Možná jste na to sami narazili. Zajímá vás, proč se na ciferníku objevuje římská čtyřka IIII místo IV? Odpověď najdete v historii i designu… a v článku.
Všimli jste si toho někdy? Snad každý z nás je obeznámen s pravidly zápisu římských čísel. Proč ale na číselníku hodinek s římskými číslicemi na čtvrté hodině nejčastěji vídáme IIII místo jinak běžně používaného IV? Historických teorií charakteristické typografie hodinek je hodně, i pár čistě praktických důvodů. Pojďme se na ně podívat.
Autorem článku je Tomáš Ejem
Obsah článku
1. Historie římských čísel
Jedno z vysvětlení říká, že takzvaný aditivní princip (tedy zápis římské číslice IIII) byl historicky první. Ve starověku ho používala drtivá většina číselných soustav, zatímco subtraktivní princip (IV) se objevil až v období římské říše. Ten však – až na několik výjimek – nikdy nebyl přijat jako oficiální norma. Tím se rozumí například nápisy, památníky nebo třeba i sluneční hodiny.
Když se tedy v 15. století objevily hodiny v podobě, jak je známe dnes, používal se na jejich cifernících tehdy rozšířenější aditivní zápis. To ale stále nevysvětluje, proč i na dnešních hodinách a hodinkách převládá právě aditivní zápis – přestože v běžném psaní římských číslic dnes dominuje varianta subtraktivní.
2. Gramotnost
Statistika z roku 2019 uvádí, že na světě je gramotných téměř 90 % lidí. Nebylo tomu tak vždy. Gramotnost byla dlouho výsadou vyšších vrstev společnosti, a to může být jeden z důvodů, proč se hodinářská čtyřka v historii udržela. Lidé neuměli číst ani psát, natož sčítat a odčítat. Pro negramotné bylo údajně snazší pochopit aditivní princip a takto znázorněnou symboliku římských číslic.
3. Bohové a panovníci
V římské mytologii byl Jupiter (latinsky „IVPITER“) bohem hromů a blesku. Římská obdoba řeckého Dia byl zároveň vládcem všech bohů. Použití prvních dvou písmen jeho jména – „IV“ – by mu podle některých výkladů mohlo ublížit nebo ho urazit. Aby se předešlo jeho hněvu, který by mohl přinést strašlivé bouře nebo dlouhá období sucha, začali lidé pro jistotu používat zápis „IIII“.
Podle jiné legendy měl císař Svaté říše římské, španělský král, Karel V . za to, že zápis „IV“ mu přináší smůlu – prý proto, že mu „ubírá jedničku“ z jeho vlastního titulu. A právě z tohoto důvodu údajně prosazoval, aby se místo toho používal zápis „IIII“.
A pak tu máme Ludvíka XIV ., známého jako Král Slunce. Vládnul neuvěřitelných 72 let a 110 dní – vůbec nejdéle ze všech panovníků suverénních států v historii. Jeho přezdívky jako „Král Slunce“ nebo „Ludvík Veliký“ je zjevné, že o sobě neměl nízké mínění. Traduje se, že ion měl vliv na to, že se místo „IV“ na hodinách používalo „IIII“, protože nechtěl, aby se část jeho titulu objevovala na cifernících.



4. Líný hodinář
Teorie líného hodináře říká, že zápis „IIII“ mohl být jednodušší na výrobu. Pokud se číslice odlévaly z kovu, aditivní zápis umožnil použít méně forem. Například jedna forma mohla sloužit pro I až IIII, další pro V až VIIII a poslední pro X až XII. Se subtraktivním zápisem (IV , IX) by bylo forem víc. Obecný konsenzus v hodinářské komunitě je, že tato teorie je velmi nepravděpodobná. Uvedl jsem ji zde spíše proto, abych toto téma pokryl celé.

5. Vizuální balanc
V této části článku vám představím, dle mého názoru, ty asi nejvíc logické a uvěřitelné důvody, proč je lepší používat na hodinkách IIII. A všechny souvisí s tím, jak tento zápis vypadá.
Podle osové souměrnosti sousedí IIII s VIII. Tito „sousedé“ se k sobě hodí víc, než kdybychom použili IV . Pokud bychom rozdělili čísla na číselníku do tří skupin po čtyřech, IIII nám opět vizuálně zapadá do designu ciferníku mnohem líp:
- I, II, III, IIII
- V , VI, VII, VIII
- IX, X, XI, XII
A pokud znovu rozdělíme číselník po svislé ose a spočítáme počet číslic všech čísel na levé i na pravé straně, vyjde nám stejné číslo, a to 14.
6. Výjimky z pravidla
V tomto článku jsem už nastínil, že číselníků s hodinářskou čtyřkou je většina, rozhodně to ale nejsou všechny hodinky na světě. Pojďme si ukázat pár hodinek, které by se v tomto kontextu daly nazvat výjimkami z pravidla.



Pokud byste tedy chtěli jít proti mainstreamu a mít na svých hodinkách „IV“, museli byste své peněžence dobrovolně odlehčit o pár desítek až stovek tisíc. Žádné cenově dostupné hodinky se subtraktivním principem se mi nepodařilo dohledat.
Závěr
Jaký z těchto důvodů tedy může za to, že na číselníku hodinek vídáme nejčastěji IIII místo IV? Je to kvůli Diovi nebo snad Ludvíkovi XIV? Je to čistě estetická záležitost, nebo jen historický přežitek? Žádná z těchto hypotéz není definitivní. Jedno je však jisté: všechny tyto příběhy tvoří zajímavý vhled do historie hodinářství.
Co dalšího na hodinky prozradíme?
- QC aneb co všechno musí hodinky splňovat, aby prošly kontrolou kvality?
- Pražský orloj – chlouba nejen z hodinářského hlediska
- Nejen vodotěsnost. Co dělá z hodinek opravdové potápky?
- Odolnost hodinek G-Shock: Shock Resistant, voděodolnost, MIL-STD-810 a další
Další články od autora:
Komentáře
Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první.