Jak Garmin rozdrtil Suunto jeho vlastními zbraněmi a proč se dnes potkávají u soudu

Neodehrává se však na horských hřebenech ani ultramaratonských trasách, ale v chladných soudních síních. Přitom při pohledu do nedávné historie zjistíme jednu fascinující skutečnost. Kdyby před lety finské Suunto nevyrobilo svůj legendární model Ambit, americký gigant Garmin by dost možná nikdy nevytvořil svůj nejúspěšnější produkt, řadu fenix, v podobě, v jaké ji známe dnes.

Aktuální soudní spor aneb kdo koho vlastně kopíruje

Celá aktuální kauza odstartovala v září roku 2025. Společnost Suunto, respektive její současná mateřská firma Dongguan Liesheng, podala žalobu na Garmin pro údajné porušení pěti technologických patentů. Na první pohled se mohlo zdát, že jde o běžnou firemní potyčku, ale Garmin nenechal nic náhodě. Namísto pasivní obrany přešel do masivního a naprosto drtivého protiútoku.

Odpověď Garminu má podobu fascinujícího právního dokumentu o rozsahu 218 stran, který podrobně rozebírá nejen právní kličky, ale i samotnou podstatu technologického vývoje obou značek. Prvním úderem Garminu bylo upozornění na procesní chybu, Suunto podle nich zažalovalo nesprávnou firemní entitu v rámci složité struktury Garminu. To je však jen začátek.

Největší ironií celého sporu je obvinění ze strany Suunta ohledně měření dechové frekvence pomocí optického snímače tepu. Garmin na toto obvinění reagoval s téměř jízlivou přesností. Právníci Garminu soudu předložili důkazy, že Suunto si právě tuto technologii od americké značky licencovalo již v roce 2003. Právní i logický argument je zde naprosto neprůstřelný, nemůžete si patentovat technologii, kterou jste se prokazatelně naučili od konkurence a ještě za ni platili licenční poplatky.

Masivní protiútok Garminu a rentgenové snímky

Garmin se nespokojil pouze s obranou a podal vlastní křížovou žalobu. Ta obsahuje obvinění Suunta z porušení dalších pěti patentů, které patří Garminu. Týkají se naprosto klíčových prvků moderních chytrých hodinek. Jde především o konstrukci takzvaných slotových antén, jejich přesné umístění uvnitř nositelné elektroniky a také technologii integrované svítilny.

Zejména u svítilny Garmin tvrdí, že Suunto u svých nejnovějších modelů zcela nepokrytě kopíruje design a funkčnost, se kterou Garmin přišel na trh o mnoho let dříve. Aby svá tvrzení Garmin dokázal, neváhal do soudního spisu přiložit detailní rentgenové snímky a vnitřní technická schématická zobrazení rozebraných zařízení obou značek. Tyto snímky mají vizuálně a nezpochybnitelně prokázat, že vnitřní uspořádání komponentů v hodinkách Suunto nápadně připomíná starší modely Garminu.

V soudních dokumentech navíc Garmin volí velmi ostrou rétoriku. Otevřeně deklaruje, že produkty značky Suunto jsou v současnosti technologicky dva až tři roky pozadu za inovacemi Garminu. Podle amerického výrobce finská značka ztratila schopnost udávat směr a v podstatě pouze pasivně sleduje a kopíruje technologický plán svého úspěšnějšího soka.

Pohled do historie aneb jak to všechno začalo

Abychom plně docenili pikantnost současného obviňování z kopírování, musíme se vrátit v čase o více než dekádu zpět. Píše se rok 2012 a situace na trhu je diametrálně odlišná. Garmin je sice nezpochybnitelným králem silnic a jeho modely Forerunner milují běžci po celém světě, ale v náročném horském a outdoorovém prostředí firma tápe. První generace modelu Garmin fenix byla z dnešního pohledu spíše zmenšenou turistickou navigací připnutou na zápěstí. Hodinky byly pomalé, designově neohrabané a chyběly jim pokročilé sportovní metriky.

V té samé době přichází Suunto s modelem Ambit. Tyto hodinky naprosto redefinovaly celou kategorii outdoorových přístrojů. Finským inženýrům se podařilo spojit extrémní odolnost, přesnost a chytré sportovní funkce. Ambit měl svou GPS anténu vyvedenou do specifického výstupku ve spodní části pouzdra. Tento designový prvek sice působil trochu neobvykle, ale zajišťoval na svou dobu naprosto bezkonkurenční a chirurgicky přesný příjem satelitního signálu. Suunto Ambit se stalo svatým grálem všech horolezců, trailových běžců a dobrodruhů.

