která umožní na vteřinu přesné nastavení. Jednoduše nechte doběhnout vteřinovou ručičku na 12. hodinu, poté korunku vytáhněte, nastavte čas a korunku zacvakněte zpět až ve chvíli kdy se váš vzorový čas (například na počítači) dostane právě na XX:00. Tímto způsobem poběží hodinky na sekundu přesně.

Datumové okénko

Pokud mají hodinky datumové okénko, obvykle přibude na korunce ještě jedna pozice. V takovém případě jsou celkem tři a při vytahování korunky ucítíte jemné usazení do 2. pozice: 

1. pozice na nošení a natahování u mechanických hodinek (zacvaknuto k pouzdru)
2. pozice na překlápění data
3. pozice na nastavování samotného času, jak jsme si vysvětlovali výše

Důležité je zmínit, že stejně jako hodiny i datum je nutné nastavovat po směru času. Pokud vaše hodinky ukazují 15. den v měsíci ale ve skutečnosti je teprve 13., čeká vás bohužel celé kolečko. Až na úplné výjimky není zkrátka u většiny hodinek dobré se pokoušet přeskočit o dva dny zpět.

Zejména u starších hodinek se můžete setkat i s tím, že datumové okénko sice mají, ale nedisponují žádnou „mezipozicí“, ve které by šlo datum jednoduše překlápět. V takovém případě lze u některých strojků buď přeskakovat minutovou ručičkou tam a zpět přes půlnoc, anebo zkrátka otáčet čas o 24 hodin tolikrát, dokud se na požadované datum nedostanete. Téměř všechny moderní hodinky mají však tohle již vyřešené právě 2. pozicí korunky.

Při nastavování data si určitě dejte pozor i na tzv. danger zone. O tomto tématu jsme se více rozepsali v článku Jak správně zacházet s mechanickými hodinkami? Každopádně stručně – při nastavování data dejte pozor, aby čas hodinek neukazoval mezi 9. hodinou večerní a 3. hodinou ranní.

Během poledne je to jedno, každopádně okolo půlnoci strojek postupně překlápí datumovku sám a tento proces nějakou chvilku trvá. Pokud v takový moment vycvaknete korunku do 2. polohy a začnete datum přetáčet také, mohl by se strojek poškodit. Jednoduše tedy před nastavením data přehoďte čas mimo tuto zónu a vše bude v pořádku.

Den v týdnu

Občas přibude k datumovému okénku také ukazatel dne v týdnu. Pro jeho nastavení není potřeba se učit nic nového, drtivá většina strojků je totiž postavena tak, že stačí vycvaknout korunku do 2. polohy pro nastavení data a následně začít otáčet v opačném směru, než se nastavuje datumovka. V tomto případě nehrozí žádné poškození strojku, protože je na to konstruovaný a nadále je samozřejmě možné nastavovat i samotné datum otáčením po směru času.

Jinými slovy každý směr otáčení korunky ovládá jednu z komplikací – hodinářských funkcí – datum a den v týdnu. Více se dozvíte v článku Vše mezi datumovkou a věčným kalendářem (v článku najdete i odkazy na pokračování seriálu o hodinkových kalendářích).

GMT funkce

Pokud disponují vaše hodinky funkcí GMT – tedy čtvrtou ručičkou zobrazující druhou časovou zónu – je možné ji nastavovat dvěma způsoby. A to podle toho, o jaký typ této komplikace se jedná:

Office (kancelářské) GMT

Tento druh výše zmíněné komplikace funguje většinou podobně, jako kdyby vaše hodinky měly ukazatel dne v týdnu. Při vytažení korunky do druhé pozice tedy stačí otáčet ručičkou proti směru hodinových ručiček a čtvrtá GMT ručka by se měla začít nezávisle otáčet. Po vytažení korunky do 3. pozice pak můžeme nastavovat všechny ručičky zároveň.

True GMT

Někdy označované i jako „Traveler (cestovatelské) GMT“ je taková verze této komplikace, kterou najdeme především u dražších kousků. Rozdíl oproti Office GMT je takový, že v druhé pozici korunky můžeme nezávisle nastavovat pouze hodinovou ručičku, která skáče v intervalech po 60 minutách.

Není tedy možné si přehodit jedním otočením datum, ale velká výhoda spočívá v tom, že objet celých 24 hodin je s přeskakováním po hodině velmi rychlé, a navíc to není problém dělat i pozadu. Pokud byste tedy cestovali, ocitli jste se v nové časové zóně a vaše hodinky ukazovali čas o tři hodiny napřed, není problém se v rychlosti vrátit (i přes půlnoc) a nemusíte přitom vůbec měnit hlavní hodinovou a minutovou ručičku.

Různých druhů zobrazení časů v jiných časových pásmech je celá řada. O základním rozlišení jsme psali v článku GMT hodinky přehledně, díl 1 – True and False GMT, kde najdete odkazy na další články GMT série.

