Jacqueline Dimier a zapomenutá designová revoluce Audemars Piguet

Jenže dávno před dnešní „hype“ kulturou bylo Audemars Piguet mnohem odvážnější.

Právě 80. léta představují jednu z nejzajímavějších kreativních etap historie manufaktury z Le Brassus. Období plné experimentů, extravagantních tvarů a designů, které často balancovaly na hranici mezi vysokou hodinařinou a šperkařstvím.

A možná překvapivě za částí této estetiky stála žena, o které se dnes v hodinkovém světě mluví mnohem méně, než by si zasloužila – Jacqueline Dimier.

Jacqueline Dimier: žena, která změnila AP

Na rozdíl od mnoha slavných hodinářských designérů nepřišla Jacqueline Dimier do oboru přes techniku nebo strojírenství. Vystudovala grafický design a k tvorbě hodinek se dostala víceméně náhodou – přes svět šperků a objektového designu.

V Ženevě, kde se šperkařství a hodinářství po desetiletí přirozeně prolínaly, však nešlo o tak neobvyklou cestu, jak by se mohlo zdát. Po několika letech začala nabízet své návrhy značkám jako Patek Philippe, Vacheron Constantin nebo Rolex. Právě Rolex jí nakonec nabídl stálou pozici, kterou zastávala sedm let.

Později vzpomínala, že právě tato zkušenost byla pro její další kariéru zásadní. Naučila ji, že mezi kreativní vizí a skutečným výrobkem vždy existuje prostor plný kompromisů. Sebelepší nápad totiž nemá hodnotu, pokud jej nelze vyrobit.

Jacqueline Dimier nastoupila do Audemars Piguet v roce 1975 a později se stala první ženou v čele produktového designu značky. Ve světě, kterému tehdy dominovali téměř výhradně muži, šlo o naprosto výjimečnou pozici.

Právě ona dostala za úkol vytvořit první ženský Royal Oak. Výsledkem byl model ref. 8638 z roku 1976 – interpretace Genta designu, která zachovala charakter originálu, ale přizpůsobila jej nové klientele.

A tady je důležitý moment: Dimier nechtěla vytvořit „jemnější“ nebo zmenšenou verzi luxusních hodinek. Naopak. Sama později vzpomínala, že chtěla zachovat výrazný charakter Royal Oaku i pro ženy.

To byl na polovinu 70. let velmi progresivní přístup.

Oficiální archivní materiály Audemars Piguet dnes potvrzují, že právě Dimier pomohla definovat designový jazyk značky během následujících dvou dekád. Zatímco jiné švýcarské značky během quartzové krize hrály na jistotu, AP experimentovalo – nejen technicky, ale i esteticky.

80. léta: když AP spojovalo hodinařinu a šperk

Dnes je Audemars Piguet synonymem pro luxusní sportovní hodinky. Jenže v 80. letech byla značka mnohem svobodnější.

Vedle Royal Oaku vznikaly extravagantní designové modely se silně šperkařským charakterem. Pouzdra splývala s náramkem, pracovalo se s asymetrií, organickými tvary i výraznou prací se zlatem a diamanty.

Některé modely z této éry dnes působí skoro moderněji než současná produkce. A právě to je fascinující. V době, kdy dnešní trh často produkuje velmi podobně vypadající luxusní sportovní hodinky, působí vintage AP z 80. let sebevědomě, extravagantně a originálně.

Nebyla to éra algoritmů ani čekacích listin. Byla to éra kreativity.

Swatch x AP „Royal Pop“: Nejdivnější hodinkový release roku?

blog.helveti.cz

Quartzová krize: když muselo švýcarské hodinářství přežít

Abychom pochopili, proč dnes působí Audemars Piguet z 80. let tak neobvykle, je potřeba vrátit se do období quartzové krize.

Na přelomu 70. a 80. let zaplavily trh levné a extrémně přesné quartzové hodinky z Japonska. Tradiční švýcarské značky se najednou ocitly v existenční krizi. Mechanické hodinky přestaly být technologickou nutností a velká část průmyslu hledala způsob, jak vůbec přežít.

Mnoho značek začalo hrát na jistotu. Audemars Piguet ale reagovalo jinak.

Vedle technické hodinářiny začalo mnohem více pracovat s designem, šperkařstvím a identitou luxusního objektu. Právě tehdy vznikaly modely, které dnes působí téměř nečekaně odvážně – Cobra, Bamboo nebo další šperkařsky pojaté reference s integrovanými náramky a výraznou prací se zlatem. Luxusní hodinky se tehdy začaly měnit z pouhého nástroje na designový objekt a osobní statement.

