Toto je závěrečný díl seriálu o kalendářních komplikacích v náramkových hodinkách (pokud chcete začít od začátku, tak první díl naleznete ZDE). Nakonec jsme si nechali to nejexkluzivnější. V oblasti hodinek s mechanickým pohonem (bez baterie) tato komplikace patří do oblasti vysoké hodinařiny, neboli haute horologerie. Spolu s tourbillonem a minutovou repeticí tvoří trojici nejvzácnějších komplikací. Zvládnutí těchto komplikací dosahuje jen hrstka nejprestižnějších značek. Exkluzivita věčného kalendáře se samozřejmě odráží i v jeho vysoké ceně (např. cca 630 000 Kč za IWC Portugieser Perpetual Calendar 42, nebo 230 000 za Frederique Constant Highlife Gents Manufacture). V quartzu je díky nižší ceně elektronických komponentů cena daleko nižší.
Obsah článku
Co věčný kalendář zobrazuje?
Věčný kalendář je funkce, která zohledňuje délky jednotlivých měsíců a navíc ještě bere v úvahu přestupné roky. Díky tomuto faktu hodinky s věčným kalendářem teoreticky není třeba seřizovat častěji než 1x za 100 let, kdy dochází k výjimce přestupných let.
Jak rozeznat roční kalendář od věčného?
Mechanické hodinky s věčným kalendářem a ročním kalendářem vypadají velmi podobně. Odlišují se tím, že hodinky s věčným kalendářem obsahují indikátor přestupného roku, a to většinou ve formátu: 1 – 2 – 3 – L) nebo přímo indikaci kalendářního roku (2023). Označení L znamená Leap Year – přestupný rok.
Proč je o tolik vzácnější
Na věčném kalendáři není fascinující jen fungující zobrazení všech nepravidelností kalendářních měsíců, ale také to, že respektuje jednodenní odchylku 1x za čtyři roky. To znamená, že se rychlost ze zdroje energie, který má zpravidla frekvenci 8 polokmitů za sekundu zpomalí na rotaci disku (nebo ručky), která se otočí o 360° 1x za 4 roky. To znamená, že na jedno otočení disk přestupného roku je třeba, aby setrvačka udělala 1 009 843 200 polokmitů {8 x 60 x 60 x 24 x (365 + 365 + 365 + 366)}.
Jak to (na zápěstích) začalo
Zatímco u zrodu mnoha běžných komplikací (funkcí) stojí firma Rolex, je na poli složitých komplikací nejznámější firma Patek Philippe (díky tomu jsou také její produkty velmi oceňované na aukcích vintage hodinek). Nejinak tomu bylo i u věčného kalendáře.
Prvními náramkovými hodinkami s věčným kalendářem byly Patek Philippe 97 975, které byly vyrobeny v roce 1925. Šlo o zakázkovou výrobu.
Skutečným zlomem bylo ale až uvedení Patek Philippe ref.1526, které byly první sériově vyráběné náramkové hodinky s věčným kalendářem. Na trh byly uvedeny v roce 1941 a výroba skončila v roce 1951.
Patek Philippe si to neulehčil tím, že by převzal nějaký velký strojek z kapesních hodinek (mechanismus pro věčný kalendář pro kapesní hodinky si Patek Philippe patentoval již v roce 1889 – Swiss patent No.1018) a tomu přizpůsobil velikost pouzdra. Je třeba si uvědomit, že byly třicáté roky a náramkové hodinky si musely své místo na zápěstích teprve vybojovávat. Popularitu si získávaly zejména menšími rozměry a pohodlností.
Je to neuvěřitelné, ale pánské hodinky Patek Philippe ref. 1526 měly průměr pouzdra 34 mm a výšku 11,5 mm! Celkem se těchto hodinek vyrobilo 210 kusů a pro svůj historický význam na poli hodinářství, prestiž značky, komplikovanost a omezený počet kusů jsou často označovány jako svatý grál sběratelů hodinek. Pokud vás zaujaly, je třeba sledovat aukce v prestižních aukčních domech, protože na běžných hodinkových fórech na ně nenarazíte. Info o hodnotě najdete ZDE.
Nic není dokonalé, a tak byste u těchto průkopnických modelů marně hledali indikátor přestupného roku. Což také znamená, že jejich nastavení asi nebylo (a není) úplně jednoduché…
Příklady zobrazení věčného kalendáře
Jak již bylo naznačeno, na první pohled je věčný kalendář od ročního a také od úplného kalendáře téměř nerozeznatelný. Proto jsou metody zobrazení věčného kalendáře podobné těm, které byly představeny v minulém díle tohoto seriálu (viz ZDE).
Proto se v tomto díle zaměříme zejména na zobrazení přestupného roku, popř. letopočtu:
1) Čtyřletý cyklus – ručka
2) Čtyřletý cyklus – disk 1 – 2 – 3 – L
Popsáno výše, na začátku článku. Na obrázku níže je zobrazený druhý rok ze čtyřletého cyklu – uvnitř subciferníku indikujícího dny v týdnu – pozice 9 hodin.