Chronograf (hodinky se stopkami)

Chronograf je také označovaný jako analogové stopky. Jde o další ručičky na číselníku, které umožňují přesné měření daného časového úseku. Ovládat je můžeme díky tlačítkům nejčastěji se nacházejících na druhé a čtvrté hodině, tedy vedle korunky. Nespleťte si také sekundovou ručku s ručkou chronografu. Na hodinkách se stopkami je sekundová ručka v jednom z budíčků (subciferníků) a velká nejštíhlejší ručka patří ke stopkám.

Horní tlačítko slouží pro aktivaci, takže jeho stiskem se rozběhne stojící vteřinová ručička. Dalším stiskem stejného tlačítka je pak možné čas zastavit. Poté co sekundovka stojí ji můžeme spodním tlačítkem vynulovat do základní pozice.

Pozor na pořadí mačkání tlačítek

To platí pro mechanické chronografy. Pokud byste totiž měli pouze jednoduchý chronograf a ne tzv. flyback (což většina hodinek nemá) a chtěli vyresetovat měření spodním tlačítkem ještě za chodu vteřinové ručičky sloužící pro měření, riskujete poškození strojku. Vždy tedy sekundovou ručku nejdříve zastavte a až poté resetujte.

Zejména u bateriových chronografů se občas může stát, že po vyresetování se ručička chronografu nevrátí přesně na 12. hodinu, ale zůstane o pár minut mimo. V případě mechanických variant máte zaděláno na problém, který bude nutné řešit v servisu, ale pro quartzové strojky to neznamená žádnou katastrofu.

Takové kalibry je možné kombinací stisků tlačítek (případně vytažení korunky) přepnout do režimu pro kalibrování vteřinové ručičky chronografu a následně její pozici mírně upravit. Postup je však pro každý strojek jiný, takže zde nemůžeme dát jen univerzální návod jak na to. Obecný postup pro seřízení chronografu najdete na odkazu, anebo se na nás s konkrétním modelem obraťte a my vám rádi pomůžeme.

Další subciferník navíc mají i hodinky s tzv. mimostřednou vteřinovkou – tyto ale funkci stopek nemají. Subciferník slouží čistě jako ukazatel sekund. Jen jeho ručka neobíhá spolu s minutovou a hodinovou kolem středu.

Kalendář

Kalendářní funkce jsou poněkud složitější komplikace než některé výše zmiňované. Jde v podstatě o rozšíření klasických hodinek s datem nebo Day Date (den v měsíci a den v týdnu) funkcí. Obecně rozlišujeme několik druhů kalendářů:

Jednoduchý kalendář

Anglicky nazývaný triple, případně complete calendar. Kromě data a dne v týdnu na něm najdeme také ukazatel měsíce v roce, případně měsíční fázi.

Pro jeho správný chod je nutné ho několikrát ročně přenastavit, protože počítá s každým měsícem jako kdyby měl 31 dní. Ovládání je možné nejčastěji pomocí korunky a tlačítek na boku pouzdra, ale existují i hodinky, které to vyřešily po svém a mezi jednotlivými ukazateli tak lze přeskakovat třeba pomocí otáčení lunetou. Vzhledem ke specifické konfiguraci každých hodinek ale nelze popsat jeden postup, který by byl univerzální.

Roční kalendář

Složitější varianta běžného kalendáře, která již počítá s různými délkami měsíců v roce. Přenastavení však vyžaduje 1x za rok, a to v únoru, který se svojí délkou vymyká všem ostatním. Nastavování hodinek však funguje na stejném principu jako u jeho jednodušší varianty.

Věčný kalendář

Velmi složitá komplikace, která se vedle tourbillonu nebo třeba minutové repetice řadí mezi ty nejprestižnější hodinářské funkce. Kromě dne v týdnu, data a měsíce můžeme na hodinkách často najít také ukazatel letopočtu, případně přestupného roku. V případě nepřetržitého chodu jsou hodinky schopné ukazovat správné údaje v podstatě navždy (nejčastěji je to ale omezené rokem 2100, který sice není přestupný, ale hodinky ho za něj považují)

Při nastavování hodinek s kalendářem určitě doporučujeme mít po ruce návod a důkladně si ho pročíst. Každý model totiž funguje trochu jinak a nezřídka je zapotřebí také použít nástroj umožňující mačkání tlačítek zapuštěných do pouzdra. Ten by však měl být součástí balení každých nových hodinek, u kterých je potřeba. 

Závěr

Už v úvodu zaznělo, že vzhledem k celkovému množství bohužel nejde shrnout všechny komplikace a způsob jejich nastavování. Doufáme ale, že tento článek vám pomohl se anebo pokud jste úplný začátečník anebo jste se s danou komplikací třeba setkali poprvé.

kdybyste však měli jakékoliv dotazy ohledně dalších vymožeností, které lze na hodinkách najít, určitě se na nás neváhejte obrátit, rádi vám poradíme.