➡️ Věděli jste že: Když dnes sběratelé mluví o Royal Oaku, většinou mají na mysli mechanické modely. Jenže během 70. a 80. let nabízelo Audemars Piguet také quartzové verze Royal Oaku. V tehdejším kontextu to nebylo nic kontroverzního – quartz představoval nejmodernější dostupnou technologii a mnoho luxusních značek jej považovalo za budoucnost hodinářství. Teprve později se mechanické hodinky staly symbolem tradičního řemesla a sběratelské prestiže.

Z dnešního pohledu je paradoxní, že právě šperkařsky laděná éra vytvořila jedny z nejzajímavějších designových hodinek v historii AP. Jenže tehdy už nešlo pouze o přesnost. Luxusní hodinky se začaly měnit v estetický statement. A Audemars Piguet to pochopilo dřív než většina konkurence.

Začíná oslava 150. narozenin Audemars Piguet

blog.helveti.cz

Nejzajímavější modely z designové éry AP

Royal Oak ref. 8638 (1976)

První dámský Royal Oak a zároveň jeden z nejdůležitějších modelů v kariéře Jacqueline Dimier.

Model 8638 byl představen v roce 1976, kdy byl původní Royal Oak ref. 5402 z roku 1972 stále jediným modelem této kolekce na trhu. Referenci 8638, zpočátku nabízenou pouze v oceli, Audemars Piguet zamýšlelo především pro dámskou klientelu.

Uvnitř pracoval automatický kalibr 2062 (založený na strojku Rayville–LeCoultre) a hodinky si zachovaly všechny charakteristické prvky původního Royal Oaku. Hlavním rozdílem byl menší průměr pouzdra 29 mm.

Od roku 1977 se model 8638 začal nabízet také v kombinaci oceli a zlata a později ve žlutém zlatě. První verze z bílého zlata následovala v roce 1978. Celkově vzniklo přibližně 3 889 kusů této reference, přičemž většina byla vyrobena mezi lety 1976 a 1980. Prodeje však pokračovaly přibližně až do roku 1990.

Model nesl označení „Royal Oak II“ a některé exempláře mají na zadním víku dokonce vygravírovaný nápis „Royal Oak II“. Zajímavostí je, že prvních zhruba 130 vyrobených kusů reference 8638 nenese na zadní straně malé pořadové číslo. Od 80. let byl model postupně nahrazován novějšími variantami vybavenými quartzovými strojky.

Royal Oak Mid-Size ref. 4100

V druhé polovině 70. let začalo AP reagovat na poptávku po menších sportovních hodinkách.

Model Royal Oak 4100, navržený Jacqueline Dimier a představený v roce 1977, je v archivních materiálech Audemars Piguet označován také jako „Royal Oak III“. Šlo totiž o třetí model kolekce Royal Oak po referencích 5402 a 8638.

Reference 4100 byla prvním Royal Oakem vybaveným centrální vteřinovou ručkou. Jejím cílem bylo oslovit zákazníky, kterým původní Royal Oak 5402 s průměrem 39 mm připadal příliš velký. To se týkalo zejména klientely v Itálii, Spojených státech a Asii. Nový model tak nastavil tehdy ideální kompromis v podobě 35 mm pouzdra. Už od svého uvedení byl dostupný v oceli, žlutém zlatě i v kombinaci oceli a zlata.

Většina vyrobených kusů byla osazena automatickým kalibrem 2123, některé pozdější verze však využívaly kalibry 2124 nebo 2125. Od roku 1982 se navíc začaly objevovat i quartzové varianty poháněné kalibrem 2506. Nejméně 36 kusů bylo quartzových již z výroby a u dalších minimálně 96 hodinek byl původní mechanický strojek později nahrazen quartzovým.

Mezi lety 1977 a 1985 vzniklo více než 8 400 kusů reference 4100, přičemž model se prodával až do roku 2002. Na referenci 4100 později navázaly odvozené modely 4120 (1978, pravděpodobně nikdy nevyráběný), 4153 (1978), 4275 (1982), 4287 (1982) a 4331 (1982).

Cobra

Jedním z nejvýraznějších designových experimentů AP byl model přezdívaný „Cobra“.

Integrovaný náramek s výrazně texturovanými články připomínajícími hadí kůži nebo šperk působí dodnes neuvěřitelně extravagantně. Typické byly ultra-tenké profily, zlato a často i diamantové detaily.

Právě Cobra dnes znovu získává popularitu mezi sběrateli i celebritami, protože dokonale vystihuje estetiku 80. let – luxusní, odvážnou a trochu dekadentní.