Garmin velmi rychle pochopil, že mu v segmentu outdooru ujíždí vlak. V roce 2014 představil model fenix 2. Znalci trhu a technologičtí nadšenci tehdy okamžitě poznali, odkud vítr fouká. Druhá generace fenixu vypadala téměř jako přímá odpověď na Ambit, a to včetně totožného rozložení ovládacích tlačítek a použití inverzního displeje. Garmin se v té době nijak zvlášť netajil tím, že jeho hlavním cílem je přetáhnout zaryté uživatele Suunta. Výsledek byl však stále rozpačitý, software Garminu trpěl dětskými nemocemi a přesnost GPS stále nedosahovala kvalit finského konkurenta.

Zlomový rok a zrození legendy jménem fenix 3

Bod zlomu přišel v roce 2015. Garmin představil model fenix 3 a svět sportovních hodinek se navždy změnil. V komunitě technologických testerů se tehdy veřejně šuškalo o tom, že vývojáři Garminu měli ve svých laboratořích modely Suunto Ambit rozebrané do posledního šroubku. Neformálně přiznávali, že Suunto pro ně představovalo absolutní benchmark kvality, kterému se chtěli a museli vyrovnat.

Garmin však finský model pouze neokopíroval, on ho vzal a po všech stránkách vylepšil. Největší revolucí byla takzvaná EXO anténa. Inženýrům Garminu se podařilo integrovat přijímač GPS signálu přímo do kovové lunety obklopující ciferník. Díky tomuto geniálnímu kroku mohli odstranit onen neestetický plastový výstupek na řemínku, který byl pro Suunto tak typický. Fenix 3 najednou vypadal jako luxusní doplněk, který si manažer mohl vzít k obleku na obchodní schůzku a odpoledne s ním vyrazit na náročný horský trénink.

K tomu Garmin přidal barevný displej, zatímco Suunto stále spoléhalo na monochromatické zobrazení. Otevření vývojářské platformy Connect IQ pak znamenalo pomyslný hřebíček do rakve finské dominance. Zákazníci si mohli hodinky plně personalizovat, stahovat nové ciferníky a aplikace. Žák v tu chvíli definitivně překonal svého učitele.

Smutná realita současnosti a výměna rolí

Dnes, po mnoha letech od vydání třetí generace fenixu, se role na trhu zcela obrátily. Suunto bojuje o své místo na slunci a snaží se technologicky dotáhnout na ekosystém, který Garmin mezitím vybrousil k naprosté dokonalosti. Zatímco v minulosti Garmin obdivoval a studoval odolnost a přesnost Suunta, dnes se finská značka u svých nejnovějších modelů Vertical a Race snaží implementovat funkce a mapové podklady, které jsou u Garminu již dávno standardem.

Současná soudní bitva je tak fascinujícím vyvrcholením této letité rivality. Garmin už dávno není tím outsiderem s neohrabaným softwarem, který se snaží okopírovat úspěšný finský recept. Dnes je to dominantní predátor celého trhu, který si své těžce vydobyté technologické patenty hlídá s maximální agresivitou a neváhá své konkurenty zadupat do země.

Co to znamená pro běžného uživatele

Ačkoliv právní bitva působí dramaticky, běžný uživatel a sportovec se zatím nemusí ničeho obávat. V krátkodobém horizontu nebudou hodinky ani jedné značky ztrácet své funkce a podpora poběží dál bez přerušení. Tyto spory na korporátní úrovni se obvykle vlečou dlouhé roky a stojí obě strany miliony dolarů za právní zastoupení.

Historie technologických válek ukazuje, že podobné spory většinou nekončí zničením jedné ze společností. Mnohem pravděpodobnějším scénářem je, že po letech vzájemného vyčerpávání dojde k mimosoudní dohodě. Firmy si vzájemně licencují své patenty a budou pokračovat ve vývoji. Je však zajímavé sledovat, že Garmin nevede válku jen na jedné frontě. Paralelně totiž probíhá další obří patentový spor, tentokrát s populární platformou Strava, který se týká virtuálních segmentů a teplotních map.

Trh se sportovní elektronikou dospěl a s ním i praktiky velkých hráčů. Z romantického souboje o nejlepší sporttester pro horolezce se stal tvrdý byznys, kde se bojuje o každý řádek zdrojového kódu a milimetr antény. Ať už spor vyhraje kdokoliv, my jako zákazníci můžeme jen doufat, že tato rivalita bude i nadále motorem pro inovace, přesně tak, jako tomu bylo v dobách legendárních modelů Ambit a fenix.

Zdroj úvodní fotografie: iRunFar