Souboj a symbióza Garmin Fenix 8 a Ultrahuman Ring AIR

Dvě zařízení, dva světy

Ukazuje se, že kombinace nejvybavenějších multisportovních hodinek současnosti, Garmin Fenix 8, a nenápadného prstenu Ultrahuman Ring AIR, vytváří dosud nejpřesnější obraz o lidském těle, jaký můžeme v domácích podmínkách získat. Kde jeden končí, druhý začíná.

Pro laika to může vypadat jako posedlost. Proč nosit na jedné ruce masivní outdoorové hodinky a na druhé titanový kroužek nabitý elektronikou? Odpověď leží v technologických limitech měření fyziologických funkcí. Žádné zařízení totiž není dokonalé ve všech scénářích. Zatímco zápěstí je ideální pro ovládání a GPS, prst je z hlediska anatomie lepším místem pro sledování klidových funkcí. Podívejme se podrobně na to, jak tento „duální systém“ funguje a co nám říká o budoucnosti sledování zdraví.

Souboj forem: Tank vs. neviditelný špion

Základní rozdíl mezi Garmin Fenix 8 a Ultrahuman Ring AIR není jen v softwaru, ale především v hardwaru a umístění. Garmin Fenix 8 je v podstatě počítač na zápěstí. Jeho optický senzor Elevate 5 je technologický zázrak, využívá shluky zelených, červených a infračervených diod, které prosvítí kůži, aby změřily průtok krve.

Má to však háček. Zápěstí je anatomicky složité místo. Je plné kostí, šlach a svalů, které při pohybu vytvářejí šum. Aby hodinky měřily přesně, musí být utažené. A to je problém číslo jedna: komfort. Mnoho uživatelů si na noc hodinky povoluje, nebo je sundává úplně, čímž přicházejí o klíčová data.

Ultrahuman Ring AIR na to jde opačně. Prst je pro měření tepu (HR) a okysličení krve (SpO2) fyziologicky výhodnější. Tepny jsou zde blíže k povrchu a je zde méně rušivých elementů (tuku a svalů). Signál je čistší. Prsten váží pouhých 2,4 gramu, nemá displej a nevyžaduje pozornost. Je to „neviditelný špion“, který sbírá data 24/7, aniž by o tom uživatel věděl. Jeho Achillovou patou je však pohyb, stačí zatnout pěst nebo chytit činku v posilovně a signál se ztratí.

Zde se rýsuje první pravidlo této kombinace: Garmin vládne pohybu, Ultrahuman vládne klidu.

Spánek a regenerace: Kde prsten poráží hodinky

Pokud vlastníte oba přístroje, pravděpodobně si všimnete, že se ráno jejich data o spánku liší. Kterému věřit? Kritická analýza ukazuje spíše na prsten, a to z několika důvodů.

Garmin (navzdory obrovskému pokroku v algoritmech Firstbeat) má tendenci přeceňovat lehký spánek na úkor bdělosti u lidí, kteří leží klidně, ale nespí. Prsten, díky těsnějšímu kontaktu s pokožkou a menší náchylnosti k vnikání okolního světla pod senzor, často lépe rozliší mikrobuzení.

Kde však Ultrahuman drtivě vítězí, je teplota. Měření teploty kůže na zápěstí (Garmin) je ovlivněno okolním prostředím a prouděním vzduchu kolem hodinek. Prst je termoregulační orgán, jehož teplota (periferní teplota) velmi přesně koreluje s vnitřními procesy v těle. Ultrahuman dokáže detekovat zvýšenou teplotu značící nástup virózy často o 12 až 24 hodin dříve, než se objeví první symptomy. Uživatelé s touto kombinací často hlásí: „Prsten mi řekl, že na mě něco leze, i když Garmin tvrdil, že jsem připraven trénovat.“

Zatímco Garmin vám předkládá metriku Body Battery (skvělý ukazatel energetických rezerv postavený na stresu a HRV), Ultrahuman nabízí Recovery Score. Rozdíl je v kontextu. Body Battery je jako nádrž v autě, říká vám, kolik máte paliva. Recovery Score je spíše jako diagnostika motoru, říká vám, v jakém stavu jsou vaše součástky (zánět v těle, teplota, klidový tep).

Trénink a výkon: Absolutní dominance Garminu

Zatímco v ložnici vede prsten, jakmile si zavážete tkaničky běžeckých bot, Ultrahuman se stává pouhým pasažérem. Zde nastupuje hrubá výpočetní síla Garmin Fenix 8.

Pokusit se měřit tepovou frekvenci prstenem při běhu, intervalovém tréninku nebo CrossFitu je prakticky zbytečné. Otřesy ruky a změny tlaku v prstech při úchopu činky způsobují takové artefakty v měření, že jsou data nepoužitelná. Ultrahuman to ví a ani se nesnaží tvářit jako sporttester.