Bamboo

Pokud existuje model, který dokonale vystihuje propojení hodinek a šperku, pak je to Bamboo.

Náramek inspirovaný bambusovou strukturou vytvořil jeden z nejcharakterističtějších designů tehdejšího AP. Hodinky působily spíš jako haute joaillerie (vysoké šperkařství) objekt než klasický sportovní model.

Právě Bamboo dnes začínají sběratelé znovu objevovat. A není náhoda, že se objevují na zápěstích celebrit nebo v moderních vintage editorech.

➡️ Věděli jste že: Ještě před deseti lety byly Bamboo modely relativně přehlížené. Dnes se některé vzácnější reference objevují v aukcích Phillips nebo Sotheby’s za desítky tisíc dolarů – zvlášť pokud mají diamantové osazení, původní náramek a doloženou historii včetně původních dokumentů, krabičky nebo známého původu hodinek.

Ještě před hype érou

To nejzajímavější na těchto hodinkách možná není samotný design, ale odvaha značky riskovat.

Dnešní Audemars Piguet stojí především na síle Royal Oaku. V 80. letech ale značka působila mnohem svobodněji. Nebála se vytvářet malé produkce experimentálních modelů, kombinovat haute joaillerie s hodinářstvím nebo oslovovat klientelu, která hledala něco výrazně osobnějšího než klasické sportovní hodinky.

Hodinkoví designéři: Gérald Genta

blog.helveti.cz

Právě proto dnes tyto modely začínají přitahovat stále větší pozornost vintage komunity.

Nejsou jen „další staré AP“. Jsou připomínkou doby, kdy si velké švýcarské značky ještě dovolily být skutečně kreativní.

Od přehlížených modelů k aukčním hvězdám

Ještě před několika lety byly podobné modely na okraji zájmu sběratelů. Vintage trh se soustředil hlavně na Royal Oak, Nautilus nebo sportovní Rolex. Designově extravagantní AP z 80. let byly často vnímané spíš jako extravagantní relikty své doby než jako seriózní sběratelské kusy. To se ale začíná měnit.

Aukční domy jako Phillips, Christie’s nebo Sotheby’s dnes stále častěji zařazují modely Bamboo nebo Cobra do svých katalogů a ceny postupně rostou. Některé Bamboo reference se v posledních aukcích prodaly výrazně nad odhady – například diamantový Bamboo z bílého zlata překročil na Monaco Legend Auctions cenu 32 000 eur, zatímco jiné kusy se dnes pohybují i kolem 40 tisíc dolarů.

➡️ Věděli jste že: Dnes působí Royal Oak jako nedotknutelná ikona. Jenže po uvedení v roce 1972 byly reakce velmi rozporuplné. Luxusní ocelové hodinky s vysokou cenou působily na mnoho zákazníků téměř absurdně. Právě experimentální období 70. a 80. let ale pomohlo Royal Oaku přežít a postupně vyrůst v nejdůležitější model celé značky.

Ještě zajímavější je ale změna samotného vkusu trhu.

Sběratelé začínají být unavení homogenitou moderních sportovních hodinek. A právě proto se pozornost obrací k designově výrazným modelům z 70. a 80. let – k hodinkám, které mají silnou identitu a nevznikly podle marketingového oddělení nebo algoritmu sociálních sítí.

Podobný vývoj už zažily vintage Piaget, Cartier Crash nebo modely s číselníky z přírodního kamene ze 70. let. A existuje reálná možnost, že extravagantní Audemars Piguet bude další velkou kapitolou tohoto trendu. Možná i proto dnes Bamboo nebo Cobra působí mnohem aktuálněji, než by kdokoliv čekal. Nejsou perfektně sterilní. Nejsou univerzální. A právě tím jsou zajímavé.

Návrat zapomenuté éry?

Vintage trh dnes znovu objevuje designové a šperkařské hodinky z 70. a 80. let. Cartier, Piaget nebo Bulgari už podobnou renesanci zažívají – a Audemars Piguet může být další na řadě. Právě extravagantní modely z éry Jacqueline Dimier dnes působí překvapivě aktuálně. Možná i proto, že vznikaly bez ohledu na trendy, sociální sítě nebo hype.

A možná právě proto mají mnohem silnější identitu než velká část současné produkce luxusních hodinek. Dalším důvodem návratu těchto modelů je proměna současného vkusu. Ještě před deseti lety dominovaly trhu hlavně velké sportovní hodinky. Dnes se ale do popředí vrací menší proporce, žluté zlato, šperkařské detaily a designově výrazné tvary.

Ne proto, že by byly nejpraktičtější. Ale protože mají charakter.