3) Letopočet (dvě číslice)
Systém, který neřeší staletí a tisíciletí, ale pouze roky a desetiletí. Na hodinkách níže je pátek 28.února 2014.
4) Kompletní letopočet (čtyři číslice)
Velmi zajímavý systém. Na to, abyste viděli všechny číslice druhého kotouče (desetiletí), potřebujete 90 let!
Číslice staletí a tisíciletí jsou sloučeny do jednoho disku a pokrývají období pouhých 299 let. Otáčení této kruhové výseče provádí manuálně hodinářský mistr.
Pohled na věčný kalendář skrze zjednodušenou mechaniku
Existuje také jiný – rebelský pohled na věčný kalendář. Firma Ochs Und Junior šla opačnou cestou, kdy bylo jejich cílem postavit co nejjednodušší nástavbu na nějaký sériově vyráběný strojek. Výsledkem je strojek, který s pouhými devíti přidanými a třemi modifikovanými díly udělá ze strojku Ulysse Nardin UN-118 (hodiny, minuty, sekundy, datum, rezerva nátahu) strojek s věčným kalendářem. Také systém zobrazení je zcela netradiční, indikace probíhá pomocí oranžové výplně v otvorech:
Vypadá to neprakticky a komplikovaně, ale pokud víte, že u indexu druhé hodiny je datum 5., u indexu čtvrté hodiny je 10., na šesté hodině je 15. atd., tak již jen sledujete vzdálenost k nejbližšímu indexu. Člověk musí u odečítání data přemýšlet, ale nepotřebuje tak dobrý zrak, jako u výše uvedených modelů s tradičním systémem zobrazení.
Pokud vás zobrazení zajímá, můžete se ZDE podívat na animaci, na které si můžete přepínat kalendářní informace, zatímco hodinky na obrázku tyto změny zobrazují. Velkým bonusem je také to, že hodinky majitel nastavuje pouze pomocí korunky (žádná přídavná tlačítka).
Za firmou Ochs Und Junior stojí Dr. Ludwig Oechslin, který je v oblasti komplikovaných strojků pojmem. Pokud predikujete, že těch pár komponent bude znamenat nízkou cenu, tak si budete zklamaní, hodinky stojí 21 200 CHF (cca 520 000 Kč), což se blíží výše uvedeným klasickým modelům značek s bohatou historií. Firma nabízí také roční kalendář (zhruba za třetinu ceny toho věčného – ZDE).
Pohled na věčný kalendář quartzovýma očima
Tato řešení sice postrádají kouzlo mechanických strojků, ale nabízí funkce věčného kalendáře pro ty, kteří mechaniku nevyžadují nebo si ji s ohledem na cenu nechtějí kupovat (ne každý má odvahu na to nasadit si na ruku hodinky v ceně menšího osobního automobilu se spalovacím motorem).
Řešení jsou v podstatě dvě, varianty pak celkem tři:
1) Dálkově řízené hodinky
Zde se majitel nemusí o nic starat, hodinky se seřídí samy
a) Hodinky řízené radiovým signálem (musí být v dosahu vysílače)
– Například Junghans ZDE
b) Hodinky řízené GPS signálem
– Viz článek ZDE
2) Quartz hodinky s věčným kalendářem
U těchto hodinek se nastavuje díky elektronice i měsíc či přestupný rok bez toho, že by se po ukončení nastavení zobrazoval, pro lepší pochopení popsáno ZDE.
U obou řešení popsaných výše je téměř pravidlem, že kalendářní informace nejsou zobrazeny. Buď si je nastaví majitel a spoléhá se na nastavení, nebo se hodinky synchronizují několikrát denně pomocí rádiového nebo GPS signálu.
Shrnutí
- Stejně jako u předchozích kategorií, i zde platí, že je mnoho možností.
- S ohledem na prestiž a složitost jsou mechanická řešení velmi nákladná.
- Tyto hodinky mají většinou komplikovanější obsluhu a levný určitě nebude ani jejich servis.
- Je třeba brát zřetel také na čitelnost a přehlednost.
- Quartzové varianty jsou sice cenově násobně dostupnější a vhodné pro každodenní nošení, na druhou stranu zase postrádají kouzlo hodinářské machaniky.
Toto je poslední díl seriálu o kalendářních komplikacích. Cílem nebylo ukázat všechna řešení, ale nastínit možnosti a zmínit nejpoužívanější anebo nejzajímavější řešení kalendářních komplikací.
Text: Vít Černý
Fotografie: IWC, Patek Philippe, Girard-Perregaux, Ulysse Nardin, Ochs Und Junior, Seiko
Doufáme, že vás seriál o hodinkových kalendářích bavil a získali jste (alespoň z části) představu o nádheře a možnostech hodinářského světa. Máte-li tip na další hodinářská témata, která by vás zajímala, dejte nám vědět do komentářů, rádi je zpracujeme.
Kompletní čtení o hodinkových kalendářích bylo něco asi jako vepřo-knedlo-zelo a pivo. Prostě báječné.
Díky, Docent.
Děkujeme! Jsme rádi, že “chutnalo” :))
Budeme se snažit přinášet další a další podobně zajímavé články a seriály.
Za Helveti – Jiří Štencek