Garmin Fenix 8 zde nabízí to, co biohackeři nazývají „mechanická zátěž“. Díky GPS, barometru a akcelerometru přesně ví, jakou práci jste vykonali. Počítá Training Load (tréninkovou zátěž), VO2 Max, laktátový práh a dobu regenerace.

Pro uživatele kombinujícího obě zařízení je klíčová datová integrace. Ultrahuman aplikace musí být nastavena tak, aby „nasávala“ data z Garminu (skrze Apple Health nebo Google Connect). Prsten v tu chvíli přestane hádat a převezme přesná data o kalorickém výdeji a tepové frekvenci z hrudního pásu nebo hodinek. Tím se uzavírá kruh: prsten ví, že tělo dostalo zabrat, a následně sníží skóre regenerace pro další den. Bez této synchronizace by byl Ultrahuman pro sportovce slepý.

Cirkadiánní rytmus: Chybějící článek

Zde přichází oblast, kde Garmin (zatím) ztrácí dech a Ultrahuman exceluje: životní styl a cirkadiánní biologie. Garmin je nástroj zaměřený na výkon. Řekne vám: „Spal jsi špatně.“ Ultrahuman jde dál a snaží se vysvětlit proč, a hlavně, jak to napravit.

Unikátní funkcí prstenu je Stimulant Permissibility Window. Algoritmus na základě vašeho spánkového cyklu vypočítá přesné časové okno, kdy byste měli přestat pít kávu, aby kofein neovlivnil váš hluboký spánek následující noc. Dále vám doporučí, kdy se vystavit dennímu světlu pro optimalizaci tvorby melatoninu.

Tento přístup mění hru. Zatímco Garmin vás může demotivovat špatným skóre Body Battery, Ultrahuman vás aktivně naviguje dnem. „Je 14:00, tvá glukóza pravděpodobně klesá, jdi se projít,“ nebo „Už si nedávej espresso, zničíš si regeneraci.“ Pro moderního člověka, který tráví dny v kanceláři pod umělým osvětlením, jsou tato data často cennější než znalost VO2 Max.

Verdikt: Kdy věřit kterému číslu?

Majitelé obou zařízení se často dostávají do schizofrenní situace: Garmin tvrdí, že jste připraveni (Training Readiness: High), ale Ultrahuman vás varuje (Recovery Score: Low). Jak s takovým rozporem naložit?

Klíčem je pochopení původu únavy:

1. Mechanická/Svalová únava (Věřte Garminu): Pokud jste včera běželi 20 km nebo měli těžký trénink nohou, Garmin to ví nejlépe. Jeho algoritmy počítají s kumulativní zátěží svalů. I když se cítíte dobře a prsten ukazuje skvělé HRV, svaly mohou být poškozené. V tomto případě má Garmin právo veta, nechoďte do těžkého tréninku.
2. Systémová/Nervová únava (Věřte Ultrahumanu): Pokud jste netrénovali, ale máte za sebou stresující den, špatné jídlo, alkohol nebo na vás „něco leze“, prsten to zachytí dříve. Jemné nuance v teplotě a klidovém tepu během noci, které prsten změří přesněji než volné hodinky, jsou varovným signálem. Pokud Ultrahuman křičí „zpomal“, poslechněte ho, i když Garmin tvrdí, že máte Body Battery na 80 %. Prsten pravděpodobně detekoval počínající zánět nebo vyčerpání CNS.

Svatý grál biohackingu, alespoň zatím

Kombinace Garmin Fenix 8 a Ultrahuman Ring AIR není levná záležitost. Bavíme se o investici přesahující 30 000 Kč. Pro běžného smrtelníka je to „overkill“. Pro sportovce, který chce maximalizovat výkon, nebo pro člověka, který chce do hloubky porozumět svému zdraví, je to však v současnosti nejlepší možná sestava na trhu.

Tato symbióza eliminuje slepá místa. Máte robustní data o sportovním výkonu a GPS (Garmin) a zároveň klinicky přesná data o spánku, teplotě a biorytmech (Ultrahuman), a to v balení, které vás neobtěžuje.

Budoucnost wearables pravděpodobně směřuje ke sjednocení, ale dokud hodinky nebudou vážit 3 gramy a prsteny nebudou mít přesnou GPS, zůstává toto kombo „svatým grálem“ biohackingu. Není to o tom mít dvě zařízení, která dělají totéž. Je to o dvou specialistech, kteří společně tvoří dokonalý tým pro řízení toho nejsložitějšího stroje na světě, vašeho těla.